CS · EN DE FR brzy

16 C 45/2021-71 — Krajský soud v Hradci Králové

ECLI: ECLI:CZ:KSHK:2022:16.C.45.2021.1
Datum: 2022-02-01
Předmět: pro [územní celek] ze dne 13. srpna 2021 pod č. j. 149392/2015/514313 R1779/RR2720, SPU 297059/2021/114/
Ustanovení: ["§ 244 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 9 z. č. 428/2012 Sb.", "§ 7 z. č. 428/2012 Sb.", "§ 250 z. č. 99/1963 Sb."]
["církev""peněžité plnění"]
O co šlo: pro [územní celek] ze dne 13. srpna 2021 pod č. j. 149392/2015/514313 R1779/RR2720, SPU 297059/2021/114/ (["§ 244 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 9 z. č. 428/2012 Sb.", "§ 7 z. č. 428/2012 Sb.", "§ 250 z. č. 99/1963 Sb."])
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal podle části páté občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) projednání věci rozhodnuté [stát. instituce] [anonymizováno 6 slov] [územní celek] (dále jen správní orgán) dne 13. 8. 2021 pod č. j. 149392/2015/514313 R1779/RR2720, SPU 297059/2021/114/. Tímto rozhodnutím správní orgán nevydal žalobci pozemky [parcelní číslo], PZE [parcelní číslo] přídělový plán nebo jiný podklad, PZE [parcelní číslo] přídělový plán nebo jiný podklad, p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], to vše v katastrálním území a obci [obec] s odůvodněním, že není naplněna podmínka funkční souvislosti dle § 7 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (dále jen„ ZMV“). Správní orgán uvedl, že na základě listin, které má k dispozici, údajů ze snímků mapy, údajů z identifikace parcel a z místního šetření zjistil, že sporné pozemky jsou ve III. a IV. zóně CHKO [anonymizováno]. V této lokalitě nazývané [název ] [anonymizována dvě slova] [obec] se vyskytuje mnoho zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů. Jedná se o luční pozemky, které tvoří součást souvislého komplexu, který za účelem ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů vykoupil další účastník od soukromých fyzických a právnických osob. Celý komplex je přístupný ze silnice III. třídy v majetku kraje ze dvou silničních nájezdů. Pozemek [parcelní číslo] je veden jako ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace, který byl původně určený jako dobývací prostor pro slatinnou rašelinu. Ve skutečnosti se jedná o trvalý travní porost, tedy pozemek neslouží jako přístupová komunikace. Žalobce požádal o vydání pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], který je přístupný ze silnice III. třídy samostatným nájezdem, tedy nijak se spornými pozemky funkčně nesouvisí. Sama sousední poloha nezakládá jejich funkční souvislost, neboť i sousedící nemovitosti mohou být hospodářsky zhodnocovány rozdílně a vzájemně nezávisle. 2. Žalobce v žalobě uvedl, že má za to, že správní orgán nerozhodl správně, když nevzal do úvahy následující skutečnosti. Část sporných pozemků (p. [číslo]) přímo sousedí s pozemkem žalobce PK [číslo], který je mezi tyto pozemky vklíněn, navíc tento pozemek žalobce PK [číslo] slouží jako odvodňující žlábek pro nevydané pozemky p. [číslo] všechny předmětné pozemky byly součástí jednoho pozemku. Druhá část sporných pozemků (PZE GP [číslo], [parcelní číslo], PZE GP [číslo] a [parcelní číslo]) pak také sousedí s již vydaným majetkem žalobce a zároveň s trvalým travnatým porostem pozemkem [parcelní číslo], o jehož vydání žalobce též požádal, zatím sice nebylo rozhodnuto, ale žalobci není známa žádná překážka, proč by tento pozemek neměl být vydán. Žalobce uvedl, že se v minulosti jednalo o velkostatek, jehož nedílnou součástí byly jak sporné tak sousední pozemky, neboť vše tvořilo jediný funkční celek. Žalobce tvrdí, že sporné pozemky potřebuje pro řádné užívání ostatních nemovitostí, které vlastní. V jednom případě se jedná o odvodňovací kanálek, který ale nemá co odvodňovat, když žalobci nebyly vydány sousední pozemky a ve druhém případě se jedná o pozemek, který již sousedí s vydaným pozemkem a je to přístupová cesta, která napojuje pozemky žalobce na další komunikaci. Žalobce vyslovil názor, že je dán jednoznačný zájem na tom, aby byla zachována funkční souvislost předmětných zemědělských celků, bylo zachováno jejich stávající, historické a funkční hospodářské využití. Navrhl proto, aby bylo rozhodnutí správního orgánu nahrazeno tak, že mu budou předmětné pozemky vydány. 3. Další účastník ve svém vyjádření uvedl, že považuje rozhodnutí správního orgánu za správné, má za to, že nebyla prokázána funkční souvislost podle § 7 odst. 1 písm. a) ZMV. Má za to, že sporné pozemky, které sousedí s pozemky žalobce, mohou být z hospodářského hlediska zcela samostatné předměty. Ani skutečnost, že sporné pozemky a pozemky žalobce tvořily jeden hospodářský celek – funkční celek (velkostatek), není z hlediska § 7 odst. 1 písm. a) ZMV rozhodující, když jakýkoliv takový celek představuje jen různě se v průběhu času měnící soubor majetku, jejž pojí především jednota vlastnická a o vzájemném funkčním užitném vztahu jednotlivých věcí tvořící tento soubor majetku však nevypovídá ničeho. Z toho vyplývá, že žalobce může své pozemky využívat i bez toho, aby mu byly vydány sporné pozemky, nevydáním těchto sporných pozemků nebude podstatně snížena ekonomická a užitná hodnota pozemků žalobce. Další účastník také polemizoval o otázce, zda je žalobce osobou oprávněnou podle ZMV a zda není žaloba v rozporu s dobrými mravy a v rozporu s účelem ZMV. Ze všech těchto důvodů navrhl další účastník, aby žaloba byla zamítnuta. 4. Správní orgán nevyužil možnosti se k žalobě vyjádřit, soudu pouze zapůjčil spis. 5. Žaloba žalobce má oporu v § 244 odst. 1 o. s. ř., neboť rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1 o. s. ř.), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení. 6. Podle § 9 odst. 10 ZMV rozhodl-li pozemkový úřad podle tohoto zákona, může být tato věc projednána v řízení podle části páté občanského soudního řádu. K řízení je v prvním stupni příslušný krajský soud. 7. Jako první se soud zabýval námitkou dalšího účastníka stran aktivní legitimace žalobce. Další účastník poukazoval na to, že žalobce o sobě tvrdí, že je totožný s církevní právnickou osobou [církevní právnická osoba] [anonymizována tři slova], když právě tato osoba je zapsána jako jediný vlastník k souboru veškerého nemovitého majetku, vedeného v jednotlivých vložkách zemských desek [číslo]. Také [církevní právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. [jméno] v [obec] [část obce] se považuje za samostatnou právnickou osobu, jejíž kontinuita nebyla přerušena. Není proto jasné, na základě čeho se žalobce domáhá dalších nemovitostí ze stejné majetkové podstaty, zapsané ve vložce [číslo] zemských desek, když za vlastníka nedílné součásti tohoto souboru nemovitostí se již označila jiná právnická osoba ([církevní právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. [jméno] v [obec] [část obce]). K tomu krajský soud uvádí, že je zřejmé (z Rejstříku evidovaných právnických osob vedeného Ministerstvem kultury), že se jedná o právnické osoby, jejichž zřizovatelem je [název kongregace] [anonymizována tři slova]. [jméno] a statutárním orgánem obou těchto korporací je tatáž fyzická osoba, arciopat [jméno] [jméno] [příjmení]. Jde tedy o organizačně, ideově, ale i personálně a ekonomicky propojené církevní právnické osoby, jimž (jejich právnímu předchůdci) byl majetek v rozhodném období odňat a u nichž lze očekávat kooperaci při zachování či obnovení funkčního celku nemovitých věcí (srov. viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 5. 2018 sp. zn. 28 Cdo 1429/2018). Krajský soud má tedy za to, že aktivní legitimace žalobce je dána, když není na překážku, že se za vlastníka nedílné součásti souboru nemovitostí (muzea) při uplatnění restitučního nároku dle zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, označilo [církevní právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. [jméno] v [obec], když tyto osoby jsou propojeny a je jejich interní záležitostí, jak se svých práv budou domáhat (srov. rozhodnutí NSČR sp. zn. 28 Cdo 3098/2021). 8. V projednávané věci je dále sporné, zda byla naplněna podmínka funkční souvislosti dle § 7 odst. 1 ZMV. 9. Podle § 7 odst. 1 ZMV povinná osoba podle § 4 písm. c) a d) vydá oprávněné osobě nemovitou věc ve vlastnictví státu, která náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností a stala se předmětem majetkové křivdy, kterou utrpěla oprávněná osoba nebo její právní předchůdce v rozhodném období v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5, pokud a) funkčně souvisela nebo souvisí s nemovitou věcí, kterou oprávněná osoba vlastní, nebo která se vydává podle tohoto zákona, nebo b) oprávněné osobě nebo jejímu právnímu předchůdci v rozhodném období sloužila k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům nebo jako obydlí duchovních. 10. Dovolací soud opakovaně ve svých rozhodnutích vyložil, že funkční souvislost vydávaných nemovitostí ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) ZMV může a i v minulosti mohla vyplývat pouze z jejich skutečné užitné souvztažnosti dané faktickými možnostmi hospodářského využití, a to především s ohledem na jejich stavební či jinou hospodářskou podobu nebo jejich přírodní ráz, což pouze odvozeně může souviset i s jejich vzájemnou polohou v území. Z ekonomického hlediska se tato souvztažnost může projevovat či v minulosti projevovala zpravidla tím, že jedna nemovitost je (byla) předpokladem fungování či řádného

Citovaná ustanovení

§ 7 (428/2012 Sb.)§ 9 (428/2012 Sb.)§ 244 (99/1963 Sb.)§ 250 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.