59 Co 39/2026-63 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví citovaným rozhodnutím Okresní soud ve , adresa, (soud I. stupně) rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , Anonymizováno, Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , Anonymizováno, Kč od , datum, do zaplacení oproti vydání , Anonymizováno, kotle , jméno FO, , Anonymizováno, , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (I.) a žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , Anonymizováno, Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (II.).2. V podstatných důvodech svého rozhodnutí uvedl, že žalovaný nabídl žalobkyni provedení díla spočívající v demontáži starého kotle, montáži nového kotle , jméno FO, , Anonymizováno, spojeného s jeho dodáním. Přijetím (akceptací) nabídky žalobkyní byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dílo, což má soud za prokázané předloženými listinami, zejména vystavenou nabídkou a zálohovou fakturou.3. Protože žalovaný podstatným způsobem porušil své povinnosti plynoucí mu ze smlouvy tím, že neprovedl demontáž starého kotle a montáž nového kotle, odstoupila žalobkyně bez zbytečného odkladu (dne , datum, , neboť žalovaný přislíbil provedení díla v měsíci březnu , Anonymizováno, ) od smlouvy a vyzvala žalovaného k vrácení částky , Anonymizováno, Kč, kterou již zaplatila za dodání kotle oproti vydání dodaného kotle.4. Žalovaný dílo neprovedl, proto mu byla zaslána předžalobní výzva, kde byl opětovně vyzván k vrácení předmětné částky a upozorněn na možnost soudního řešení sporu.5. Ohledně zaplacení částky , Anonymizováno, Kč a vydání věci – kotle , jméno FO, , Anonymizováno, žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni písemným podáním adresovaným soudu dne , datum, uznal.6. Jelikož žalovaný v průběhu řízení výslovným projevem vůle částečně uznal nárok, který byl proti němu žalobou uplatněn, přičemž projednávaná věc připouští uzavření a schválení smíru, rozhodl soud v souladu s § 153a odst. 1 o. s. ř. rozsudkem podle uznání žalovaného, a to co do zaplacení částky , Anonymizováno, Kč a vydání věci – , Anonymizováno, kotle , jméno FO, , Anonymizováno, .7. Žalovaný však neuznal žalobu co do úroků z prodlení, když tvrdil, že mu žalovaná neposkytla součinnost k zaplacení žalované částky, a proto nevidí důvod pro platbu příslušenství.8. Žalobkyně uvedla, že v minulosti žalovaného opakovaně kontaktovala s žádostí o zaplacení dlužné částky, ale žalovaný se pro ni stal zcela nekontaktní. Žalobkyně sdělila, že v mezidobí od podání žaloby u ní skutečně došlo ke změně bankovního účtu, avšak žalovaný již 3 měsíce bankovní účet žalobkyně zná.9. Tvrdil-li žalovaný, že mu žalobkyně neposkytla k plnění dluhu součinnost, nemohl soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. k doplnění tohoto tvrzení, neboť se nedostavil k jednání.10. Jelikož žalovaný pak dlužnou částku neuhradil k datu , datum, , dostal se dnem následujícím do prodlení (§ 1968 o. z.) a v souladu s § 1970 o. z. přísluší žalobkyni – k jejímu žalobnímu návrhu – také úrok z prodlení ve výši podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. od , datum, do zaplacení.11. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný. Uvedl, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném posouzení věci a zároveň soud I. stupně dospěl na základě provedencýh důkazů k nesprávným zjištěním, případně se jimi nezabýval. Žalovaný předesílá, že se rozhodnutí opět nezabývá skutečností, kdy žalobkyně uvádí neexistující číslo účtu. Přičemž toto bylo a je podstatou sporu. Soud I. stupně se ztotožnil s tvrzením, že žalobkyně sdělila, že v mezidobí od podání žaloby u ní skutečně došlo ke změně bankovního účtu, avšak žalovaný tři měsíce bankovní účet žalobkyně zná, přičemž ani v současném rozhodnutí není opět nové číslo účtu uvedeno a v žádném z bodů ani zmíněno. Žalovaný dále doplnil svoje odvolání, přičemž opět vytýkal soudu I. stupně, že se nezabýval skutečností, že žalobkyně uvedla neexistující číslo účtu. Stejně tak se soud I. stupně nezabýval námitkou, když si nevrácení částky zapříčinila žalobkyně vlastní vinou tím, že uváděla neexistující číslo účtu, čím zároveň dochází k navyšování úroku. Stejně tak se soud nezabýval skutečností, že jediný kontakt, který dle žalobkyně provedla, byl dne , datum, , na který bylo obratem reagováno. Žalovaný pak navrhl, aby byl zcela zrušen výrok, že je povinen zaplatit žalobkyni částku , Anonymizováno, Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , Anonymizováno, Kč od , datum, do , datum, do zaplacení oproti vydání , Anonymizováno, kotle , jméno FO, , Anonymizováno, , a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí a že je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , Anonymizováno, Kč a ve věci bylo nařízeno nové projednání, případně byly odstraněny chyby, na které je po celou dobu bez povšimnutí poukazováno.12. Odůvodnění napadeného rozhodnutí je koncipováno nelogicky a nesrozumitelně, poněvadž se soud opět řádně nevypořádal s podstatou sporu o v rozporu s požadavkem kladeným na odůvodnění rozsudku.13. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení mu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.14. Podle § 153a odst. 1, 2 o. s. ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).15. Podle § 99 odst. 1, 2 o. s. ř., připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud smír neschválí, je-li v rozporu s právními předpisy.16. Podle § 1970 odst. 1 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Odvolací soud může zcela odkázat na obsah odůvodnění napadeného rozhodnutí, v němž soud I. stupně dospěl ke správným skutkovým i právním závěrům.18. Námitku ze strany žalovaného ohledně nesdělení řádného čísla účtu k úhradě dluhu, respektive, že žalobkyně uváděla nesprávné číslo účtu, považuje odvolací soud za irelevantní, neboť žalovaný ani poté, kdy obdržel správné číslo účtu, na tuto skutečnost nijak nereagoval, dlužnou částku neuhradil, a to ani ke dni rozhodnutí odvolacího soudu. Lze tak mít důvodné pochybnosti o tom, že v minulosti se snažil žalovaný uhradit dlužnou částku na účet žalobkyně, když i v případě vrácení platby z důvodu neexistujícího účtu bylo možno předat finanční prostředky, ať už k poštovní přepravě, nebo osobně, zvlášť za stavu, kdy finanční prostředky mají být zaplaceny oproti vrácení , Anonymizováno, kotle , jméno FO, , Anonymizováno, .19. Odvolací soud poznamenává, že žalovaný se nedostavil k jednání před soudem I. stupně, přičemž soud I. stupně přičítá nepřítomnost žalovaného k jeho tíži s tím, že nemohl být případně poučen o potřebě doplnit svá tvrzení ohledně nemožnosti uhradit dlužnou částku.20. Žalovaný se pak nedostavil ani k odvolacímu jednání, kdy se omlouval z důvodu účasti na odborném školení, nicméně ke své omluvě nepřiložil žádné listiny osvědčující tuto skutečnost, o výsledku posouzení jeho žádosti se žalovaný ani neinformoval, odvolací soud proto shledal omluvu nedůvodnou a jednal v nepřítomnosti žalovaného.21. S odkazem na shora uvedené pak odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil.22. O nákladech odvolacího řízení rozhodl dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, jak že jejich náhradu přiznal úspěšné žalobkyni. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit za jeden úkon právní služby (účast u jednání) á 2 260 Kč, náhrada hotových výdajů á 450 Kč, vše dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 odst. 4, § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, celkem částku , Anonymizováno, Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně.