28 Co 133/2024-186 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že žalobkyně je vlastníkem pohledávky za společností , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO , IČO, , vzniklé ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 7. 8. 2023 (I. výrok). Rozhodl, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 10 700 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (II. výrok).2. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná. Uvedla, že ve svém podání ze dne 27. 3. 2024 a také na soudním jednání dne 28. 5. 2024 navrhla řadu důkazů k prokázání: - oboustranné výhodnosti převodu pohledávky, - absenci pasivní věcné legitimace žalované, - skutečnosti, že částka, za níž byla pohledávka postoupena, splňovala obvyklé tržní podmínky, - nepotřebnosti notifikace transakce nejvyšším orgánem žalobkyně. Stěžejní z nich byl výslech , tituly před jménem, , jméno FO, , někdejšího jednatele žalující i žalované společnosti. Rozhodl-li Městský soud v Brně ve věci při jediném jednání, přestože se tento svědek nemohl z objektivních důvodů na předvolání k soudu dostavit, zatížil tím řízení vadou ve smyslu § 205 odst. 2 písm. d), resp. c) o. s. ř. Soud navzdory lékařským zprávám dospěl k ničím nepodloženému závěru, že svědkovi nic nebránilo v účasti u jednání, a neoprávněně zamítl návrh žalované na jeho výslech. Za absurdní odůvodnění rozsudku lze považovat větu: „...důkazními prostředky bude soud výlučně dokazovat, nikoli zjišťovat skutková tvrzení účastníků“. Přitom právě proces „zjišťování“ skutkového stavu je podstatou nalézacího řízení a jednou ze stěžejních povinností soudu při hodnocení důkazů podle § 120 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla až na soudním jednání poučena ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnila tvrzení, že , tituly před jménem, , jméno FO, nebyl při uzavírání smlouvy o postoupení pohledávky ve střetu zájmů, případně že o střetu zájmu informoval nejvyšší orgán žalobkyně, a označit k nim důkazy. Žalované měla být po poučení soudu poskytnuta lhůta ke splnění povinnosti (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 30 Cdo 3639/2019). Závěr soudu, že smlouva o postoupení pohledávky ze dne 10. 10. 2023 byla neplatná, neboť ji , tituly před jménem, , jméno FO, uzavřel jako jednatel žalující společnosti, ač jeho zájmy byly v rozporu s jejími zájmy s odkazem na ustanovení § 437 o. z., nemá podklad v zákoně. Jak uvádí komentářová literatura: „Z rozdílné dikce relevantních ustanovení se soustavně dovozuje, že podle obecného pravidla o střetu zájmů zástupce a zastoupeného (jež nyní obsahuje § 437 o. z.) pro vyloučení zástupčího oprávnění nepostačuje pouhá možnost (hrozba) rozporu zájmů zástupce a zastoupeného, nýbrž skutečná existence takového rozporu (NS sp. zn. 33 Cdo 4721/2017, NS sp. zn. 20 Cdo 3298/2018).“ Soud však nezjistil skutečný rozpor zájmů , tituly před jménem, , jméno FO, , nýbrž se spokojil s pouhou jeho hrozbou a řadou ničím nepodložených spekulací. Soud prvního stupně pouze slepě převzal závěry nepravomocného a věcně nesprávného rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 4. 2024, č. j. 37 C 408/2023-108. Zkratkovitý je závěr soudu ohledně zjevného nepoměru sjednaných protiplnění, aniž by k tomu byl vyslechnut navrhovaný svědek. Výslechem svědka by došlo i k prokázání tvrzení žalované tykající se absence její legitimace ve sporu, neboť předmětná pohledávka již měla být postoupena jiné osobě. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.3. Žalobkyně k odvolání žalované uvedla, že je považuje za nedůvodné. Výslech jednatele žalované společnosti nebyl připuštěn, neboť nebylo vysvětleno, jaké skutečnosti tvrzené žalovanou by měly být tímto důkazem prokázány. Navíc, v řízení byla prokázána existence střetu zájmů jednatele, který zastupoval obě smluvní strany. Pohledávka byla postupována jen za úplatu 3 miliony Kč, což představuje pouhou její jistinu, nebylo přihlédnuto k výši úroků z úvěru a ani ke smluvní pokutě. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud I. výrok napadeného rozsudku potvrdil.4. Odvolání proti rozsudku podala i žalobkyně, a to do výroku o náhradě nákladů řízení. Uvedla, že soud prvního stupně nesprávně určil tarifní hodnotu sporu podle § 7, § 9 odst. 3 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.), ačkoli výše pohledávky, jejíž vlastnictví bylo předmětem sporu, je známa, a tak nelze vycházet z náhradní tarifní hodnoty. Soud měl použít § 8 advokátního tarifu, podle něhož není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i dluhu. K tomu odkázal na judikaturu Ústavního soudu, zejména nález ze dne 8. 3. 2023, sp. zn. I. ÚS 3281/22. Objasnil, že předmětem sporu bylo vlastnictví pohledávky zajištěné zástavním právem k nemovitostem s jistinou ve výši 3 000 000 Kč. Jednalo se tedy o penězi ocenitelný předmět sporu, jehož hodnota vyplývala přímo ze spisu, a tak měl soud prvního stupně vycházet z tarifní hodnoty 3 000 000 Kč (za jeden úkon právní služby náleží podle advokátního tarifu náhrada 20 300 Kč). Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud II. výrok rozsudku změnil a žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 64 100 Kč.5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.6. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně se v žalobě, která byla soudu doručena dne 26. 10. 2023, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že je vlastníkem pohledávky za společností , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO , IČO, , vzniklé ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 7. 8. 2023. Uvedla, že dne 7. 8. 2023 uzavřela se společností , právnická osoba, smlouvu o úvěru a poskytla jí podle ní peněžní prostředky ve výši 3 000 000 Kč. Úvěrovaný se zavázal tuto částku vrátit žalobkyni spolu s úroky. Pohledávka byla zajištěna zástavním právem k nemovitostem a utvrzena smluvní pokutou. Dne 8. 10. 2023 žalobkyně odvolala dosavadního jednatele , tituly před jménem, , jméno FO, a jmenovala novou jednatelku , jméno FO, . O tom byl , tituly před jménem, , jméno FO, informován na schůzce dne 8. 10. 2023 v advokátní kanceláři , tituly před jménem, , jméno FO, . Přesto , tituly před jménem, , jméno FO, v následujících dnech učinil řadu jednání směřujících k vyvedení majetku žalobkyně, uzavřel se žalovanou, jejímž byl jednatelem a jediným společníkem, smlouvu o postoupení pohledávky žalobkyně ze smlouvy o úvěru, převedl žalované nemovitosti v katastrálním území , adresa, a automobily , Anonymizováno, a , jméno FO, , jméno FO, . Neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky žalobkyně dovozovala z toho, že , tituly před jménem, , jméno FO, nesplnil notifikační povinnost stanovenou v § 54 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen z. o. k)., z důvodů kolize zájmů zástupce a zastoupeného uvedených v § 437 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), z důvodu neschválení postoupení pohledávky jediným společníkem žalobkyně a z důvodu, že v době, kdy smlouva byla podepisována, , tituly před jménem, , jméno FO, již nebyl jednatelem žalující společnosti. Žalobkyně se neplatnosti smlouvy o postoupení dovolala přípisem ze dne 24. 10. 2023, který byl žalované doručen téhož dne. Žalovaná, resp. , tituly před jménem, , jméno FO, , žalobkyni žádnou smlouvu o postoupení pohledávek nepředložila. Žalobkyně se o jejím uzavření dozvěděla až z katastru nemovitostí, do něhož byl žalovanou podán návrh na změnu zástavního věřitele ze žalobkyně na žalovanou. Naléhavý právní zájem na určení je dán, neboť žalobkyně se nemůže domáhat svého nároku ze smlouvy žalobou na plnění, když pohledávka se stane splatnou až 7. 8. 2024. Žalovaná k žalobě uvedla, že pohledávku, o niž v řízení jde, nabyla podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 10. 2023. Tuto smlouvu za žalobkyni i žalovanou podepsal , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl v dané době jednatelem obou společností, neboť odvolán byl z funkce jednatele žalující společnosti formou notářského zápisu až dne 12. 10. 2023. Navrhla provedení důkazu výslechem , tituly před jménem, , jméno FO, . Zájmy žalobkyně a jejího jednatele , tituly před jménem, , jméno FO, nebyly při podpisu smlouvy ve střetu, postoupení bylo sjednáno za úplatu 3 000 000 Kč, což odpovídalo tržní hodnotě pohledávky. K úhradě této částky došlo zápočtem pohledávek žalované. Postoupení pohledávky a započtení vzájemných pohledávek účastníků bylo oboustranně výhodné ř