74 Co 43/2025-136 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud ve Vyškově (dále jen „soud“ či „soud prvního stupně“) zastavil řízení co do částky 6 426 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 13. 3. 2024 do zaplacení a smluvním úrokem ve výši 15 % ročně od 13. 3. 2024 do zaplacení (I. výrok), uložil žalované zaplatit žalobci částku 241 464,42 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 4 000 Kč, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek (II. výrok), zamítl žalobu o zaplacení částky 30 357,03‬ Kč, ‬kapitalizovaného úroku ve výši 9 561,76 Kč, úroku ve výši 15,4 % ročně z částky 345 791,03 Kč od 15. 11. 2023 do 12. 12. 2023, z částky 328 771,45 Kč od 13. 12. 2023 do 11. 1. 2024, z částky 299 744,45 Kč od 12. 1. 2024 do 12. 2. 2024, z částky 278 283,45 Kč od 13. 2. 2024 do 13. 2. 2024, z částky 278 283,45 Kč od 14. 2. 2024 do 12. 3. 2024 a z částky 271 821,45 Kč od 13. 3. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 345 791,03 Kč od 25. 11. 2023 do 12. 12. 2023, z částky 328 771,45 Kč od 13. 12. 2023 do 11. 1. 2024, z částky 299 744,45 Kč od 12. 1. 2024 do 12. 2. 2024, z částky 278 283,45 Kč od 13. 2. 2024 do 12. 3. 2024 a z částky 271 821,45 Kč od 13. 3. 2024 do zaplacení (III. výrok) a uložil žalované nahradit žalobci náklady řízení ve výši 9 192,44 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 4 000 Kč počínaje měsícem následujícím po úhradě dlužné částky dle I. výroku rozsudku nebo po jejím zesplatnění, pod ztrátou výhody splátek (IV. výrok).2. Výrok o zastavení řízení soud odůvodnil odkazem na § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) a tím, že žalobce vzal žalobu o částku 6 462 Kč zpět z důvodu zaplacení této částky žalovanou.3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázány následující skutečnosti:a) Dne 15. 2. 2023 uzavřeli žalobce a žalovaná rámcovou smlouvu č. , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“), na základě které žalobce zřídil žalované běžný účet číslo , č. účtu, a zavázal se poskytnout žalované neúčelový, nezajištěný úvěr ve výši 350 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 14,4 % ročně v měsíčních splátkách po 5 761 Kč, se splatností první splátky dne 11. 3. 2023.b) Při uzavření Smlouvy vycházel žalobce z potvrzení společnosti , právnická osoba, (dále jen „, právnická osoba, “) ze dne 14. 2. 2023, podle kterého byla žalovaná u této společnosti zaměstnána od 1. 9. 2016 na dobu neurčitou jako uklízečka, nebyla ve výpovědní lhůtě ani s ní nebylo vedeno jednání o ukončení pracovního poměru, její průměrný čistý příjem za poslední tři měsíce činil 23 382,33 Kč, ze mzdy nebyly prováděny žádné srážky. Žalobce ověřil, že žalovaná není evidována v registru BRKI.c) Žalobce poskytl žalované částku 350 000 Kč na účet dne 15. 2. 2023.d) Žalovaná zaplatila dohodnuté splátky za březen, duben a květen 2023.e) V dodatku ke Smlouvě účastníci odložili splatnost splátek splatných 15. 6. 2023 a 15. 7. 2023 a dohodli, že žalovaná bude pokračovat ve splácení od splátky splatné 15. 8. 2023.f) Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením splátky splatné dne 15. 9. 2023. Proto žalobce dluh zesplatnil.g) Do zesplatnění žalovaná žalobci zaplatila 25 020,58 Kč, od zesplatnění do podání žaloby 77 053‬ Kč. Po podání žaloby zaslala společnost , právnická osoba, na účet žalované částku 6 462 Kč, kterou žalobce použil na splátku předmětného úvěru. Celkem tak žalovaná na dluh zaplatila 108 535,58‬ Kč.h) Počáteční a končený zůstatek na účtu žalované číslo , č. účtu, činil 0 Kč.4. Ze své úřední činnosti soud zjistil, že:a) Proti žalované bylo v letech 2015–2020 vedeno několik exekučních řízení z titulu spotřebitelských úvěrů, která byla skončena v letech 2020–2021 z důvodu vymožení dlužné částky. Ke dni sjednávání předmětného úvěru neměla žalovaná žádné další dluhy ve stavu soudního vymáhání.b) Od roku 2003 je žalovaná rozvedená a má jedno zletilé dítě (rok narození 1997).c) Rodinný dům na adrese bydliště žalované uvedené ve Smlouvě nevlastní žalovaná.5. Na základě výše zjištěného skutkového stavu dospěl soud v rovině právního posouzení věci vycházeje z § 1970 a § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, k následujícím závěrům:a) Posuzovaná Smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru.b) V době uzavření Smlouvy žalovaná bydlela v domě, který nevlastnila. Proto mohl žalobce předpokládat, že se jedná o nájemní bydlení.c) Žalobce před uzavřením Smlouvy řádně neposoudil úvěruschopnost žalované, neboť nezjišťoval její výdaje na bydlení a osobní spotřebu, ale tyto stanovil na základě expertní analýzy – matematického vypočtu částkou 8 510 Kč (náklady na bydlení částkou 5 000 Kč). Žalobce nezohlednil ani předpokládané náklady žalované na dopravu do zaměstnání, když sídlo zaměstnavatele žalované se nachází v jiném městě, než bydliště žalované.d) Předmětná Smlouva je proto neplatná.e) Na tomto základě soud uložil žalované vrátit žalobci poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve výši 241 464,42‬ Kč (350 000 Kč - 108 535,58‬ Kč) v době přiměřené jejím možnostem. Vzhledem k nečinnosti žalované přihlédl soud k výši dlužné částky a stanovil její splatnost ve splátkách po 4 000 Kč měsíčně, neboť při takto stanovené měsíční splátce dojde k úhradě dluhu v přiměřené době a žalované bude poskytnuta možnost uhradit dluh, aniž by byla nepřiměřeně zvýhodněna na úkor žalobce. Výhodu splátek soud podmínil tím, že žalovaná bude dluh plnit. Pokud žalovaná nezaplatí, byť jen jedinou splátku řádně a včas, ztratí výhodu splátek a celý dluh se stane splatným najednou.f) Ve zbytku soud žalobu zamítl.6. Výrok o nákladech řízení soud odůvodnil odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř., nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08 a tím že žalobce požadoval zaplacení částky 281 383,21 Kč (271 821,45 Kč + kapitalizované příslušenství 9 561,76 Kč) a úspěšný byl co do částky 241 464,42‬ Kč. Proto přiznal převážně úspěšnému žalobci 71,63 % účelně vynaložených nákladů řízení.7. Proti lhůtě k plnění určené ve II. výroku a proti části III. výroku rozsudku, ve které soud zamítl žalobu o zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 326 479,42 Kč od 25. 11. 2023 do 12. 12. 2023, z částky 298 414,42 Kč od 13. 12. 2023 do 11. 1. 2024, z částky 269 387,42 Kč od 12. 1. 2024 do 12. 2. 2024, z částky 247 926,42 Kč od 13. 2. 2024 do 12. 3. 2024 a z částky 241 464,42 Kč od 13. 3. 2024 do zaplacení, podal žalobce odvolání. Požadoval, aby přisouzenou částku 241 464,42 Kč i odvoláním napadený úrok z prodlení uložil soud zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku. Namítal, že na bezdůvodné obohacení dopadá obecná úprava času dle § 1958 odst. 2 o. z., a pravidlo zakotvené v zákoně o spotřebitelském úvěru se použije pouze když není v možnostech spotřebitele vydat bez zbytečného odkladu bezdůvodné obohacení po výzvě věřitele, což však musí spotřebitel prokázat. Pokud možnostem spotřebitele odpovídá splatit bezdůvodné obohacení po výzvě věřitele bez zbytečného odkladu, respektive spotřebitel netvrdí a neprokáže, že to v jeho možnostech není, pak zvláštní právní úprava nevylučuje použití obecné. Žalobce zdůraznil, že určení možnosti spotřebitele splnit věřiteli dluh prodlužuje splatnost pohledávky a tím prospívá postavení spotřebitele. Jde o skutečnosti, kterých se spotřebitel má dovolávat jako pro sebe příznivých a přinášejících výhodu, a je také nositelem procesní povinnosti tvrdit a prokázat, jaké jsou jeho možnosti splnit dluh. Skutkové zjištění, že nebylo a není v možnostech spotřebitele splnit dluh bez zbytečného odkladu, musí vyplývat z provedeného dokazování. Není na soudu, aby bez podkladu ve zjištěném skutkovém stavu hodnotil možnosti spotřebitele splnit dluh na základě vlastních domněnek. V posuzovaném případě žalovaná nenavrhla (a soud neprovedl) žádné důkazy, na jejichž základě by bylo možné dospět k závěru, že nebylo v možnostech žalované splatit bezdůvodné obohacení po výzvě věřitele ze dne 16. 11. 2023. Žalovaná zůstala pasivní a nesplnila povinnost tvrzení a důkazní ohledně prokázání skutečnosti o svých možnostech splatit požadovanou částku. Soud však automaticky presumoval neschopnost bezdůvodné obohacení vrátit. Žalované měla být uložena povinnost uhradit dluh v obecné lhůtě tři dny od právní moci rozsudku, neboť nároky žalobce nerozporovala, nijak se nevyjádřila a nežádala o možnost hradit dluh ve splátkách, neprokázala, jaká je její aktuální finanční situace a jaká měsíční splátka odpovídá jejím možnostem. Splátku 4 000 Kč měsíčně soud stanovil zcela svévolně, v odůvodnění rozhodnutí neuvedl, jaké úvahy (natož fakta) ho ke stanovení takovéto výše splátky vedly. Dle ustálené judikatury má být dluh uhrazen ve lhůtě 24 měsíců, proto je výše splátky nepřiměřeně nízká. Odkaz soudu na rozh