Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 437 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 437 občanského zákoníku stanoví, že zástupce nesmí jednat, pokud jsou jeho zájmy v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět.
§ 437
(1) Zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět.
(2) Jednal-li zástupce, jehož zájem je v rozporu se zájmem zastoupeného, s třetí osobou a věděla-li tato osoba o této okolnosti nebo musela-li o ní vědět, může se toho zastoupený dovolat. Má se za to, že tu je rozpor v zájmech zástupce a zastoupeného, pokud zástupce jedná i za tuto třetí osobu nebo pokud jedná ve vlastní záležitosti.
Paragraf 437 občanského zákoníku stanoví, že zástupce nesmí jednat, pokud jsou jeho zájmy v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět.
Co to znamená v praxi
Pokud vás někdo zastupuje, nesmí jednat tak, aby to bylo v jeho prospěch a zároveň ve váš neprospěch.
Zástupce nesmí jednat, pokud by zastupoval zároveň i druhou stranu obchodu nebo pokud by jednal ve své vlastní záležitosti.
Pokud zástupce jednal v rozporu zájmů a třetí osoba o tom věděla, můžete se proti takovému jednání bránit.
Pokud jste věděli nebo museli vědět o rozporu zájmů u smluvního zastoupení, nemůžete se na tento rozpor odvolávat.
Příklad
Pan Novák pověří realitního makléře, aby prodal jeho dům. Makléř ale zároveň zastupuje i kupujícího, který chce dům koupit co nejlevněji. Zde je rozpor zájmů, protože makléř by měl hájit zájmy pana Nováka (prodat co nejdražěji) i kupujícího (koupit co nejlevněji).
Na co si dát pozor
Rozpor zájmů se předpokládá, pokud zástupce jedná i za třetí osobu nebo ve vlastní záležitosti.
Pokud jste jako zastoupený věděli nebo museli vědět o rozporu zájmů u smluvního zastoupení, nemůžete se na něj později odvolávat.