15 Co 42/2026-113 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Citovaným rozsudkem Okresní soud v Táboře (dále jen soud I. stupně) zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku p. č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, , Anonymizováno, ², ostatní plocha, , Anonymizováno, , zapsanému u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, (odst. I.). Podle geometrického plánu č. , hodnota, ze dne 12. 5. 2024 vyhotoveného , tituly před jménem, , jméno FO, , který je nedílnou součástí rozsudku, přikázal do výlučného vlastnictví žalobce nově vzniklý pozemek p. č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, ² a do výlučného , Anonymizováno, žalované nově vzniklý pozemek p. č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, ² (odst. II.). Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odst. III.).2. Žalobce se domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku p. č. , Anonymizováno, (dále jen pozemek) jeho rozdělením dle geometrického plánu vyhotoveného , tituly před jménem, , jméno FO, s tvrzením, že pozemek po rozdělení, včetně svého dalšího pozemku p. č. , Anonymizováno, potřebuje oplotit, neboť pozemky jsou volně přístupné, došlo ke krádežím a k poškození budovy. Žalovaná se žalobou nesouhlasila s tím, že pozemek fakticky slouží jako příjezdová cesta k objektům obou účastníků a je využíván i dalším okruhem subjektů jako faktická obslužná komunikace.3. Soud I. stupně po provedeném dokazování měl za prokázané, že pozemek p. č. , Anonymizováno, je v rovnodílném podílovém spoluvlastnictví účastníků. Dle předložené korespondence účastníci jednali o rozdělení pozemku, přičemž na návrh žalobce reagovala žalovaná návrhem své varianty rozdělení, v rámci které neměla výhrady k nemožnosti příjezdu ke své nemovitosti v případě rozdělení pozemku p. č. , Anonymizováno, . Při místním šetření soud I. stupně ověřil přístup k nemovitostem účastníků a zjistil, že k příjezdu je využívána cesta od obce , adresa, , zčásti přes louku v soukromém vlastnictví fyzických osob (p. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , případně , Anonymizováno, ) a dále po lesních pozemcích p. č. , Anonymizováno, (ve vlastnictví ČR) až na předmětný pozemek p. č. , Anonymizováno, dále zjistil, že není reálný přístup přes tzv. obchvat vyznačený žalobcem v mapě na čl. , Anonymizováno, spisu. Ze zprávy Lesů ČR, Oblastní ředitelství jižní Čechy, zjistil, že na pozemku p. č. , Anonymizováno, se historicky nachází lesní cesta , Anonymizováno, kategorie , Anonymizováno, „, jméno FO, “, kterou Lesy ČR, s. p., evidují pod inventárním číslem , hodnota, , která pokračuje a je součástí navazujících pozemků p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Jedná se o účelovou komunikaci pro dopravní zpřístupnění lesů a jejich propojení se silnicemi a místními komunikacemi, slouží především k odvozu dřevní hmoty a dopravy osob, materiálu a strojů pro hospodaření v lese. Žalobce užívá nemovitost pro rodinnou rekreaci, žalovaná objekt pronajímá pro rekreační pobyty, na které je vystavováno Lesní správou povolení k vjezdu do lesa s týdenní platností. Dále ze zprávy plyne, že v lokalitě je velký pohyb různých osob a dopravních prostředků a že přístup pro další rekreační objekty v lokalitě na st. p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, je možný směrem od obce , adresa, a města , adresa, po komunikaci obce a , právnická osoba, , které navazují na lesní cestu Lesů ČR. Z dalšího stanoviska Lesů ČR, s. p., Lesní správy , adresa, bylo zjištěno, že Lesy ČR, s. p., souhlasí s případným oplocením pozemků p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , oplocení pozemku p. č. , Anonymizováno, nedoporučují, neboť na pozemku se historicky nachází lesní cesta využívaná více vlastníky přilehlých nemovitostí.4. Po právní stránce soud I. stupně vyšel z ust. § 1140 o. z., podle kterého nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. O zrušení spoluvlastnictví může žádat každý ze spoluvlastníků, nesmí tak učinit v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Soud I. stupně nepřisvědčil názoru žalované, že žalobce jedná k její újmě (pokud chce svůj pozemek po rozdělení oplotit), neboť případný přístup žalované je možné řešit zřízením věcného břemene; proto soud návrhu žalobce na zrušení podílového spoluvlastnictví vyhověl. V případě vypořádání spoluvlastnictví stanoví občanský zákoník jako prvotní způsob reálné rozdělení věci (§ 1144 o. z.). V dané věci byli oba účastníci ve shodě, že pozemek je reálně dělitelný, sporným byl konkrétní způsob rozdělení (s ohledem na námitky žalované, že přijde o přístup ke své nemovitosti a bude třeba zřídit věcné břemeno). Nicméně soud I. stupně místním šetřením ověřil možnost jiného přístupu k nemovitosti žalované, a to od obce , adresa, , kudy je dlouhá léta možný přístup přes pozemky obce , adresa, , lesní pozemky, případně přes okraj louky v částečném vlastnictví několika fyzických osob (cesta je vyjetá, běžně užívaná); naopak za současného stavu (bez potřebných úprav) je nevhodný příjezd autem přes tzv. obchvat vyznačený žalobcem na mapě na čl. 28 spisu (jde o úsek přes 2 rigoly, autem neprůjezdný). Další možný přístup vyplývá ze shora citované zprávy Lesů ČR, s. p. K rozdělení pozemku soud využil geometrický plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, vyhotovený na žádost žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, ; takové rozdělení považuje soud za vhodné, neboť obě strany získají pozemek o téměř shodné výměře (žalobce , Anonymizováno, ², žalovaná , Anonymizováno, ). Navíc i sama žalovaná navrhovala stejný způsob příčného rozdělení pozemku, ale pouze v jiném místě, s posunutím hranice mezi pozemky účastníků p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (čl. 16 spisu); ani žalobcem plánované oplocení odděleného pozemku tehdy nebylo pro žalovanou problémem (pokud bude povoleno u příslušných orgánů) a žádné výhrady neměla ohledně znemožnění přístupu k její nemovitosti. Proto soud vyhověl žalobě i co do způsobu vypořádání. Vzhledem k existujícímu přístupu k nemovitosti žalované po jiných pozemcích nepovažoval soud za nutné ve smyslu § 1145 o. z. zřizovat žalované přístup formou služebnosti cesty jen z důvodu, že přes nově vzniklý pozemek p. č. , Anonymizováno, (přikázaný žalobci) by byl patrně pohodlnější. Za potřebné pak nepovažoval zjišťovat stanovisko složek integrovaného záchranného systému za účelem zjištění dopravní dostupnosti v případě oplocení nově vzniklého pozemku p. č. , Anonymizováno, žalobcem, neboť otázka tohoto oplocení by měla být řešena správními orgány, na zrušení spoluvlastnictví a reálné rozdělení pozemku p. č. , Anonymizováno, žádný vliv nemá. Jelikož rozdělením pozemku vznikly v podstatě 2 shodné části (rozdíl 1 m²), nebylo potřebné ani vypracovávat znalecký posudek k ocenění obou částí. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20.5. Rozsudek ve výrocích I. a II. ve věci samé napadla odvoláním žalovaná. Poukázala na to, že je vlastníkem pozemků p. č. , Anonymizováno, a st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. ev. , Anonymizováno, , žalobce je pak vlastníkem pozemků p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, a st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. ev. , Anonymizováno, . Pozemek p. č. , Anonymizováno, dlouhodobě plní funkci přístupu a příjezdu k oběma rekreačním objektům, k dalším chatám v oblasti, současně je využíván veřejností jako turistická cesta, přičemž dle zprávy Lesů ČR, s. p., se jedná o účelovou komunikaci. V případě oplocení rozdělené části pozemku žalobcem by došlo ke zhoršení dopravní obslužnosti. S poukazem na § 1145 o. z. je toho názoru, že pro řádné užívání nově vzniklé věci by mělo dojít ke zřízení služebnosti, neboť rozdělení pozemku na 2 části vytváří riziko, že přístup bude omezen, zejména pokud žalobce bude realizovat oplocení. Pokud soud I. stupně uvedl, že otázka oplocení má být řešena správními orgány, je pro posouzení potřeby služebnosti rozhodné, zda nově vzniklá věc bude řádně uživatelná. Pokud soud I. stupně závěr o nepotřebnosti služebnosti odůvodnil tím, že k nemovitostem žalované existuje jiný přístup od obce , adresa, , jedná se o závěr nepřesvědčivý a neúplný, neboť část přístupové cesty vede přes louku v soukromém vlastnictví fyzických osob a žalovaná nemá zajištěn žádný soukromoprávní titul garantující průjezd a průchod přes tyto soukromé pozemky. Navíc i zjištění soudu, že v lokalitě je značný pohyb osob a že povolení k vjezdu vydávají Lesy ČR i pro další rekreační objekty, podporuje tvrzení žalované, že pozemek funkčně slouží jako cesta v širším významu. Za vadu řízení pak žalovaná považuje to, že soud I. stupně k jejímu návrhu nedoplnil dokazování o stanovisko složek integrovaného záchranného systému k dopravní dostupnosti v případě reálného rozdělení pozemku a jeho následného oplocení. Žalovaná proto navrhovala změnu rozsudku a zamítnutí žaloby, popřípadě změnu rozsudku a zřízení služebnosti či zrušení rozsudku a vr