11 C 10/2021-106 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se svou žalobou domáhal nahrazení shora citovaného rozhodnutí [správní úřad] [anonymizováno 6 slov] [územní celek] (dále jen správní orgán), jímž tento vydal účastníku řízení č. 1 pozemek, parc. KN [číslo] v k. ú. [obec]. Navrhoval, aby tento pozemek soudem nebyl vydán, jelikož rozhodnutí správního orgánu není věcně správné. Pozemek je původním církevním majetkem právního předchůdce účastníka řízení č. 1 a byl mu vydán v řízení podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnosti a o změně některých zákonů (dále ZMVC), v rámci vypořádání uplatněného restitučního nároku. Především však tento pozemek není zemědělským pozemkem, neboť k datu 24. 6. 1991 nebyl zemědělsky obhospodařován, není součástí zemědělského půdního fondu (dále ZPF). I kdyby šlo o zemědělskou nemovitost, není splněna podmínka dle § 7 odst. 1 písm. a) ZMVC funkční souvislosti s jinou nemovitou věcí, kterou oprávněná osoba vlastní nebo která se jí vydává podle ZMVC, kterou je u kategorie povinných osob dle § 4 písm. c) ZMVC, kam spadá žalobce, u nichž je tuto podmínku nutno splnit. Pozemek nebyl z historického hlediska nikdy součástí [název] [anonymizována dvě slova], vznikl z původního pozemku parc. PK [číslo] jehož zbývající část (současná parc. KN [číslo]) je ve vlastnictví [územní celek]. Ačkoliv pozemek s [název] [anonymizována dvě slova], který je ve vlastnictví účastníka řízení č. 1, přímo sousedí, nepřispívá žádným způsobem k užívání rybníka, a ten i bez něj může řádně fungovat. Naopak pozemek zasahuje do skladovacího areálu ve vlastnictví fyzických osob, s nímž funkčně souvisí. Vydání pozemku brání i překážka podle ust. § 8 odst. 1 písm. a) ZMVC, neboť je částečně zastavěn stavbou schopnou samostatného užívání zřízenou v souladu se zákonem a užívanou, navíc se na něm podle vyjádření [stát. instituce] nachází stavba elektrického vedení VN. Podle § 15 ZMVC je církvím a náboženským společnostem vyplácena paušální finanční náhrada s cílem zmírnit některé majetkové křivdy, tudíž způsob zmírnění některých křivd není pouze cestou vydání nemovitých věcí. 2. Žalobce v průběhu řízení doplnil svá tvrzení tak, že předmětná stavba se nenachází na zmíněném pozemku parc. [číslo] ale na sousedním pozemku parc. [číslo] který je ve vlastnictví fyzických osob. Oba pozemky jsou však užívány shodně v rámci oploceného areálu – skladovacího areálu, jehož uživatelem bylo od 70. let minulého století [anonymizována dvě slova], přičemž způsob využití byl zachován do současné doby. Pozemek netvoří hráz rybníka, ale zcela samostatně uživatelný břeh rybníka. Jeho užívání s rybníkem není nijak spojeno, a to ani historicky, kdy jeho užívání bylo naopak spojeno s pozemkem parc. [číslo]. Pozemek nebyl nikdy součástí [název] [anonymizováno] a zejména nejde k rozhodnému datu o zemědělský pozemek. Skladovací areál tam se nacházející může být užíván kýmkoliv, vstup do oploceného areálu ze silnice je z převážné části (spíše zcela) umístěn na sousední parc. [číslo] avšak příjezdová cesta k budově skladu se stáčí i přes předmětný pozemek a jenom přes něj je takový příjezd k budově možný. 3. Účastník řízení č. 1 se žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Uváděl, že předmětný pozemek je zemědělskou nemovitostí ve smyslu ZMVC, jelikož dle judikatury Nejvyššího soudu (rozsudek sp. zn. 28 Cdo 55610/2017 nebo 28 Cdo 3357/2018) převažuje materiální znak, tedy faktický způsob užívání pozemku nad znakem formálním. Jak uvedl správní orgán ve svém vyjádření v žalobě, jednalo se původně o pozemek ve vlastnictví [anonymizována dvě slova] [obec] a byl tedy ke dni účinnosti zákona o půdě využívané jako zemědělská nemovitost. Pozemek přímo sousedí s parc. KN [číslo] v k. ú. [obec], vodní plochou, což je rybník [název] [anonymizováno] a tvoří jižní hráz tohoto rybníku. Se zemědělským pozemkem podle předpisů o ochraně zemědělského původního fondu hospodaří za stát podle § 1 odst. 5 písm. c) zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, ve znění pozdějších předpisů v návaznosti na § 1 odst. 1 písm. a) zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, [správní úřad] [anonymizována dvě slova], který je právním nástupcem [právnická osoba] [anonymizováno] [země]. Vlastnické právo státu k tomuto pozemku bylo určeno rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 1. 2019, č. j. 8 Co 842/2018-272, z jehož odůvodnění plyne, že žalovaný v uvedeném řízení nabyl tento pozemek od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Z toho vyplývá, že s pozemkem byl za stát po celou dobu příslušný hospodařit [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], respektive jeho právní nástupce, bez ohledu na zápis v katastru nemovitostí. V řízení o určení vlastnického práva žalobce naopak požadoval, aby bylo jednáno u zemědělských pozemků za stát se [správní úřad] [anonymizována dvě slova]. Mimo to i podmínka funkční souvislosti ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a) splněna je, a to ve vztahu k rybníku [název] [anonymizováno] (parc. [číslo]), když tento pozemek tvoří část hráze a břehu rybníka. Pozemek je nutný v případě výlovu, opravy, odbahnění apod. rybníka [název] [anonymizováno] pro zajištění zázemí těchto činností, odstavení techniky apod., neboť jiné pozemky v sousedství (parc. [číslo]) k takovému účelu použitelné nejsou. Pozemek není zasažen ani překážkou vydání dle § 8 odst. 1 písm. a) ZMVC, neboť stavba elektrického vedení VN není stavbou ve smyslu citovaného ustanovení zákona, jedná se o stavbu liniovou, o níž podle § 509 zák. č. 89/2012 Sb. platí, že není součástí pozemku, není s ním funkčně spjata a nenásleduje jeho osud. 4. Správní orgán ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že při rozhodování vycházel ze skutečnosti, že původně se jednalo o pozemek ve vlastnictví [anonymizována dvě slova] [obec], ke dni účinnosti zákona o půdě tak byl využíván jako zemědělská nemovitost a dále ze skutečností, zjištěných v rámci ohledání na místě samém. 5. Žalobce navrhoval, aby do řízení přistoupil s ohledem na výše uvedené [správní úřad] [anonymizována dvě slova] jakožto organizační složka státu. O tomto návrhu soud nerozhodoval, neboť úkon přistoupení účastníka podle § 93 o.s.ř. je v řízení podle části páté o. s. ř. nepřípustný. 6. Soud však přibral do řízení jako dalšího účastníka [správní úřad] [anonymizováno 5 slov] za situace, kdy z provedených důkazů dospěl k závěru, že k rozhodnému datu šlo o pozemek zemědělský tak, jak jej charakterizuje judikatura vyšších soudů. 7. Státní pozemkový úřad jako organizační složka státu se zcela připojil se svým stanoviskem i vyjádřeními k postoji žalobce. 8. Žaloba na nahrazení rozhodnutí správního orgánu v této věci je ve smyslu § 9 odst. 10 ZMVC projednávána v řízení podle páté části o.s.ř., k němuž je v prvním stupni příslušný krajský soud. 9. Podle § 244 odst. 1 o.s.ř. rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popř. smírčí orgán řízení podle zvláštního právního předpisu (dále jen správní orgán), podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1) a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení. 10. Podle § 246 odst. 1 o.s.ř. je k návrhu oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta. 11. Soud posoudil žalobu jako včasnou, podanou ve lhůtě stanovené § 247 odst. 1 o.s.ř. Rozhodnutí správního orgánu bylo žalobci doručeno 20.9.2021 a téhož dne nabylo právní moci. Žaloba byla podána k soudu dne 18.11.2021, mohla být proto projednána věcně. Zachován je i okruh účastníků řízení dle § 250a odst. 1 o.s.ř., neboť jak žalobce, tak i účastník řízení č. 1, se účastnili již řízení před správním orgánem. 12. Předmětným rozhodnutím správní orgán vydal účastníku řízení č. 1, mimo jiné, parcelu KN [číslo] v k. ú. [obec], odpovídající původní parcele PK [číslo] o výměře 1 805 m2, ostatní plocha. Z odůvodnění rozhodnutí plyne, že shledal splněnými všechny zákonné podmínky podle ZMVC, jelikož výzva k vydání majetku byla doručena povinné osobě dne 6. 2. 2020 a po její bezvýslednosti byl podán návrh na zahájení správního řízení. Předmětná nemovitost byla zapsána v knihovní vložce č. 19 pozemkové knihy pro katastrální [územní celek] pro [anonymizována čtyři slova]. Jedná se o zemědělskou nemovitost odpovídající definici § 2 písm. b) ZMVC, která byla zapsána v době rozhodování na [list vlastnictví] jako majetek státu, s nímž je příslušný hospodařit [organizační složka státu ] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] na základě pravomocného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. 8 Co 842/2018-272 ze dne 15. 1. 2019, který nabyl právní moci 11. 2. 2019. Oprávněná osoba prokázala podle § 3 písm. b) ZMVC výpisem z rejstříku evidovaných právnických osob [