72 CO 193/2022-352 — Neznámý soud 58

1. Soud prvního stupně výše označeným rozsudkem zamítl žalobu žalobce, kterou se domáhal určení, že je vlastníkem id. ½ nemovitých věcí, a to bytové jednotky [číslo] způsob využití byt, vymezené v bytovém domě [adresa], který je součástí pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, k jednotce náležejícímu spoluvlastnickému podílu na společných částech budovy [adresa] o velikosti id. [číslo], k jednotce náležejícímu spoluvlastnickému podílu na pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha o velikosti id. [číslo], bytová jednotka zapsána na [list vlastnictví], budova [adresa] a pozemek p. [číslo] zapsány na [list vlastnictví], vše pro obec a k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Velké Meziříčí, dále též„ předmětná bytová jednotka“ nebo„ byt“ (výrok I.). Žalobce zavázal zaplatit žalovaným k rukám právního zástupce žalovaných na náhradě nákladů řízení částku 66 471 Kč, a to v pravidelných splátkách po částce 7 000 Kč měsíčně (s poslední splátkou ve výši 3 471 Kč) splatných vždy do každého 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek (výrok II.). Žalobce dále zavázal zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou na náhradě nákladů řízení částku 7 387 Kč, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.). 2. Na požadovaném určení shledal naléhavý právní zájem, neboť existuje rozpor mezi stavem zapsaným v katastru nemovitostí a žalobcem tvrzeným stavem faktickým a žalobce žalobou požaduje postavit na jisto jeho vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu předmětné bytové jednotky. Po právní stránce byla věc vzhledem k datu uzavření smlouvy posouzena dle zákona č. 40/1964 Sb., zejména ustanoveními § 628, § 37 odst. 1, § 34, § 35. Ohledně skutkového stavu dopěl k závěru, že žalobce byl v minulosti rovno dílným spoluvlastníkem předmětné bytové jednotky spolu se svou bývalou manželkou [jméno] [příjmení] a v rámci uspořádání svých porozvodových majetkových vztahů se rozhodli byt darovat svým vnukům – žalovaným. Smlouva byla sepsána advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., který ověřit totožnost osob, které před ním smlouvu podepsaly. V době darování byli vnuci nezletilí, zastupováni byli opatrovnicí [příjmení] [jméno] [příjmení], darovací smlouva uzavřená dne [datum] byla následně schválena opatrovnickým soudem, v průběhu řízení byli rovněž opatrovnicí zastoupeni. [ulice] manželka žalobce [jméno] [příjmení] o uzavření smlouvy zřejmě nevěděla, po převodu bytu se vztahy v rodině zhoršily, je zřejmé, že si tato nárokuje byt i pro sebe, jak vyplynulo z výpovědi její dcery i důvodu neuzavření smíru v průběhu tohoto řízení. Své závěry o platném uzavření darovací smlouvy prvostupňový soud opřel o svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], JUDr. [příjmení], Ph.D., JUDr. [příjmení], rodičů žalovaných, znaleckého posudku Mgr. [jméno] [příjmení]. Oproti tomu jako účelové, protichůdné a vnitřně rozporné označil výpovědi [jméno] [příjmení] a její dcery [jméno] [příjmení], jakož i výpověď samotného žalobce. Soud prvního stupně odůvodnil, proč neprovedl některé navržené důkazy. Jako nevěrohodné vyhodnotil obsah listinných důkazů, a to lékařského potvrzení lékaře [anonymizována tři slova], potvrzení Obecní rady v obci [anonymizováno], chorobopis vystavený lékařem [jméno] [příjmení] [jméno]. Od výslechu svědků na Ukrajině upustil poté, kdy žádost o součinnost ukrajinských orgánů s provedením videokonference zůstala bez odezvy a kdy možnost výslechu svědků nelze očekávat kvůli následně vypuknuté válce na Ukrajině. Revizní znalecký posudek nebyl vypracován proto, že„ druhý“ posudek Mgr. [příjmení] byl pokračováním jeho prvního posudku, který byl rozšířen a změněn díky novému portfoliu srovnávacího materiálu. Dále se vyjádřil k důvodům nevyžádání zprávy od katastrálního úřadu, zda spolu s návrhem na vklad vlastnického práva bylo předloženo i usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou o jmenování JUDr. [příjmení] opatrovníkem, k důvodu nevyžádání ověřovací knihy JUDr. [příjmení], Ph.D. od České advokátní komory a neprovedení dalších důkazních návrhů. O nákladech řízení rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy plně úspěšným žalovaným přiznal náhradu nákladů v plné výši, a o jejich výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o době plnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když vzhledem k poměrům žalobce, tj. že je důchodce s důchodem ve výši 18 000 Kč měsíčně se zdravotními potížemi, v domácnosti žije s manželkou s příjmem kolem 20 000 Kč měsíčně a nevlastní žádný majetek vyšší hodnoty, které zjistil z jeho účastnické výpovědi, přičemž přihlédl i k současným obecně ekonomickým poměrům v zemi, mu povolil, aby náklady řízení uhradil ve splátkách. O nákladech řízení vzniklých České republice dle ustanovení § 148 odst. 1 ve spojení s § 150 o. s. ř., když z důvodů, pro něž povolil žalobci splátky, zavázal žalobce k úhradě pouze 1/3 těchto nákladů. 3. Proti rozsudku podal odvolání žalobce. Soudu prvního stupně vytkl, že neprovedl navrhované důkazy výslechem svědků z Ukrajiny. Jejich provedení bylo významné pro posouzení tvrzení, že se žalobce rozhodného dne nezdržoval na území České republiky a nemohl tak podepsat předmětnou darovací smlouvu, neboť nebyl přítomen v čase a místě tvrzené ve smlouvě. Odůvodnění soudu k neprovedení navržených důkazů považuje žalobce za nedostatečné a z ústavněprávního hlediska jde o případ tzv. opomenutého důkazu. S odkazem na judikaturu Ústavního soudu uvedl, že nevyhovět všem navrženým důkazům lze, pokud je možno z důkazů provedených bezpečně usoudit na skutkový stav posuzované věci, dále označil důvody, pro něž lze odmítnout důkazní návrh účastníka, to však s náležitým odůvodněním. Opomenuté důkazy zakládají nejen nepřezkoumatelnost vydaného rozhodnutí, ale i jeho protiústavnost. Uvedené platí i o zamítnutém návrhu žalobce na vyhotovení revizního znaleckého posudku. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda jsou jeho závěry náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Závěry posudku vyžádaného účastníkem řízení a posudku vypracovaného soudem přibraným znalcem se mnohdy liší, relevantním může být pouze to, zda soudem přibraný znalec se ve svém posudku náležitě a přesvědčivě vypořádá i s tím, co již předtím bylo formou jiného posudku zpracováno. Žalobce tvrdí, že oba dva posudky zpracované totožným znalcem jsou dílčí, neboť ani v jednom se znalec nezabýval komplexním originálním materiálem. Při zpracování druhého posudku neměl znalec k dispozici originální materiály, které mu předložil žalobce při zpracování prvního, při zpracování druhého posudku vycházel pouze z originálu dodatečně dodaných a v té době již neměl originální materiál ke zpracování prvního posudku. Neprovedení navrhovaných důkazů způsobuje nemožnost řádného zjištění skutkového stavu věci. Konečně soudu vytkl posouzení svědka [příjmení] [příjmení], Ph.D. jako důvěryhodného, který se sám vyjádřil, že jde o čtvrtý případ, kdy je namítána nepravost podpisu na jím ověřené smlouvě. Právě to považuje žalobce za známku nedůvěryhodnosti svědka zejména s jeho dalším tvrzením, že spis skartoval až v červnu 2019 a kontextem návštěvy žalobce u JUDr. [příjmení] v roce 2018. Svědek nakládal s bytem bez vědomí žalobce, ohledně této záležitosti se žalobce se svědkem nesetkal, domluven byl svědek pouze s p. [příjmení], s nímž si dokonce tyká. S bytem ani nemohl nikdo nakládat, protože nebyl plně splacený. Navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci zpět soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 4. Žalovaní navrhli potvrzení napadaného rozsudku. Dle nich se soud prvního stupně vyčerpávajícím způsobem vypořádal se všemi skutečnostmi tvrzenými žalobcem. Správně posoudil výpovědi advokátů jako důvěryhodné, neboť se shodovaly s výpovědí [jméno] [příjmení] a závěry znaleckého posudku. Ke kritice postupu soudu, že neprovedl výslechy svědků žijících na Ukrajině, uvedli, že se s tímto postupem soud řádně vypořádal. Současně dospěl k závěru, že i bez jejich výpovědí měl dostatek důkazů prokazujících skutkový stav. Poukázali též na příbuzenský vztah těchto osob k manželce žalobce a na dobu, která uplynula od zjišťované události. V odvolání žalobce argumentoval tzv. opomenutými důkazy, k nimž odkázal na judikáty, a jak sám žalobce uváděl, jedná se o navržené důkazy, které soud neprovedl ani neodůvodnil, z jakého důvodu tak postupoval. Soud prvního stupně však dostatečně a jasně odůvodnil, proč výslechy svědků z Ukrajiny neprovedl, stejně tak proč neučinil dotaz na příslušné pracoviště katastrálního úřadu, zda spolu s návrhem na vklad vlastnického práva k předmětné bytové jednotce bylo předloženo i usnesení soudu o jmenování opatrovníka nezletilým a konečně se též vypořádal s neprovedením revizního znaleckého posudku. K tvrzené nedůvěryhodnosti advokáta JUDr. [příjmení], Ph.D. uvedli, že tento potvrdil pravost podpisů účastníků podle § 34 odst. 7 pí