§ 2999 občanský zákoník – Vypořádání bezdůvodného obohacení
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 2999 občanského zákoníku upravuje, jak se vypořádá bezdůvodné obohacení, pokud nelze vrátit původní věc, a stanovuje výši peněžité náhrady s ohledem na okolnosti vzniku obohacení a zavinění. Pokud nelze vrátit věc, kterou se někdo bezdůvodně obohatil (např. byla spotřebována, zničena), musí obohacený zaplatit peněžní náhradu ve výši obvyklé ceny této věci. (§ 2999 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 2999 odkazuje 121 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.
(2) Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.
(3) Nelze-li předmět bezdůvodného obohacení vydat proto, že došlo k jeho zkáze, ztrátě nebo zhoršení z příčin, které jdou k tíži ochuzeného, nahradí obohacený nanejvýš tolik, co ušetřil na vlastním majetku.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud nelze vrátit věc, kterou se někdo bezdůvodně obohatil (např. byla spotřebována, zničena), musí obohacený zaplatit peněžní náhradu ve výši obvyklé ceny této věci.
- Jestliže bylo plněno na základě neplatné nebo zrušené smlouvy, peněžitá náhrada nemusí být poskytnuta v plné výši, pokud by to odporovalo důvodu, proč byla smlouva neplatná nebo zrušená.
- Pokud ochuzený zaplatil za věc, která se stala předmětem bezdůvodného obohacení, náhrada se obvykle stanoví ve výši této zaplacené úplaty, ledaže by výše úplaty sama byla důvodem neplatnosti nebo zrušení smlouvy.
- Jestliže předmět bezdůvodného obohacení zanikl nebo se znehodnotil z důvodů, které jdou k tíži ochuzeného, obohacený nemusí nahradit plnou hodnotu, ale pouze to, co sám ušetřil.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 2999
Jak soudy aplikují § 2999
Na takto zjištěný skutkový stav soud prvního stupně aplikoval ustanovení § 1, § 2 odst. 1, § 3 odst. 1, § 6 odst. 2, § 17 a § 35 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále „zákon č. 219/2000 Sb.“), ustanovení § 2991 a § 2999 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále „o. z.“) a ustanovení § 2, § 7 a § 8 zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, (dále „zákon č. 340/2015 Sb.“). Dovodil, že v situaci, kdy se žalovaná zavázala dodat dopravované zboží do místa v České …
… žalovanému na úkor žalobce bezdůvodné obohacení (majetkový prospěch vzniklý protiprávním užitím cizí hodnoty; § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. z.“), které je žalovaný povinen žalobci vydat, resp. poskytnout za ně peněžitou náhradu ve výši obvyklého nájemného (§ 2999 odst. 1 o. z.), jež bylo v přítomné věci zjištěno i s využitím znaleckého posudku.
Dovolatelka v dovolání uvádí, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázek hmotného práva (aplikace § 2991 odst. 2, § 2997 odst. 1 věty druhé a § 2999 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) a procesního práva (nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí), při jejichž řešení se měl odvolací soud odchýlit od ustálené rozhodovací praxe.
Právní otázky
Související
§ 41e (Zákon, kterým se mění některé zákony v s)§ 41e (Zákon o bankách)§ 10a SAZEBNÍK POPLATKŮ (Zákon, kterým se mění zákon č. 549/1991 )§ 1 (Zákon o zrušení obsoletních právních pře)§ 5 Účinnost (Vyhláška Ministerstva financí o rozpočto)