16 C 53/2021-22 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal podle části páté občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) projednání věci rozhodnuté [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ katastrální úřad“). Žalobce spolu s další účastnicí dne 9. 8. 2021 podali návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, a to vlastnického práva ve prospěch žalobce k rozestavěné jednotce [číslo] vymezené v pozemku stavební parcela [číslo] v [katastrální uzemí] (dále jen„ jednotka [číslo]“). Katastrální úřad rozhodnutím ze dne 29. 9. 2021 [číslo jednací] zamítl návrh na vklad vlastnického práva, když v odůvodnění uvedl, že dne 19. 8. 2021 mu bylo doručeno usnesení o nařízení předběžného opatření ze dne 19. 8. 2021 č. j. 6 Nc 402/2021-30, kterým bylo další účastnici uloženo, aby s předmětnou jednotkou nenakládala. Katastrální úřad odkázal na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2017 č. j. 38 C 203/2016-29, který uzavřel, že nakládáním s nemovitostí je rozuměno„ … i provedení souhlasného prohlášení pro potřeby zápisu do katastru nemovitostí, neboť bez tohoto právního úkonu by nebylo možné změnu zápisu v katastru nemovitostí provést“. Katastrální úřad dále citoval § 76f odst. 2 o. s. ř. a uzavřel, že návrh na vklad vlastnického práva ztratil své právní účinky, a proto mu nezbylo nic jiného, než návrh na vklad zamítnout s odkazem na § 18 odst. 1 věta druhá katastrálního zákona. 2. Žalobce k tomu uvedl, že je vlastníkem předmětné jednotky, protože dne 2. 7. 2021 odvolal pro nevděk dar a odvolá-li dárce dar pro nevděk, zaniká vlastnické právo obdarovaného k předmětnému daru v okamžiku, kdy se toto odvolání daru dostane do dispoziční sféry obdarovaného. Souhlasné prohlášení ze dne 2. 7. 2021 je sice úkonem i další účastnice, ovšem ta pouze potvrzovala, že ona sama jakožto obdarovaná nerozporuje výzvu dárce (žalobce) k vrácení daru. V žalobě pak rozebíral situaci mezi další účastnicí a třetí osobou, která se právě domáhala u okresního soudu toho, aby další účastnice nemohla s jednotkou nakládat. Závěrem navrhl, aby krajský soud rozhodl tak, že se povoluje vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch žalobce, a to na základě souhlasného prohlášení o vrácení daru, přičemž tímto rozhodnutím bude nahrazeno rozhodnutí katastrálního úřadu. 3. Katastrální úřad využil své možnosti a podle § 250c o. s. ř. se k podané žalobě vyjádřil. Odkázal na dokumenty v připojeném spise, zejména na zamítavé rozhodnutí a sdělil, že se neztotožňuje s názorem žalobce. Uvedl, že vycházel zejména z judikatury soudů uvedených v rozhodnutí. 4. Další účastnice se k podané žalobě nevyjádřila. 5. Podle § 115a o. s. ř. není třeba k projednání věci samé nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. V dané věci lze dle názoru soudu rozhodnout bez nařízení jednání jen na základě předložených listin. Proto usnesením ze dne 6. 12. 2021 č. j. 16 C 53/2021-20 vyzval žalobce a další účastnici ke sdělení, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Účastníci byli zároveň poučeni, že nevyjádří-li se ve lhůtě, bude mít soud za to, že proti tomuto postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Protože se účastníci ve lhůtě nevyjádřili, vyslovili s tímto postupem konkludentní souhlas a soud tedy rozhodoval bez nařízení jednání. 7. Podle § 244 odst. 1 o. s. ř. rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1 o. s. ř.), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení. 8. Dle § 18 odst. 5 katastrálního zákona proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu není přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí. 9. Ze spisu katastrálního úřadu plyne, že touto žalobou napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 15. 10. 2021 a žaloba došla soudu dne 9. 11. 2021. Žaloba tedy byla podána v zákonné lhůtě. 10. Soud v dané věci měl přezkoumat, zda rozhodnutí katastrálního úřadu, kterým byl zamítnut návrh na povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobce, je správné. 11. Soud z předložených listin zjistil, že mezi žalobcem a další účastnicí byla dne 1. 2. 2020 uzavřena darovací smlouva, kterou žalobce (dárce) daroval další účastnici (obdarované) mimo jiné jednotku [číslo]. Dne 2. 7. 2021 odvolal žalobce část daru pro nevděk a zároveň vyzval další účastnici k vrácení části daru a odstoupil od darovací smlouvy v části týkající se jednotky [číslo]. Téhož dne sepsali žalobce s další účastnicí souhlasné prohlášení o vlastnictví nemovitých věcí, ve kterém prohlásili, že výlučným vlastníkem jednotky [číslo] je žalobce. 12. Ze zapůjčeného spisu katastrálního úřadu soud zjistil, že návrh na vklad vlastnického práva k jednotce [číslo] podali žalobce a další účastnice dne 9. 8. 2021. K návrhu bylo připojeno souhlasné prohlášení subjektů o vlastnictví nemovitých věcí a dopis, kterým došlo k odvolání daru. Téhož dne katastrální úřad vyznačil u jednotky [číslo] plombu. Dne 19. 8. 2021 bylo katastrálnímu úřadu doručeno usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 19. 8. 2021 č. j. 6 Nc 402/2021-30, kterým podepsaný soud nařídil předběžné opatření, kterým bylo odpůrkyni (další účastnici) uloženo, aby nenakládala s rozestavěnou jednotkou [číslo] vymezenou v bytovém domě [adresa] v obci [obec], jenž je součástí pozemku parc. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí]. Katastrální úřad v souladu se správním řádem seznámil účastníky s podklady pro rozhodnutí, přičemž jim sdělil, že navrhovaný vklad nelze povolit, neboť návrh na vklad ztratil před rozhodnutím o povolení vkladu své právní účinky. Žalobce a další účastnice se vyjádřili tak, že vlastníkem předmětné rozestavěné jednotky je pan [jméno] [příjmení] (žalobce), neboť odvolal část daru pro nevděk a vlastnické právo obdarovaného k předmětnému daru zaniká v okamžiku, kdy se o odvolání daru dozví. Účastníci také vyslovili názor, že katastrálním úřadem citovaný rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2017 č. j. 38 C 203/2016-29 není použitelný pro danou věc a navíc je v příkrém rozporu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR. Ke stanovisku účastníků se katastrální úřad opětovně vyjádřil v přípise ze dne 16. 9. 2021, kde zopakoval, co zkoumá u vkladové listiny a za jakých podmínek může vklad povolit. Opětovně poukázal na to, že ve své přezkumné činnosti postupuje podle platné právní úpravy a v daném případě se též řídil jemu známou judikaturou. Vyzval účastníky, aby v případě, že mají k dispozici rozhodnutí, které by řešilo předmětnou otázku odlišně, nechť sdělí čísla jednací nebo jiné podrobnější údaje. Účastníci se k věci již znovu nevyjádřili, proto katastrální úřad vydal rozhodnutí, kterým návrh na vklad zamítl. 13. Z rozhodnutí Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 19. 8. 2021 č. j. 6 Nc 402/2021-30 soud zjistil, že navrhovatel (třetí osoba) uzavřel s další účastnicí smlouvu o budoucí kupní smlouvě, jejímž předmětem byla bytová jednotka [číslo], jež měla být dokončena do 31. 12. 2020 a nejpozději tento den měla další účastnice požádat o vydání kolaudačního souhlasu. Tento závazek nebyl další účastnicí splněn, ale dne 14. 3. 2021 další účastnice oznámila, že byt byl dokončen. Navrhovatel složil zálohu ve výši 2 190 000 Kč, což odpovídá sjednané kupní ceně. Podle jeho informací byl byt dne 6. 8. 2021 zkolaudován. Další účastnice následně 17. 8. 2021 odstoupila od budoucí kupní smlouvy. Navrhovatel zjistil, že dne 9. 8. 2021 podala návrh na zápis změny vlastníka na žalobce. Navrhovatel vyslovil své přesvědčení, že jednání další účastnice je v rozporu s dobrými mravy, když zjistil, že nyní byt v témže domě nabízí za 2 800 000 Kč. Je tedy přesvědčen o tom, že k odstoupení od smlouvy došlo právě z toho důvodu, aby další účastnice získala za jednotku vyšší částku. Okresní soud uzavřel, že navrhovatel osvědčil, že má s další účastnicí uzavřenou smlouvu o smlouvě budoucí kupní, ve které byla sjednána kupní cena za bytovou jednotku a kterou již navrhovatel další účastnici uhradil, přesto se další účastnice pokusila od smlouvy odstoupit, když obdobný byt nyní nabízí o 650 000 Kč dráž. Obavy navrhovatele, že se další účastnice snaží byt zcizit za vyšší cenu, shledal okresní soud důvodnými. V řízení o nahrazení projevu vůle, které se navrhovatel chystá zahájit (v době vydání předběžného opatření), bude soud posuzovat oprávněnost nároku navrhovatele uzavřít s další účastnicí kupní smlouvu, platnost smlouvy o smlouvě budoucí a účinnost