74 Co 46/2025-147 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem Městský soud v Brně (dále jen „soud“ či „soud prvního stupně“) uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 101 044,64 Kč (I. výrok), zamítl žalobu o zaplacení částky 79 360,14 Kč, úroku a úroku z prodlení (II. výrok) a uložil žalovanému nahradit žalobci náklady řízení ve výši 0 Kč (III. výrok).2. Soud prvního stupně vzal z listinných důkazů předložených žalobcem za prokázány následující skutečnosti:a) , Anonymizováno, ., jejíž nástupnickou společností je , právnická osoba, . (dále „banka“ či „právní předchůdce žalobce“), uzavřela s žalovaným dne 21. 1. 2019 rámcovou smlouvu o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb, ve které se zavázala poskytovat žalovanému mj. i službu vedení běžného účtu a žalovaný se zavázal za poskytované služby hradit cenu dle obchodních podmínek a ceníku předchůdce žalobce.b) Banka uzavřela s žalovaným dne 21. 1. 2019 smlouvu o půjčce č. , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“), na základě které žalovanému poskytla částku ve výši 200 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 3 025 Kč spolu s úrokem ve výši 9,9 % ročně, poplatky a sankcemi dle Sazebníku banky vždy k 21. dni kalendářního měsíce. Žalovaný byl povinen hradit úvěr formou inkasa z účtu č. , č. účtu, a byl povinen zajistit, aby v den splatnosti každé jednotlivé splátky byly na účtu dostatečné finanční prostředky k její úhradě.c) Při zkoumání úvěruschopnosti vycházela banka z údajů uvedených žalovaným, který bance sdělil, že je ženatý, žije ve vlastním domě, jeho domácnost tvoří tři lidé, má vyživovací povinnost vůči jednomu dítěti a je osobou samostatně výdělečně činnou s měsíčním příjem 40 000 Kč. Žalovaný deklaroval měsíční splátky jiných úvěru ve výši 12 771 Kč, výdaje na živobytí ve výši 5 000 Kč a další výdaje ve výši 1 000 Kč. Před uzavřením Smlouvy banka lustrovala žalovaného v registrech dlužníků s negativním výsledkem. Deklarovaný příjem žalovaného banka ověřila s využitím statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě předpokladů žalovaného, přičemž z důvodu obezřetnosti byly výdaje tvrzené žalovaným navýšeny, a to výdaje na domácnost na částku 3 144 Kč, na živobytí 5 280 Kč a ostatní výdaje na 1 000 Kč. Disponibilní prostředky žalovaného byly bankou tímto způsobem určeny na částku 17 805 Kč.d) Žalovaný bance celkem uhradil 98 955,36 Kč, poslední úhrada ve výši 9 631,17 Kč proběhla dne 6. 9. 2021, když v předcházejících měsících (červenec a srpen 2021 žalovaný žádnou úhradu neprovedl).e) Dopisem z 8. 12. 2021, který byl žalovanému doručen dne 9. 12. 2021, byl žalovaný upozorněn na opakované prodlení s úhradou splátek a na zesplatnění úvěru, bude-li se prodlení opakovat.f) Banka úvěr zesplatnila pro opakované porušování smluvních podmínek ke dni 31. 12. 2021 a žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu vyčísleného částkou 158 198,74 Kč.g) Pohledávku za žalovaným banka postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 8. 2022. Za postoupení byla zaplacena sjednaná úplata dne 29. 8. 2022.h) Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 12. 9. 2022, odeslaným dne 13. 9. 2022.i) Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne 18. 11. 2022, odeslanou téhož dne, vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 213 096,20 Kč do 3. 12. 2022.3. Po právní stránce dospěl soud k závěru, že žalobce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když vycházel jen z údajů jím sdělených, přičemž tyto dostatečně neověřoval a nevyhodnotil, po žalovaném nepožadoval žádný doklad osvědčující jím tvrzené osobní a majetkové poměry. Právní předchůdce žalobce provedl sice lustraci v registrech dlužníků, ale schopnost splácet úvěr není dána jen výší příjmů úvěrovaného, ale i výší jeho reálných výdajů, které řádně nezkoumal, nezajímal se o reálné náklady na bydlení, osobní potřeby, potřeby domácnosti, úhrady jiných dluhů, výdaje související se zdravotním stavem. Banka neprojevila žádnou aktivní činnost směřující ke zjištění reálných výdajů žalovaného, kalkulovala s obecnými statistickými údaji, které nejsou schopny poskytnout konkrétní informace o žalovaném. Postup banky nelze hodnotit tak, že by úvěruschopnost žalovaného posuzovala s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, nechá si je od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, kdy takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti. Smlouva o půjčce byla od počátku neplatná. Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Poskytnutou jistinu úvěru je dlužník povinen vrátit v době odpovídající jeho možnostem. Určení počátku prodlení nelze odvíjet od výzvy věřitele k plnění. Soud svým rozhodnutím (není-li zde dohody účastníků) určí novou lhůtu k plnění. Do takto určené doby však dlužník není v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, a proto nemůže poskytovatel úvěru požadovat ani úrok z prodlení před takto určenou dobou, když splatnost dosud nevrácené jistiny dosud nenastala. Soudu nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalovaného, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení, proto byla lhůta k plnění určena do tří dnů od právní moci rozsudku.4. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen („o. s. ř.“) a žalovanému, který byl ve vzájemném poměru úspěšný v rozsahu 65 %, uložil zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 0 Kč.5. Proti části II. výroku rozsudku podal odvolání žalobce. Namítal, že nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Prodlení žalovaného započalo dne 27. 9. 2022 po marném uplynutí lhůty k plnění. Žalovaný byl vyzván k plnění v souvislosti s postoupením pohledávky, byl pasivní, netvrdil a neprokázal, že nemohl jistinu vrátit. Břemeno tvrzení a důkazní tíží spotřebitele. Krajský soud v Ostravě a Krajský soud v Brně v obdobných případech úrok z prodlení přiznává.6. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.7. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v mezích, ve kterých se odvolatel přezkoumání rozhodnutí domáhal i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny, a po nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.8. Odvolací soud v souladu s § 213 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 213a odst. 1 o. s. ř. provedl níže uvedené důkazy, z nichž soud prvního stupně neučinil všechna relevantní skutková zjištění a dokazování doplnil ke zjištění možností a schopností žalovaného dlužnou částku zaplatit v době počínající dnem 27. 9. 2022.9. Z návrhu Smlouvy a akceptace tohoto návrhu bylo zjištěno, že mezi bankou a žalovaným bylo sjednáno poskytnutí nezajištěného neúčelového splátkového spotřebitelského úvěru.10. Z údajů veřejné části živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný ukončil podnikání dne 19. 9. 2022, kdy mu zanikla všechna živnostenská oprávnění, přičemž od 3. 2. 2022 měl zapsánu adresu sídla v místě ohlašovny.11. Z výpisu z informačního systému základních registrů bylo zjištěno, že žalovaný je od 26. 6. 2020 rozvedený, k trvalému pobytu je hlášen v místě ohlašovny od 2. 2. 2022, má vyživovací povinnost k nezletilému , jméno FO, , narozenému , datum, , a , jméno FO, , narozenému , datum, .12. Z údajů z katastru nemovitostí – evidence práv pro osobu a z náhledu do katastru nemovitostí dálkovým přístupem bylo zjištěno, že žalovaný nevlastní žádnou nemovitost a v katastru nemovitostí nejsou evidována žádná jiná věcná práva pro jeho osobu, nevlastní žádnou nemovitost, na které má nebo měl evidován trvalý pobyt.13. Práva a povinnosti stran je třeba posoudit podle právních předpisů platných a účinných v době uzavření Smlouvy.14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel poskytne spot