21 Co 878/2025-185 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem soud I. stupně ve výroku I zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky , Anonymizováno, Kč s příslušenstvím a dále částky , Anonymizováno, Kč. Ve výroku II byl žalobce zavázán nahradit žalovanému na nákladech řízení , Anonymizováno, Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.2. Proti rozsudku soudu I. stupně podal odvolání žalobce. Uvedl, že si žalovaný měl materiál na střešní krytinu zajistit sám. V řízení slyšený svědek , jméno FO, vypověděl, že způsob zakončení nároží mezi řadami hřebenů střechy se standardně řeší Wakaflex pásem. Dále svědek potvrdil, že rozdělovací hřebenáč si měl po předání díla zajistit sám žalovaný a až poté jej měl žalobce přimontovat. Celá masa materiálu byla zajištěna žalovaným (pokud jde o střešní krytinu) a uskladněna ve stavebninách , Anonymizováno, . Žalobce vždy žalovanému sdělil, jakou část střechy bude ten který den zhotovovat a jaké množství materiálu je tedy potřeba přivést. Žalovaný musel počítat s tím, že součástí rekonstrukce střechy a položení nové krytiny je pouze a jen ta krytina, kterou žalobci k položení dodá. Žalovaný se informoval ve stavebninách , Anonymizováno, , jaké komponenty budou potřeba na střechu. Rozdělovací hřebenáč přitom není, na rozdíl od počátečního hřebenáče, povinnou komponentou a jeho účel je standardně řešen i jinými způsoby. Je proto logické, že otec žalobce upozornil žalovaného pouze na ony počáteční hřebenáče, bez nich by do střechy mohlo zatékat. Žalobce upozornil žalovaného, že s ohledem na zajišťování krytiny přímo žalovaným spočívá odpovědnost na žalovaném a má si od prodejce nechat poradit, co vše bude potřeba. Pokud objednatel vznese až následný požadavek na úpravu střechy, která může být více či méně obvyklá, nelze dospět k závěru o vadnosti díla. Podstatný je předmět smlouvy, což v daném případě bylo provedení pokládky žalovaným zajištěné nové střešní krytiny. Názor soudu o nevzhlednosti zakončení nároží Wakaflexem je ryze subjektivní. Žalovaný nese odpovědnost za to, že nároží střechy nebylo zakončeno rozdělovacím hřebenáčem, neboť tento komponent žalobci nedodal. Žalobce neměl povinnost upozorňovat žalovaného na jakoukoli věc, která může, ale i nemusí, být na střeše zhotovena. To je i případ rozdělovacího hřebenáče. Střecha je i bez něj plně funkční. Žalobce dílo řádně a bez vad splnil. Rozhodně zde nebyl konsensus účastníků, pokud jde o případnou změnu původní smlouvy o dílo, což vyplývá i z následného jednání žalobce. Ujednání v uzavřené smlouvě o dílo v části „ostatní ujednání“ znamená, že samotný předávací protokol podepsaný oběma stranami má pouze důkazní funkci. Jiný závěr by stavěl žalobce do situace, kdy by vznik práva na zaplacení ceny díla závisel pouze na vůli žalovaného, zda vůbec předávací protokol podepíše. Závěrem svého odvolání žalobce žádal změnu rozsudku soudu I. stupně tak, že žalobě bude zcela vyhověno a žalovaný bude zavázán nahradit mu náklady řízení před soudy obou stupňů, případně aby byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.3. Žalovaný ve vyjádření k odvolání uvedl, že byl v dobré víře, že rekonstrukce střechy proběhne ve standardu pokládání střešní krytiny v České republice. Nikde neviděl na zrekonstruovaných střechách spojení hřebenáčů tak, jak jej provedl žalobce. Měl za to, že hlavním důvodem použití pásky Wakaflex na jeho domě bylo nekvalitní, nepřesné položení tří řad hřebenáčů, které se ve svých vrcholech prostě nesešly. Žalobce slíbil, že rozdělovací hřebenáč sám dokoupí a dostaví se k dokončení a odstranění závady. To se však nestalo. Krytinu dovážel vždy na požadavky žalobce, a to postupně, protože u domu nebyl dostatečný prostor na uskladnění. Žalobce nepřikázal přivézt rozdělovací hřebenáč. Namísto toho vzniklou díru v nedokonalém spojení tří řad hřebenáčů zalepil páskou Wakaflex, aniž by to se žalovaným konzultoval. Podle návodu výrobce se tato páska na spojení hřebenáčů nepoužívá. V další části vyjádření se žalovaný zabýval mravností jednání obou stran smlouvy. Žalobce vady díla neodstranil a nemá tedy nárok na doplacení faktury, včetně následného penále. Ze všech těchto důvodů žalovaný navrhl, aby rozsudek soudu I. stupně byl potvrzen.4. Žalobce v replice na vyjádření žalovaného uvedl, že materiál zajišťoval žalovaný, k nedokončení díla došlo z důvodu neposkytnutí součinnosti ze strany žalovaného. Smlouva nebyla žalovaným podepsána. Soudem nebylo zohledněno, že zhotovitel nenese odpovědnost za prodlení způsobené nedostatkem nebo opožděným dodáním materiálu ze strany žalovaného. Nebyly prokázány vady díla a údajně nekvalitní materiál, jak tvrdí žalovaný. Žalobce též podotkl, že žalovanému nebyl dán souhlas k použití dokladů s údaji žalobce ve vztahu ke společnosti , Anonymizováno, .5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) – po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario) – přezkoumal napadený rozsudek a řízení jeho vydání předcházející a dospěl poté k závěru, že odvolání žalobce není opodstatněné.6. Ustanovení zákona vztahující se k věci jsou citována v bodě 53 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně. Odvolací soud na ně pro stručnost odkazuje.7. Rozsudek soudu I. stupně je kvalitní, odůvodnění je přesvědčivé. Odvolací soud se s tímto rozsudkem zcela ztotožňuje.8. K jednotlivým odvolacím námitkám žalobce je třeba uvést:S ohledem na znění § 5 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a § 1811 odst. 1 o. z. bylo na žalobci jako podnikateli, který se ve styku se žalovaným jako spotřebitelem přihlásil k odbornému výkonu při rekonstrukci střechy rodinného domu ve vlastnictví žalovaného, aby při možném dvojím způsobu řešení zakončení hřebenu střechy žalovaného řádně informoval o těchto možnostech. Žalovaný však byl informován pouze o možné instalaci počátečních hřebenáčů, které by bez této informace (jako laik v oboru) rovněž nedodal, byť dodání krytiny měl zajišťovat. Žalobce tak v rozporu se zákonem (§ 2594 odst. 1 o. z.) neučinil a zakončil hřebeny střechy páskou Wakaflex, což z hlediska estetického bylo řešení nevhodné a vadné. I estetičnost zhotoveného díla má přitom svůj význam z hlediska posouzení, zda dílo má či nemá vady. Fotografie založené na č.l. 108 až 110 spisu zcela odůvodňují závěr, že žalobce provedl dílo neesteticky, nekvalitně, a tedy vadně. Nejedná se o pouze subjektivní pohled soudu I. stupně, neestetické provedení díla je z přiložených fotografií zcela zřejmé.9. Pokud jde o počáteční hřebenáče, otec žalobce slyšený jako svědek uvedl, že tyto se dávají i nedávají. Sám žalobce vypověděl, že rozdělovací hřebenáče používá u 75 % zakázek (později korigoval na 50 %), ve zbytku pracuje s páskou Wakaflex. Je tedy evidentní, že jak počáteční hřebenáče, tak i rozdělovací hřebenáče se nepoužívají při stavbě (rekonstrukci) střech ve všech případech, i přesto byl žalovaný informován o možné dodávce a instalaci počátečních hřebenáčů (správně), ale o rozdělovacím hřebenáči (nesprávně) již nikoliv. Na druhou stranu je zřejmé, že rozdělovací hřebenáče se obvykle používají při zakončení hřebenů střechy, takže závěry soudu I. stupně v bodech 44 a 55 odůvodnění rozsudku jsou s odkazem na § 2095 o. z. správné.10. Žalobce jako podnikatel odpovídá za výsledek díla, nikoli tedy žalovaný jako spotřebitel a laik v tomto oboru, a nikoli snad obchod se stavebninami, jak by snad šlo dovozovat z obsahu odvolání žalobce (žalovaný měl podle žalobce konzultovat se stavebninami , Anonymizováno, , jaký materiál má žalobci dodat k rekonstrukci střechy). Pokud žalobce vypověděl, že se žalovaným neřešil, jaká jsou technická řešení ohledně krytiny a nechal to na něm (jako na spotřebiteli – laikovi), pak nepostupoval s pečlivostí, která je s jeho povoláním spojena ve smyslu § 5 odst. 1 o. z. Takový nesprávný postup musí jít k tíži žalobce. Skutečnost, že žalovaný měl dodání krytiny zajistit sám, je z hlediska informační povinnosti žalobce a požadavku na jeho pečlivý postup při provádění díla irelevantní.11. Pokud žalobce nyní v odvolání tvrdí, že počáteční hřebenáč je těžko nahraditelný, je toto tvrzení rozporné se svědeckou výpovědí jeho otce, jak uvedeno shora (počáteční hřebenáče se dávají i nedávají), přičemž ve vztahu k otci se žalobce vyjádřil, že má více zkušeností než samotný žalobce.12. Odvolací námitka týkající se toho, že by si žalovaný mohl (po dokončení díla) vymyslet jakýkoli okrasný prvek a uplatňovat jej jako vadu, nemůže obstát, neboť podle vlastní výpovědi žalobce je rozdělovací hřebenáč obvyklou součástí střech a žalobce tak byl povinen o tomto nikoli okrasném prvku žalovaného minimálně informovat, ne-li jej přímo dodat, což se však nestalo.13. Jestliže bylo zjištěno, že zakončení hřebenů střechy provedené žalobcem je z estetického hlediska nepřijatelné (a tento závěr vyplývá z provedeného d