38 Co 156/2025-93 — Krajský soud v Brně

1. Napadeným rozsudkem pro uznání soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 10 400 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 1 300 Kč od , datum, do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 1 300 Kč od , datum, do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 1 300 Kč od , datum, do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 1 300 Kč od , datum, do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 1 300 Kč od , datum, do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 1 300 Kč od , datum, do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 1 300 Kč od , datum, do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 1 300 Kč od , datum, do zaplacení, částku ve výši 1 863 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % z částky 7 700 Kč od , datum, do zaplacení a částku ve výši 726 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), a žalovanému dále uložil povinnost do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce žalobce na náhradě nákladů řízení částku ve výši 5 446,40 Kč (výrok II).2. Proti tomuto rozsudku podal v zákonné lhůtě odvolání žalovaný. Poukázal na to, že žalobce nemá od , datum, obsazen statutární orgán, neboť v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů družstva z , datum, byla rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem ze 7. 1. 2019, sp. zn. 18 Cm 168/2016 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze 13. 6. 2019, čj. 6 Cmo 113/2019-230, pravomocně vyslovena neplatnost zde přijatých usnesení včetně volby statutárního orgánu. Pokud tedy žalobce v řízení předložil plnou moc udělenou advokátovi , tituly před jménem, , jméno FO, například členem představenstva , právnická osoba, , tedy zapsané, avšak zneplatněné osoby zastupující žalobce, je taková plná moc dle žalovaného neplatná, neboť ji za družstvo udělily osoby k tomu neoprávněné. Žalovaný poukázal na rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem týkající se statutárního orgánu , právnická osoba, který označil jako neplatné plné moci , tituly před jménem, , jméno FO, z let , rok, a , rok, udělené stejnými osobami jako v tomto soudním řízení, a navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.3. Žalobce se k odvolání žalovaného písemně nevyjádřil.4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení jeho vydání předcházející (§ 212 věta prvá, § 212a odstavec 1, 5, 6 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.), a po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), a je podáno včas (§ 204 o. s. ř.), je odůvodněno způsobilým odvolacím důvodem proti rozsudku pro uznání uvedeným v ustanovení § 205b o. s. ř. (nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání), dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.5. Dle ustanovení § 153a odstavec 1 věta prvá, odstavec 2, 3 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odstavec 1 a 2 o. s. ř.). Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se zato, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odstavec 5 o. s. ř).6. Dle ustanovení § 114b odstavec 1, 5 o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, může předseda senátu, s výjimkou věcí, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odstavec 1 a 2), a věcí uvedených v § 118b a § 120 odstavec 2, místo výzvy podle § 114a odstavec 2 písmeno a), nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. K podání vyjádření určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odstavec 3 o. s. ř.) musí být poučen.7. Zákon v zájmu ekonomie řízení vychází ze zásady, že žalovanému již ve stádiu přípravy jednání má být uložena povinnost vyjádřit se ve věci. Uzná-li totiž žalovaný uplatněný nárok, pak ani jednání nemůže mít svůj smysl, vymezí-li žalovaný ve vyjádření naopak svou obranu proti uplatněnému nároku, může soud připravit jednání tak, aby na něm mohla být věc projednána bez nutnosti odročení. Proto ve sporech, ve kterých to vyžaduje povaha věci nebo konkrétní okolnosti případu, může soud za splnění ostatních zákonných podmínek místo písemné výzvy podle ustanovení § 114a odstavec 2 písmeno a) o. s. ř. nebo nebylo-li takové výzvě vyhověno, žalovanému usnesením podle ustanovení § 114b o. s. ř. uložit povinnost ve stanovené lhůtě se ve věci vyjádřit písemně, pokud nejde o věc, ve které nelze ve smyslu ustanovení § 99 odstavec 1 a 2 o. s. ř. uzavřít a schválit smír, nejde o některou z věcí vypočtených v ustanovení § 120 odstavec 2 o. s. ř. a nejde o řízení, které je podle ustanovení § 118b odstavec 1 koncentrováno ze zákona. V usnesení soud žalovanému uloží, aby se písemně ve stanovené lhůtě vyjádřil ve věci, a to tak, že buď žalobou uplatněný nárok zcela uznává, anebo aby vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svou obranu, a současně označil důkazy, jejichž prostřednictvím hodlá prokázat svá skutková tvrzení, a aby k vyjádření připojil listinné důkazy. Lhůta, kterou soud stanoví žalovanému k vyjádření, nesmí být kratší než , počet, kalendářních dnů a běží ode dne doručení usnesení žalovanému. Usnesení musí obsahovat poučení ve smyslu ustanovení § 114b odstavec 5 o. s. ř., soud je žalovanému doručí do vlastních rukou, a to nejdříve současně s žalobou. Jestliže žalovaný nesplní v soudem určené lhůtě povinnost, kterou mu soud v usnesení podle ustanovení § 114b odstavec 1 o. s. ř. uložil, má se za to, že uznal nárok žalobou uplatněný. Jedná se o zákonnou fikci uznání nároku, která je v této podobě sankcí za nečinnost žalovaného. Výzvu podle ustanovení § 114b o. s. ř. však může soud vydat jen tehdy, když jsou splněny podmínky řízení a žaloba nemá vady bránící pokračování v řízení, neboť jinak musí postupovat podle ustanovení § 114, § 104 odstavec 1 a 2 a § 43 odstavec 2 o. s. ř. Předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání zahrnují splnění všech shora uvedených zákonných podmínek.8. Soud I. stupně v elektronickém platebním rozkaze vydaném 26. 9. 2023, čj. EPR 179363/2023 - 9, vyzval žalovaného podle ustanovení § 114a odstavec 2 písmeno a/ o. s. ř. k vyjádření k žalobě ve lhůtě , počet, dnů od doručení výzvy, a to v tom směru, zda uplatněný nárok uznává co do důvodu a výše, a v případě, že nárok zcela neuznává, k vylíčení rozhodných skutečností pro svou obranu, připojení listinných důkazů a označení dalších důkazů, jichž se dovolává s poučením, že pokud se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádří ani nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude se mít za to, že nárok, který je proti němu uplatňován, uznává, a bude rozhodnuto rozsudkem pro uznání podle ustanovení § 153a odstavec 3 o. s. ř., doručil mu toto rozhodnutí , datum, do vlastních rukou (§ 46 odstavec 1 o. s. ř.) a žalovaný proti elektronickému platebnímu rozkazu podal pouze neodůvodněný odpor a na výzvu soudu I. stupně k podání kvalifikovaného vyjádření nijak nereagoval. Za splnění všech ostatních shora uvedených zákonných předpokladů bylo možné vydat ve věci rozsudek pro uznání dle ustanovení § 153a odstavec 3 o. s. ř. pro fikci uznání nároku. Pro vydání rozsudku pro uznání dle shora citovaného zákonného ustanovení zákonné předpoklady splněny byly.9. Jak je uvedeno již výše, usnesení podle ustanovení § 114b odstavec 1 o. s. ř. je právním prostředkem přípravy jednání, kterou soud provádí se záměrem věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání. Povaha věci vyžaduje vydání usnesení podle § 114b odstavec 1 o. s. ř. především tehdy, má-li být zjišťování skutkového stavu věci s ohledem na předpokládané množství odlišných tvrzení účastníků a navrhovaných důkazů obtížné a kdy bez znalosti stanoviska žalovaného nelze první jednání připravit tak, aby při něm bylo zpravidla možné věc rozhodnout. Okolnosti případu odůvodňují vydání předmětného usnesení i v takovém sporu, v němž dosavadní poznatky ukazují, že ačkoliv by podle své povahy nemuselo jít o věc z hlediska zjišťování skutkového stavu mimořádně obtížnou, tu jsou uplatněny rozhodné skutečnosti v takovém rozsahu, že i to vede k závěru, že bez písemného vyjádře