38 Co 133/2025-415 — Krajský soud v Brně

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 436 527,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I), žalobu co do zaplacení částky 157 162,50 Kč zamítl (výrok II), dále žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 142 364 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III), žalobci uložil povinnost zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů státu částku 1 955 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV), a žalované uložil povinnost zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů státu částku 5 421 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok V).2. Proti tomuto rozsudku, vyjma zamítavého výroku II, podala v zákonné lhůtě odvolání žalovaná. Vytýká v něm soudu I. stupně především to, že zaměnil „užívání“ sporné nemovitosti a „bydlení“ v ní a žalované období rozděluje na tři části právě proto, že v každém z těchto období má být užívání nemovitosti jiné. Rozsudek opřel o nepravdivou skutečnost, že žalovaná užívala nemovitost ve větším rozsahu, než byl její spoluvlastnický podíl. V řízení však nebylo prokázáno, že tak činila výlučně účelově a že by jakkoli bránila ostatním spoluvlastníkům v přístupu do ní a k výkonu jejich vlastnického práva. Není také pravda, že by neměla zájem se spoluvlastníky jednat nebo že by po převážnou část v nemovitosti bydlela. Pokud se jedná o období od , měsíc, rok, do , měsíc, rok, , v této době bydlela u svého partnera na adrese , adresa, , ve sporné nemovitosti neměla žádné osobní věci, nemohla ani vést s malým dítětem dvě domácnosti. V uvedené době vykonávala pouze správu nemovitosti. Z domu se odstěhovala již v roce , rok, , poté se o něj podle přání otce starala, zatímco ostatní spoluvlastníci se až do smrti otce v roce , rok, o ni nezajímali. Soud I. stupně vyšel při svých skutkových zjištěních z výpovědí svědků, kteří však jako blízké osoby vypovídali ve prospěch žalobce. Nesprávně hodnotil protokol o výpovědi žalované z opatrovnického řízení, kde sice mluvila o užívání domu, měla však na mysli pouze koupelnu v I. patře. K období od , měsíc, rok, do , měsíc, rok, žalovaná namítla, že sice v tomto období nemohla žít se svým přítelem a do domu se nastěhovala, ale užívala pouze jeho jednu čtvrtinu. Nesouhlasí pak s tím, že společné užívání z důvodu stavebnětechnického stavu domu nebylo možné. V minulosti v domě bydlel její otec a v samostatné části jeho dcera , jméno FO, se svou matkou, a to až do roku , rok, . Dle rozhodnutí spoluvlastníků byla žalovaná oprávněna užívat nemovitost od , datum, po dobu , počet, měsíců. Pokud by soud I. stupně vycházel z dat uvedených v rozhodnutí, byla by tato doba zkrácena na , počet, měsíce. Rozdělení užívání je přitom dle žalované logické a spravedlivé a je nesporné, že první uživatelkou měla být ona. Rozhodnutí soudu I. stupně je v rozporu s právem žalované na majetek. Žalovaná se proto nemohla na úkor žalobce bezdůvodně obohatit, zvláště pokud žalobce dohodu nedodržel. Žalovaná užívala nemovitost v dobré víře a dohodu nemá právo soud I. stupně zrušit. Soud I. stupně pochybil, pokud neprovedl k důkazu dopis z , datum, , v němž samotný žalobce uvedl, že v užívání čtvrti nemovitosti se nic nezměnilo. Žalobce navíc požadoval po žalované protiprávně podíl , tituly před jménem, , jméno FO, , čímž se chtěl protiprávně obohatit na úkor žalované. Pokud se jedná o poslední období do , měsíc, rok, , žalovaná bydlela se synem od , datum, v nájemním obecním bytě, proto se nemohla na úkor žalobce obohatit, předání syna na chodníku jeho otci nemělo s užíváním nic společného. Nemovitost neužívala ani k uskladnění věcí, pouze si chtěla odvézt některé věci. Žalovaná dále poukázala na nečinnost žalobce, který do konce roku , rok, usiloval o uzavření dohody spoluvlastníků a až zpětně začal své jednání interpretovat jako snahy o spravedlivé uspořádání. Pokud žalovaná do , měsíc, rok, v nemovitosti nebydlela, nemohl být spáchán žádný trestný čin, žalobci nic nebránilo v tom si přes manželku svého otce klíče obstarat či si je opatřit prostřednictvím zámečníka. Ta klíče měla prokazatelně ve svém držení, nemovitost sama po smrti manžela navštěvovala. Nečinnost žalobce proto dle žalované nemůže požívat právní ochrany. Žalobce o klíče promyšleně nežádal, aby mohl žalovanou žalovat o vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná rovněž napadla hodnocení svědeckých výpovědí a poukázala na rozporná tvrzení vedoucí k jejich nevěrohodnosti. Dále namítla, že soud I. stupně nepřihlédl k důkazům, které svědčily v její prospěch, jako je čestné prohlášení svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, . Ze zpráv poskytovatelů služeb nelze dovodit, zda energie byly použity pro rekonstrukční práce či k jinému účelu. Soud I. stupně přecenil dle žalované také doručování písemností na adresu nemovitosti a evidenční charakter adresy ve sporné nemovitosti, kde ho žalovaná měla historicky od roku , rok, . Dále žalovaná vytýká soudu I. stupně, že neprovedl navržené důkazy, zejména udání žalobce a jeho sestry, které bylo podkladem pro zahájení řízení na , instituce, z roku , rok, , dále čestná prohlášení tří sousedek žalované. Poukázala na svá dřívější tvrzení o rekonstrukci a údržbě domu a navrhla změnu napadeného rozsudku tak, že žaloba bude v celém rozsahu zamítnuta.3. Žalobce ve vyjádření k odvolání žalované navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Uvedl, že soud I. stupně se podrobně vypořádal s každým tvrzením žalované i jejím důkazním návrhem či provedeným důkazem i se všemi jejími námitkami, kdy žalovaná soud zavalila mnohastránkovými podáními, čímž řízení rovněž značně prodloužila. To s ohledem na proběhlou inflaci žalobce výrazně poškodilo. Odvolání žalované v této taktice pokračuje, neboť se snaží soud zavalit obrovskou spoustou textu a nahradit tím očividnou absenci relevantních odvolacích důvodů. Pokud se jedná o bod , číslo, , není pravda, že žalovaná měla zájem se spoluvlastníky jednat, naopak na navrhované schůzky nereagovala a na domluvené se nedostavovala. Neakceptovala ani původní návrhy pozůstalé manželky otce o rozdělení jejího podílu na nemovitosti mezi tři pozůstalé děti. K skutkovému stavu žalobce uvedl, že žalovaná se do sporné nemovitosti nastěhovala s dcerou , jméno FO, v roce , rok, , měly zde obě trvalé bydliště, od roku , rok, zůstala zde žalovaná bydlet sama. Otec účastníků v té době bydlel u své tehdejší manželky a po narození v nemovitosti bydlel i syn žalované , jméno FO, , který zde také měl trvalé bydliště, a to do , datum, . Žalovaná do soudního protokolu uvedla, že nemovitost užívala celou, po smrti otce, tedy po , datum, , ostatním spoluvlastníkům neumožnila přístup k nemovitosti, na písemné výzvy nereagovala. O užívání svědčí i odběry energií a vody, jejichž hodnoty jsou stejné jako v době, kdy žalovaná přiznává, že v nemovitosti bydlela. O nemovitost se nestarala, nebyla v dobrém technickém stavu, což konstatoval znalec , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobce se k ní nikdy nechoval hrubě, nevyhrožoval jí ani ji neobtěžoval před jejím synem. Žalovaná se snaží dostat do pozice „utlačované“ stejně jako v řízení o byt, který si chtěla přivlastnit po smrti své matky, kdy se soudila s otčímem, i při protahovaném rozvodu svého manželství. Žalovaná žalobci po celou dobu bránila ve vstupu do nemovitosti, měla v ní i v garáži své věci, které využívala ke své podnikatelské činnosti, v místě měla i sídlo podnikání zapsané v živnostenském rejstříku. Žalobce se o nemovitost zajímal, za života svého otce se podílel na přístavbě, prováděl zde kompletní elektroinstalaci. Žalobce se dlouhou dobu staral o otce i jeho manželku, veškerou péči o ni zajišťovala jeho manželka lékařka. Po otcově smrti se o ni staral, navštěvoval ji, zařizoval jí nákupy, trávila u jeho rodiny svátky. Není pravda, že pravidelně chodila do nemovitosti, byla v té době těžce nemocná a špatně se pohybovala. Z vděčnosti mu odkázala svůj čtvrtinový podíl na nemovitosti. V nemovitosti nikdy spolu s žalovanou nebydlel jejich otec a nebylo možné ani soužití s její nevlastní sestrou. Žalobce nikdy nepožadoval majetkový podíl náležející manželce otce. Žalovaná žalobci neoznámila, že má pronajatý obecní byt, neumožnila mu ani poté vstup do nemovitosti s tím, že zde má své věci, které si musí odvést, a vstup mu umožnila až , datum, . Násilné vniknutí do nemovitosti nebylo možné. Klíče od ní nemohl získat od manželky svého otce, která je neměla. Žalovaná se od úmrtí matky žalobce s nikým z rodiny nestýká asi , počet, let. Svědek , jméno FO, je zmocněncem žalované a jejím partnerem, doprovází ji a mluví za ni na jednáních. Byl přítomen u místního šetření znalce, zastupoval žalovanou při předání nemovitosti. Po smrti manželky otce při vyklizení jejího bytu odnesl dokumenty manželů , jméno FO, , ačkoliv není s rodinou spřízněn. Žalobce má za, že sepsal i předmětné odvolání. Žalovaná cíleně a úspěšně protahovala i děd