18 Co 117/2025-185 – Krajský soud v Brně

ECLI: ECLI:CZ:KSBR:2026:18.Co.117.2025.1
Datum: 2026-06-11
Předmět: o zrušení věcného břemene, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 21.1.2025, č. j. 13 C 259/2023-119, ve znění opravného a doplňujícího usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 9. 3. 2026, č. j. 13 C 259/2023-155
Ustanovení: § 1299 z. č. 89/2012 Sb.
služebnostsmlouva darovacísvědečnévěcná břemenanáklady řízenídokazovánínáhrada nákladůmajeteknásledekodvolání
O co šlo: o zrušení věcného břemene, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 21.1.2025, č. j. 13 C 259/2023-119, ve znění opravného a doplňujícího usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 9. 3. 2026, č. j. 13 C 259/2023-155 (§ 1299 z. č. 89/2012 Sb.)
1. Shora označeným („napadeným“) rozsudkem Okresní soud v , adresa, („soud prvního stupně“) zamítl žalobu o zrušení věcného břemene, které odpovídá bezplatnému užívání nemovitých věcí, jejich součástí a příslušenství, zapsaného v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. , Anonymizováno, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , katastrální pracoviště v , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, , zřízeného smlouvou darovací a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne , datum, , zavkladovanou do katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště v , adresa, , pod č. j. , Anonymizováno, (výrok I) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Doplňujícím a opravným usnesením ze dne , datum, soud prvního stupně opravil v záhlaví rozsudku chybné označení opatrovníka na správné a doplnil výrok III, jímž nepřiznal státu právo na náhradu nákladů řízení.2. Soud prvního stupně provedeným dokazováním zjistil, že sporné nemovitosti daroval smlouvou z , datum, praděda žalobce jeho matce, která z důvodu svého zatížení exekucí je obratem darovala svému druhovi, na jehož majetek však byla rovněž nařízena exekuce a smlouvou z , datum, je daroval žalobci. V darovací smlouvě bylo žalované zřízeno věcné břemeno bezplatného užívání všech darovaných nemovitostí společně s obdarovanou povinnou v souladu s dosavadním způsobem využití nemovitostí, jímž podle kolaudačního rozhodnutí z , datum, bylo využití jako „vinný sklep s lisovnou“ pro zpracování a skladování produktů drobné vinařské výroby. Žalovaná se vinohradnictví a výrobě vína věnuje. Pro ubytovací služby nebyly nemovitosti nikdy kolaudovány, byť k občasnému ubytování sloužily. Zhodnocením důkazů dospěl soud k závěru, že v řízení nebyla prokázána (ani tvrzena) existence rozporů mezi žalobcem jako povinným z věcného břemene a žalovanou jako oprávněnou. Bylo prokázáno, že vztahy mezi nimi jsou dobré, zatímco konfliktní vztahy jsou mezi matkou žalobce a žalovanou a plynou ze zájmu matky žalobce nemovitosti užívat jiným způsobem, a to výhradně k ubytovacím účelům. Nemovitosti však byly kolaudovány jako sklep s lisovnou a v době vzniku věcného břemene bylo jejich stěžejní funkcí poskytovat zázemí pro výrobu a skladování vína, nikoli pro ubytovací služby. Rozsudkem téhož soudu ve věci sp. zn. , Anonymizováno, byla žalobci uložena povinnost strpět užívání nemovitostí žalovanou. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že předpoklady pro zrušení věcného břemene nejsou splněny. Rekonstrukce na ubytovací prostory by pro žalovanou znamenala nemožnost realizovat oprávnění z věcného břemene, neboť by neměla zázemí pro výrobu a skladování vína a občasné přenocování, a v dosavadním užívání nemovitostí by byla značně omezena. Žalovaná je oprávněna nemovitosti užívat spolu s žalobcem (což však neznamená toliko v jeho přítomnosti), v užívání mu nebrání. O změnu poměrů neusiluje žalobce, ale jeho matka, která svými faktickými kroky zasahuje do práv žalované a přeměnou na ubytovací zařízení usiluje upustit od malovýroby vína provozované žalovanou. To však nepředstavuje změnu poměrů zakládající hrubý nepoměr mezi služebností a výhodou oprávněné. Úspěšná žalovaná se práva na náhradu nákladů řízení vzdala a státu by měl náklady řízení (vyplacené svědečné) nahradit žalobce, jenž však nemá vlastní příjem a splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.3. Proti tomuto rozsudku podal odvolání za nezletilého žalobce (bez plné moci) advokát , Anonymizováno, (zastupující podle plné moci z , datum, na č. l. , Anonymizováno, spisu jeho matku) a dále rodiče žalobce. Usnesením Krajského soudu v Brně z , datum, , č. j. 18 Co 117/2025-153, bylo odvolací řízení o jejich odvolání zastaveno.4. Odvolání podané za nezletilého žalobce jeho rodiči, kteří nemohou pro možný střet zájmů nezletilého v řízení zastupovat, však podepsal i sám nezletilý žalobce a dodatečně ho schválil jeho opatrovník. Uvedl, že matka žalobce opatrovníka opakovaně upozorňuje na poškozování jeho majetku žalovanou, dostavila se i s žalobcem a jeho otcem. Domnívá se proto, že je namístě zabývat se omezením či jasným vyčleněním užívání věcného břemene, a s odvoláním se proto ztotožnil. Přiklonil se též k výslechům svědků – matky a otce žalobce. Žalobce v odvolání (společně podepsaném a sepsaném s jeho matkou) zpochybnil závěr soudu prvního stupně o tom, že nevznikl hrubý nepoměr mezi zatížením nemovitosti věcným břemenem a výhodou žalované, jenž spatřuje v tom, že nemovitosti jsou nyní zcela jinak využívány (k rekreačnímu ubytování), než bylo původně zamýšleno při zřizování věcného břemene (tedy k pěstování vína a jeho výrobě, které jsou v současnosti pouze okrajové). Věcné břemeno zcela brání žalobci v nakládání s jeho vlastnictvím, nemůže nemovitost užívat a hospodářsky s ní nakládat dle svého uvážení. Žalovaná do jeho práv opakovaně zasahovala, svévolně manipulovala s vybavením nemovitosti, ničila ho, záměrně blokovala přístup do některých částí nemovitosti, a to dlouhodobě a opakovaně, narušovala provoz pronájmu nemovitosti, čímž způsobila finanční ztráty a porušila tím podmínky smlouvy o zřízení věcného břemene, podle které měla zajištěno společné užívání s vlastníkem. Ke zrušení věcného břemene stačí, že původní smysl přestal existovat a jeho další zachování by bylo v hrubém rozporu s oprávněnými zájmy vlastníka. Soud nesprávně bagatelizoval vážné a dlouhodobé konflikty mezi žalovanou a matkou žalobce týkající se nejen užívání nemovitosti, ale i manipulace s vybavením a nepřiměřeného zasahování do jejího provozu a finančních nároků mezi stranami. Konfliktní vztahy mohou být samy o sobě důvodem ke zrušení věcného břemene. V průběhu odvolacího řízení opatrovník vytkl soudu prvního stupně nesprávné právní posouzení věci. Poukázal na skutečnost, že matka musí majetek nezletilého žalobce chránit a žalovaná se nepodílí na nákladech. Soud prvního stupně tak svým rozhodnutím konzervuje stav úpadku nemovitosti. Žalobce má žalovanou rád, svou matku však také a situaci sám vidí jako vážnou, kterou je třeba řešit. Opatrovník připustil, že nezletilý žalobce nemá vlastní finanční zdroje, příští rok bude nastupovat do učebního oboru. Navrhl proto zrušení napadeného rozsudku a jeho vrácení soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Žalovaná v písemném vyjádření k odvolání navrhla jeho odmítnutí nebo potvrzení napadeného rozsudku. Odvolání žalobce bylo podle ní podáno buď opožděně nebo neoprávněnou osobou, když opatrovník žalobce ho schválil až dodatečně a matka odvolání podala bez jeho souhlasu. Odvolání nepovažuje za důvodné a rozhodnutí je podle ní věcně správné. Soudu prvního stupně nelze vytknout ani žádné procesní pochybení. Matka žalobce se řídí vlastním zájmem, nikoli názorem a nejlepším zájmem nezletilého žalobce, není ochotna věcné břemeno žalované respektovat. Tvrzené důvody hrubého nepoměru a zásadního omezení věcného břemene byly posouzeny i soudem rozhodujícím ve věci sp. zn. , Anonymizováno, .6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a odst. 1, 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění, dále jen „o. s. ř“), po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), pokud bylo podáno (podepsáno) i samotným nezletilým žalobcem a následně bylo schváleno jeho procesním (kolizním) opatrovníkem, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), je podáno včas (§ 204 o. s. ř.), je odůvodněno odvolacími důvody podřaditelnými pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. f) a g) o. s. ř., a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.7. Předně odvolací soud uvádí, že účastníci řízení byli před skončením posledního jednání u soudu prvního stupně řádně poučeni podle § 119a o. s. ř. Skutečnosti a důkazy, které nebyly uplatněny u soudu prvního stupně, jsou tak v odvolacím řízení přípustné jen za podmínek § 205a o. s. ř., což však ve vztahu k výslechu svědků (matky a otce žalobce, jenž by měl vypovídat podle upřesnění tohoto důkazu při odvolacím jednání o skutečnostech z období před vydáním napadeného rozsudku, týkajících se zřízení služebnosti a rekonstrukce nemovitostí a s tím souvisejících vztahů, které ostatně byly v řízení zjištěny z ostatních důkazů) nebylo tvrzeno. Nadto výslech matky žalobce jako svědkyně byl soudem prvního stupně proveden. V odvolacím řízení tak nebyly přípustné ani listinné důkazy předložené žalobcem (fotografie nemovitosti z doby minulé, e-mailová korespondence z , datum, , dopis ze , datum, sepsaný , Anonymizováno, s dodejkami, oznámení o plánované rekonstrukci z , datum, ). Odvolací soud proto doplnil dokazování toliko důkazy o poměrech nastalých po vydání napadeného rozsudku [fotografií upozornění , právnická osoba, . o přerušení dodávky elektrické energie z , datum, , fakturou , právnická osoba, . z , datum, o vyúčtování v místě nemovitostí stočného za období od ,

Citovaná ustanovení

§ 1299 (89/2012 Sb.)