19 CO 124/2022-104 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 15 000 Kč (výrok I). Žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení 4 000 Kč (výrok II). 2. Podle odůvodnění rozsudku se žalobce návrhem ze dne 11. 4. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení odškodnění ztráty na úrodě pšenice ve výši 15 000 Kč. Tvrdil, že žalovaný porušil právní povinnost neomezovat osobní svobodu občanů tím, že jej dne 12. 4. 2018 bezdůvodně a proti jeho vůli odvezl do Psychiatrické léčebny [obec], kde byl žalobce nucen setrvat po dobu 39 dní. Vznik škody vylíčil tak, že vynaložil nejméně 47 200 Kč na mechanizaci a osivo na zasetí pšenice, která však byla zničena. Příčinnou souvislost mezi porušením právní povinnosti žalovaného a vzniklou škodou dovozoval z toho, že v důsledku svého umístění v psychiatrické léčebně nemohl zabránit tomu, aby ZD [obec] zasetou pšenici zničilo. 3. Žalovaný se bránil tím, že zásah jeho posádky výjezdové základny v [obec] dne 12. 4. 2018 byl realizován na základě tísňového volání na linku 155, kdy byl Policií ČR vyžádán převoz žalobce pro exacerbaci paranoidity a agresivity ze služebny PČR [obec] do cílového zdravotnického zařízení. Policií ČR byl zdravotní stav žalobce konzultován s jeho ošetřující odbornou lékařkou v oboru psychiatrie [titul] [jméno] [příjmení], která vystavila lékařskou zprávu, výslovně potvrzující indikaci akutního umístění žalobce v příslušném zdravotnickém zařízení pro jeho aktuální zdravotní stav. Rozhodnutí o nutnosti poskytnout zdravotní služby žalobci i bez jeho souhlasu bylo plně v kompetenci této lékařky, posádka žalovaného byla vyžádána pouze k provedení převozu žalobce do příslušné léčebny. O použití omezovacích prostředků rozhodla Policie ČR ještě před příjezdem posádky na místo události, nikoliv posádka. Žalobce byl dle jeho vlastního tvrzení v Psychiatrické nemocnici [obec] hospitalizován po dobu 39 dnů, což samo o sobě vylučuje jakoukoli souvislost transportu žalobce do Psychiatrické nemocnice [obec] s majetkovou újmou žalobce na pšenici. 4. Okresní soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť podle něho byly splněny podmínky dané v § 115a o. s. ř. Po zhodnocení ve spise obsažených důkazů dospěl k závěru, že žalovaný tím, že žalobce dne 12. 4. 2018 převezl do Psychiatrické léčebny [obec], neporušil právní povinnost, neboť o nutnosti umístění žalobce v psychiatrické léčebně rozhodla téhož dne lékařka s odbornou způsobilostí v oboru psychiatrie [titul] [jméno] [příjmení]. Žalovanému nepříslušelo přezkoumávat rozhodnutí této lékařky, neboť jeho povinností jakožto poskytovatele přednemocniční neodkladné péče podle § 2 odst. 1, § 3 písm. e/ zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, v platném znění, je poskytnout pacientovi neodkladnou péči na místě vzniku závažného postižení zdraví nebo přímého ohrožení života a během jeho přepravy k cílovému poskytovateli akutní lůžkové péče. Závažným postižením zdraví se podle téhož zákona rozumí též náhlé změny chování a jednání postiženého ohrožující zdraví nebo život jeho samého nebo jiných osob. Převozem žalobce do psychiatrické léčebny proto žalovaný neporušil žádnou povinnost. Splněn nebyl ani další z předpokladů odpovědnosti žalovaného, a to existence příčinné souvislosti mezi převozem žalovaného a vznikem škody na zničené pšenici, když podle žalobce zasetou pšenici zničilo ZD [obec] Okresní soud proto žalobu zamítl. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný v řízení uspěl, přičemž jeho náklady tvoří 2x odměna advokáta po 1 700 Kč a 2 náhrady hotových výdajů po 300 Kč. 6. Žalobce v podaném odvolání namítl, že se nemohl vyjádřit ke všem důkazům, že soud nebyl nestranný a že tvrzení [titul] [příjmení] o vyšetření žalobce dne 12. 4. 2018 je lživé. Žalovaný se tak podle žalobce podílel na jeho únosu organizovanou zločineckou skupinou. Správně měl žalovaný převoz žalobce odmítnout, neboť nebyla naplněna ani jedna zákonná podmínka stanovená v § 38 odst. 1 písm. b) z. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Žalobce dále okresnímu soudu vytkl, že nepřihlédl ke skutečnostem, které mu byly známy z jeho úřední činnosti, a k obecně závazným právním předpisům. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, případně aby sám rozhodl. Žalobce dále uvedl, že podává„ doplňkovou žalobu na ochranu osobnosti“, kdy požadoval odškodnění 20 000 Kč s úrokem z prodlení s tvrzením, že zásahem žalovaného u něho došlo k těžké psychické újmě a porušení práva na život, zdraví, osobní čest a lidskou důstojnost. K odvolání připojil část textu zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, článek [jméno] [příjmení] ze dne 8. 3. 2013 zabývající se otázkou možného zneužití nedobrovolné hospitalizace člověka s psychiatrickým onemocněním a výkladem pojmu„ bezprostřední ohrožení“, text legislativní brožury pro nelékařské pracovníky záchranných služeb ve znění aktualizace z roku 2018 autorů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a lékařské zprávy [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 14. 5. 2020 a [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 12. 4. 2018. Žalobce k odvolání dále připojil podání, v němž žádal předvolat jako svědky pracovníky posádky záchranky a policistu [příjmení], případně též [titul] [příjmení] a [titul] [příjmení] a zejména [titul] [příjmení], která zprávu ze dne 12. 4. 2018 vydala„ na dálku“. V průběhu odvolacího řízení žalobce doplnil odvolání o označení nálezů Ústavního soudu, které jsou podle něho aplikovatelné na souzenou věc, a připojil výňatek z bakalářské práce studentky Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v [obec] [jméno] [příjmení] z roku 2015 na téma Práva a postavení pacientů v rámci zásahu zdravotnické záchranné služby a úřední záznam Policie ČR, obvodní oddělení [obec], ve věci oznámení [jméno] [příjmení] ze dne 11. 4. 2018. 7. Žalovaný se k odvolání žalobce písemně nevyjádřil. Při jednání před odvolacím soudem odkázal na vyjádření k žalobě. Důrazně se ohradil proti tomu, že by žalovaný v něčem lhal a že by měl být členem organizované skupiny, která se podílela na únosu žalobce. Navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. 8. Odvolání žalobce obsahuje způsobilé odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. c) a g) o. s. ř. Odvolací soud proto při nařízeném jednání přezkoumal správnost jím napadeného rozsudku včetně jemu předcházejícího řízení, a to i z důvodů v odvolání výslovně neuplatněných (§ 212a odst. 1, § 205 odst. 2 o. s. ř.). Odvolání žalobce opodstatněným neshledal. 9. Odvolací soud nejprve přezkoumal, zda řízení před soudem prvního stupně netrpí procesními vadami tvrzenými žalobcem a zmatečnostními vadami vyjmenovanými v § 212a odst. 5 o. s. ř., případně dalšími vadami, které mohly mít za důsledek nesprávnost přezkoumávaného rozsudku. Žádné takové vady však neshledal. Pokud se jedná o tvrzení žalobce, že byla porušena jeho procesní práva, neboť se nemohl vyjádřit ke všem důkazům, z obsahu spisu se podává, že usnesením ze dne 28. 2. 2022 č. j. 12 C 72/2021-53 soud prvního stupně vyzval oba účastníky, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobce na toto usnesení reagoval podáním doručeným soudu prvního stupně dne 29. 3. 2022, v němž uvedl, že„ souhlasí, aby bylo rozhodnuto bez jednání, poněvadž v demokratické společnosti a právním státě je výrok jasný, ve prospěch žalobce, ze strany žalované jasně nebyl naplněn zákon 38 o zdravotních službách, poněvadž nemůže záchranka občana zbavit svobody, když nehrozí bezprostřední ohrožení“, a dále rozvedl důvody, pro které považuje žalobu za opodstatněnou. Odvolací soud přisvědčuje soudu prvního stupně, že za této procesní situace byly naplněny předpoklady pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jak jsou vymezeny v § 115a o. s. ř., neboť žalobce s tímto postupem soudu výslovně souhlasil. Okolnost, že žalobce současně vyjádřil přesvědčení o důvodnosti jeho žaloby, je totiž ve vztahu ke splnění podmínek dle § 115a o. s. ř. bez právního významu. Odvolací soud dále ověřil tvrzení žalobce při jednání před odvolacím soudem, že kromě listiny shora zaslal soudu prvního stupně elektronické podání obsahující nesouhlas s projednáním věci bez nařízení jednání, přičemž žádnou takovou listinu ve spise nenalezl. Odvolací soud neshledal ani jiné vady řízení před soudem prvního stupně, když ještě před předložením věci odvolacímu soudu bylo postaveno najisto, že žalobce tvrzením o tom, že soud nebyl nestranný, nemínil vznést námitku podjatosti vůči věc projednávajícímu soudci. 10. Odvolací soud nezjistil žádné pochybení soudu prvního stupně ani při přezkumu správnosti jeho skutkových závěrů, neboť tyto zcela odpovídají obsahu účastníky předložených důkazů, z nichž soud při posouzení žalobou uplatněného nároku vycházel. Důvodná není ani námitka žalobce stran nesprávnosti skutkového zjištění, že [titul