15 CO 225/2021-253 — Neznámý soud 69

1. Shora citovaným rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobu, jíž se žalobce domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zamezit stékání povrchové vody ze st. [parcelní číslo] do hraniční zdi domu [adresa] na st. [parcelní číslo], vše v k. ú. [obec] (výrok I.) a stanovil žalované povinnost, aby strpěla na st. [parcelní číslo] při hraniční zdi domu [adresa] na st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] provedení hydroizolačních prací k odvodnění této hraniční zdi žalobcem, které budou spočívat v provedení horizontální izolace stávajícího zdiva společných zdí podříznutím a vložením izolačních desek s následnou injektáží spáry betonovou zálivkou s plastifikátorem a expanzní přísadou, otlučení zdiva v průjezdu a použití sanační omítky (výrok II.). Žalovaná je pak povinna nahradit žalobci k rukám jeho právního zástupce náklady řízení v částce 30 615 Kč a České republice na účet Okresního soudu v Táboře náklady řízení v částce 1 376 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výroky III. a IV.). 2. Takto rozhodl soud I. stupně o žalobě žalobce, který se původně domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zamezit stékání povrchové vody z její stavební parcely [číslo] do hraniční zdi domu žalobce [adresa], kterou rozšířil o eventuální petit, jímž by žalované byla uložena povinnost strpět na svém pozemku při hraniční zdi domu žalobce do vzdálenosti 0,5 metru od této hraniční zdi provedení hydroizolačních prací k odvodnění této hraniční zdi žalobcem, když podle vyjádření žalované v průběhu řízení nabyl přesvědčení, že ta nehodlá ani za podmínek, které by si sama stanovila, vstup na svůj pozemek za účelem provedení potřebných prací k odvodnění hraniční zdi umožnit. Z dokazování, které soud I. stupně ve věci provedl, a to místním šetřením, výpověďmi účastníků, svědka [jméno] [příjmení] a znaleckým posudkem [jméno] [příjmení], zjistil, že pozemek žalované je svažitý a voda po něm přirozeně stéká, protéká po nepropustných vrstvách a poté se vsakuje do zdi domu [adresa]. Znalec při místním šetření zjistil závadný stav spočívající v neodborném napojení kanálu a přejezdového kanálku v průjezdu domu [adresa]. Zároveň však uvedl, že zdivo je přirozeně namáháno vzlínající vlhkostí bez ohledu na závadný stav. Ani po opravě kanalizace nebude dle jeho názoru vlhkost vyřešena. I kdyby tam nebyla netěsná kanalizační přípojka, byly by zdi vlhké, což je vidět z toho, že je zeď vlhká i v oblasti nad vadnou kanalizační přípojkou. Proto soud I. stupně dospěl k závěru, že prvnímu navrhovanému petitu žalobce nelze vyhovět, neboť mu brání ust. § 1019 odst. 1 o. z., podle kterého vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil. Zejména ze znaleckého posudku totiž vyplývá, že voda stéká svažitým pozemkem přirozeným způsobem ke zdi žalobce a tam je zadržována. 3. O eventuálním petitu rozhodoval soud I. stupně dle ust. § 1022 o. z., podle kterého nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné. Žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací. Žalobce provádí rozsáhlou rekonstrukci svého domu a jednou z věcí, kterou je při tom zapotřebí udělat, je provedení hydroizolačních prací, které povedou k odvlhčení hraniční zdi s pozemkem žalované. Ta v podstatě odmítá bezdůvodně žalobci provedení těchto hydroizolačních prací provést. Ty je však třeba zčásti vykonat i z jejího pozemku. Jí tvrzené obavy z možného narušení statiky její nemovitosti byly vyvráceny znalcem, a proto zde zůstávají pouze subjektivní důvody, pro které brání žalobci v pokračování rekonstrukce. Žalobce však nemůže opravit svůj dům jinak, než užitím sousedního pozemku a nejvhodnějším způsobem řešení je hydroizolace zdí, jak nastínil znalec ve svém znaleckém posudku, s tím, že potřebné práce odhaduje na 2 dny. Tyto skutečnosti lze podřadit pod § 1022 o. z., proto soud I. stupně žalobě v této části vyhověl, přitom vymezil, jakým způsobem mají být hydroizolační práce provedeny (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 880/2008, zřejmě chybou v psaní uvedeno 2080). Tento postup umožňuje ust. § 153 odst. 2 o. s. ř., podle kterého soud není vázán petitem a může přisoudit něco jiného či více, než je v žalobě požadováno. 4. Soud I. stupně zvažoval i možnost uložit žalované povinnost strpět provedení dalšího opatření navrhovaného znalcem, jímž je oprava netěsné kanalizace. Dospěl však k závěru, že kanalizační přípojka je ve vlastnictví žalované a na jejím pozemku, a ust. § 1022 o. z. na danou situaci nedopadá. I tak soud I. stupně apeloval na žalovanou, aby sama odstranila závady v kanalizaci. Jedině provedením obou znalcem navrhovaných opatření se dosáhne účelu podané žaloby. Zlepší se vlhkostní poměry v zemině a tím vlhkost v obou stavbách, a společná zeď bude suchá. 5. Okresní soud dále ve smyslu § 1022 odst. 1 o. z. řešil otázku poskytnutí přiměřené náhrady žalované v souvislosti s jí uloženou povinností. Znalec však odhaduje hydroizolační práce na 2 dny, když většina z nich bude prováděna z pozemku žalobce. Takto nedojde k zásadnímu omezení vlastnického práva žalované, a proto jí náhrada vyvažující omezení jejího vlastnického práva nebyla přiznána. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a o povinnosti žalované nahradit náklady řízení státu dle § 148 odst. 1 o. s. ř. 6. Proti tomuto rozsudku podali odvolání oba účastníci. Žalobce nesouhlasí se zamítavým rozhodnutím soudu I. stupně, pokud se domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zamezit stékání povrchové vody z jejího pozemku do hraniční zdi jeho domu [adresa], neboť podle něj dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a věc následně nesprávně právně posoudil. To se týká zejména skutkového závěru, který okresní soud přijal ze znaleckého posudku a doplňující výpovědi znalce o tom, že voda stéká po pozemku žalované přirozeným způsobem ke zdi domu žalobce. Ovšem hlavní příčinou zvětšené vlhkosti hraniční zdi domu žalobce je porucha ve vedení kanalizace na pozemku žalované, která jímá povrchovou vodu. Kanalizace byla zřejmě dodatečně opatřena přejezdovým kanálkem a kanálem v průjezdu, které byly zhotoveny neodborným zásahem a jsou v podstatě zcela nefunkční. Tyto vady kanalizace negativně ovlivňují dotčenou hraniční zeď žalobce. K odstranění následků by tak mělo být provedeno (kromě znalcem navrženého řešení) i druhé opatření, tedy odborná oprava přípojky kanalizace žalované tak, aby odpovídala příslušným normám stanoveným pro těsnost kanalizace. Znalec za konkrétní příčinu vlhkosti hraniční zdi označil především to, že dešťová voda protéká k této zdi netěsnou kanalizací. Dalším důvodem je vzlínání vody stavební konstrukcí zdi a nepropustná zámková dlažba. Součástí kanalizace je také nevhodně zapojený (do vysekané díry v potrubí) přejezdový kanál a voda z něj odtéká částečně podél potrubí v zásypu. Nasycuje tak zeminu pod zámkovou dlažbou a odtud následně vzlíná do hraniční zdi žalobce. [příjmení] bylo zamezeno tomuto nepřirozenému stékání povrchové vody pozemkem žalované, je třeba odstranit tuto prvotní příčinu. Žalobce tak nemá jinou právní možnost, jak přimět žalovanou k odstranění příčiny závadového stavu, než žalobním návrhem, kterým se domáhá, aby jí byla uložena povinnost zamezit stékání povrchové vody do jeho hraniční zdi. Ostatně toto řešení zvažoval na základě znaleckého posudku i soud I. stupně, avšak dospěl k závěru, že pokud je kanalizační přípojka ve vlastnictví žalované a na jejím pozemku, nelze o tom dle § 1022 o. z. rozhodnout. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. změnil a uložil žalované povinnost zamezit stékání povrchové vody ze stavební parcely [číslo] do hraniční zdi domu [adresa] na stavební parcele [číslo] v k. ú. [obec]. 7. Žalovaná ve svém odvolání nesouhlasila s rozhodnutím soudu I. stupně o jí uložené povinnosti strpět provedení hydroizolačních prací k odvodnění hraniční zdi žalobcem. Požadoval-li žalobce po žalované, aby mu umožnila provedení drenážních prací spočívajících v odkopání zeminy při hraniční zdi domu [adresa] do hloubky 0,5 až 1 metr a následně provést hydroizolaci hraniční zdi průjezdem jejího domu husími krky tak, aby povrchová voda byla odváděna do obecní kanalizace, s tímto nesouhlasila z důvodu nepřípustného zásahu do svých vlastnických práv. Dále namítla, že žalobce uplatnil v řízení 2 samostatné nároky, a to původní nárok v žalobě popsaný ve výroku I. napadeného rozsudku a další nárok, který je třeba považovat za další žalobu, nikoli za eventuál