74 Co 106/2024-166 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud ve Zlíně (dále jen „soud“ či „soud prvního stupně“) uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 7 500 Kč splátkami ve výši 100 Kč měsíčně splatnými do posledního dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že nezaplacením jedné ze splátek nastává splatnost celého zůstatku dluhu (I. výrok), zamítl žalobu o zaplacení částky 29 837 Kč, úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 13 500 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 925,46 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 500 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení (II. výrok) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (III. výrok).2. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázány následující skutečnosti:a) Žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobce“) dne 2. 4. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“) ve výši 15 000 K s tím, že částka ve výši 4 500 Kč je určena na splacení (refinancování) zůstatku celkové dlužné částky žalovaného z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce nebo spotřebitelského úvěru č. , Anonymizováno, .b) Právní předchůdce žalobce vyplatil žalovanému částku 10 500 Kč při uzavření Smlouvy.c) Žalovaný na svůj dluh ze Smlouvy uhradil pouze 3 000 Kč.d) Příjem žalovaného v době žádosti o poskytnutí úvěru představoval starobní důchod ve výši 10 011 Kč. Ověření jeho výše právním předchůdcem žalobce nebylo prokázáno. Žalovaný v roce 2024 pobíral důchod nižší (9 406 Kč), než měla být výše starobního důchodu v době posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Měsíční výdaje žalovaného byly odhadnuty na 3 000 Kč, bylo připočteno životní minimum. Právní předchůdce žalobce nezjišťoval výdaje žalovaného na bydlení, ani jeho úvěrové zatížení.e) Žalobce se stal věřitelem předmětné pohledávky na podkladě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena.f) Žalovaný byl rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 17. 10. 2023, č. j. 32 Nc 4105/2022-70, omezen ve svéprávnosti tak, že není vůbec způsobilý samostatně jednat vyjma jednání v běžných záležitostech každodenního života z důvodu závažné duševní poruchy, alkoholové demence, která jej činí sociálně závislého na péči, podpoře a kontrole okolí.g) Z lékařské zprávy MUDr. , jméno FO, nevyplývá neschopnost žalovaného právně jednat v době uzavření Smlouvy.3. Na základě výše zjištěného skutkového stavu dospěl soud v rovině právního posouzení věci – vycházeje z § 2395, § 2993, § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), § 75, § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) – k následujícím závěrům:a) Uzavřená Smlouva je smlouvou o úvěru.b) Schopnost žalovaného právně jednat nebyla v době uzavření Smlouvy omezená.c) Smlouva je ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná z důvodu nemožnosti učinění závěru o splnění povinnosti podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.d) Poskytnuté plnění ve výši 10 500 Kč je plněním bez právního důvodu.e) Žalovaný je povinen vydat žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 7 500 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou částkou a úhradami žalovaného (10 500 Kč – 3 000 Kč = 7 500 Kč).f) Žalobou uplatněný nárok na smluvní plnění (poplatky, smluvní úrok) není důvodný.g) Dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele).h) Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.i) Žalovaný je imobilní, pobírá starobní důchod ve výši 9 406 Kč. Je mu poskytován příspěvek na péči ve IV. stupni ve výši 19 200 Kč, který slouží výhradně k úhradě za poskytovanou péči. Žalovanému z důchodu musí zůstat dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, minimálně 15 % na osobní potřebu. Ke dni 9. 2. 2024 činily úspory na jeho depozitním účtu 68 901 Kč. Žalovaný má dluh na komunálním odpadu za rok 2018 ve výši 2 638 Kč. Úhrada za ubytování a stravu v , právnická osoba, je 17 035 Kč měsíčně. Tato částka byla snížena na 9 406 Kč s ohledem na výši starobního důchodu žalovaného.j) Poměry žalovaného umožňují žalovanému vrátit poskytnutou jistinu splátkami ve výši 100 Kč měsíčně.k) Úspěšnější žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal, proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.4. Proti I. výroku, ohledně splatnosti částky 7 500 Kč, a části II. výroku, ve které soud zamítl žalobu o zaplacení částky 4 500 Kč, podal žalobce odvolání. Namítl, že soud nesprávně posoudil výši bezdůvodného obohacení žalovaného. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 15 000 Kč, a to jednak částku 10 500 Kč v hotovosti při uzavření Smlouvy, jednak částku 4 500 Kč ke splacení předchozího spotřebitelského úvěru ze smlouvy č. , Anonymizováno, . Žalovaný uhradil 3 000 Kč. Žalobce tak má dle § 2991 o. z. nárok na vrácení částky 12 000 Kč. Při určení výše bezdůvodného obohacení soud prvního stupně vycházel pouze z částky 10 500 Kč vyplacené v hotovosti. K částce 4 500 Kč použité k úhradě předchozího úvěru nepřihlédl. Pro určení výše bezdůvodného obohacení je přitom nepodstatné, k jakému účelu byla poskytnutá částka použita. Pro výpočet bezdůvodného obohacení je podstatné, jak velký majetkový prospěch žalovaný na základě neplatné Smlouvy získal. Dále soudu prvního stupně vytkl, že stanovil splátkový kalendář k úhradě částky 7 500 Kč, přestože žalovaný má na svém depozitním účtu úspory ve výši 68 091 Kč, pobírá starobní důchod a příspěvek na péči IV. stupně, je připoutaný na lůžku (imobilní) bez dalších výdajů. Starobní důchod a úspory tak mohly být použity na úhradu jistiny. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil, žalobci přiznal částku 4 500 Kč a stanovil splatnost částky 7 500 Kč a částky 4 500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.5. Žalovaný se k podanému odvolání nevyjádřil.6. Žalovaný se z jednání odvolacího soudu omluvil a vyslovil souhlas s konáním jednání v jeho nepřítomnosti. Odvolací soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v jeho nepřítomnosti.7. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v mezích, ve kterých se odvolatel přezkoumání rozhodnutí domáhal i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny, a po nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že podané odvolání je v převážné části důvodné.8. Odvolací soud vyšel z pravomocně přisouzené částky 7 500 Kč v I. výroku a z pravomocné části II. výroku rozsudku.9. Jako správná přejímá odvolací soud skutková zjištění soudu prvního stupně učiněná z listin, jak jsou shrnuta v odůvodnění písemného vyhotovení napadeného rozsudku (a v úvodní části tohoto rozhodnutí), týkající se okolností uzavření Smlouvy, ověřování úvěruschopnosti žalovaného a postoupení pohledávek na žalobce. Odvolací soud souhlasí také se závěrem, že posuzovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru, a že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému (spotřebiteli) spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, uzavřená Smlouva je proto neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a žalovaný je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru.10. Žalobce si byl zjevně této skutečnosti vědom, neboť odvolání do výše uvedených závěrů soudu nesměřovalo.11. S ohledem na obsah odvolacích námitek byla předmětem odvolacího řízení otázka, jaká byla výše majetkového prospěchu žalovaného a zda je v možnostech žalovaného zaplatit dlužnou částku jednorázově.12. Odvolací soud v souladu s § 213 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 213a odst. 1 o. s. ř. zopakoval dokazování Smlouvou, sdělením Odboru sociálních věcí MMZ, dodatkem ke smlouvě o poskytnutí sociálních služeb s výpočtem úhrad za pobyt a pohybem na účtu klienta.13. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, uzavřené dne 2. 4. 2020 bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 15 000 Kč. Žalovaný zaškrtnutím políčka zvolil aplikaci části označené jako „refinancování spotřebitelského úvěru“. V této části byla se žalovaným uzavřena dohoda o použití části spotřebitelského úvěru na splacení (refinancován