§ 34 občanský zákoník – Právní úkon jako projev vůle
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 34 Občanského zákoníku definuje právní úkon jako projev vůle, který směřuje ke vzniku, změně nebo zániku práv či povinností, pokud právní předpisy s takovým projevem vůle tyto následky spojují. Každé jednání, které má za cíl vytvořit, změnit nebo zrušit nějaké právo nebo povinnost (např. uzavření smlouvy, podání výpovědi), je právním úkonem. (§ 34 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 34 odkazuje 342 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Každé jednání, které má za cíl vytvořit, změnit nebo zrušit nějaké právo nebo povinnost (např. uzavření smlouvy, podání výpovědi), je právním úkonem.
- Aby byl projev vůle právním úkonem, musí s ním právní předpisy spojovat určité právní následky (např. vznik závazku, zánik vlastnictví).
- Právní úkon je základním stavebním kamenem pro vytváření právních vztahů mezi lidmi a subjekty.
Na co si dát pozor
- Projev vůle musí být skutečný a směřovat k právním následkům, které zákon předpokládá.
- Nestačí jen něco chtít, ale je nutné to projevit tak, aby to bylo v souladu s právními předpisy.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 34
Jak soudy aplikují § 34
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nahradil s účinností od 1. ledna 2014 pojem „právní úkon“ dle § 34 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013, pojmem „právní jednání“ (srov. § 545 a násl. o. z.). Ve stejném duchu je proto třeba pro rozhodné období interpretovat slovní spojení „právní úkon“ v § 111 insolvenčního zákona a v § 235 a násl. insolvenčního zákona.
Úvodem Nejvyšší soud poznamenává, že postrádá zdůvodnění (opodstatnění) toho, proč u právního jednání dlužníka uskutečněného v době od 1. ledna 2014 oba soudy nadále používají (což se u nich promítlo i ve výrokové části rozsudků) pojem „právní úkon“ dle § 34 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nahradil tento pojem pojmem „právní jednání“ (srov. § 545 a násl. o. z.) a ve stejném duchu je proto třeba pro rozhodné období interpretovat slovní spojení „právní úkon“ v § 111 …
Nejvyšší soud v uvedeném rozsudku vyslovil závazný právní názor, že oznámení odborové organizace zaměstnavateli podle § 286 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, je pracovněprávním úkonem podle § 34 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, na který dopadají důvody neplatnosti.
Související
§ 127 PRÁVNÍ ÚKONY A POČÍTÁNÍ ČASU (Zákon o sociálním zabezpečení)§ 40 Odporovatelnost právním úkonům (Zákon o právních vztazích v mezinárodním)§ 226 Právní úkony (Zákon o službě státních zaměstnanců ve s)§ 9a (Zákoník práce)§ 20 PRÁVNÍ ÚKONY SOCIALISTICKÝCH ORGANIZACÍ (Hospodářský zákoník)