21 CO 299/2021-334 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud výrokem I rozsudku označeného v záhlaví zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala určení neplatnosti smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 13. 6. 2016 v [obec] a výrokem II žalobkyni uložil povinnost nahradit žalovanému na nákladech řízení částku 40 811 Kč k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí a výrokem III přiznal advokátovi [titul] [jméno] [příjmení], který byl usnesením Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 27. 5. 2019 č. j. 0 Nc 5602/2019-32 ustanoven žalobkyni jako zástupce pro toto řízení, odměnu, jejíž výše bude určena po právní moci tohoto rozhodnutí samostatným rozhodnutím. Zaplatí ji Česká republika - Okresní soud v Havlíčkově Brodě. V odůvodnění uvedl, že žalobkyně se domáhala určení, že smlouva o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení uzavřená mezi ní a žalovaným dne 13. 6. 2016 (dále též jen„ smlouva“ nebo„ smlouva o vypořádání“) je neplatná. Tvrdila, že celková hodnota společného jmění po zohlednění závazků činila ke dni rozvodu jejich manželství asi 4-5 miliónů Kč, přičemž ke dni podpisu smlouvy o vypořádání byla ještě vyšší. Žalobkyně smlouvu o vypořádání uzavřela v tísni za nápadně nevýhodných podmínek a smlouva byla uzavřena ve zjevném rozporu s dobrými mravy. Nejhodnotnější součást společného jmění, tj. nemovitosti včetně nábytku připadla žalovanému a žalobkyni pouze osobní automobil a movité věci a vypořádací podíl ve výši 500 000 Kč. Pro disproporci při vypořádání je smlouva neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Žalobkyně smlouvu uzavřela v době, kdy z důvodu dlouhodobého psychického týrání žalovaným byla nucena opustit společnou domácnost a pečovala o čtyři nezletilé děti a žalovaný ji dále nepřestal psychicky týrat, urážet, vyhrožovat a citově vydírat. Vyhrožoval jí exekucí a odebráním dětí. Znemožňoval jí přístup do domu. V této tíživé situaci se žalobkyně jednání žalovaného nedokázala adekvátně bránit a nemohla vést nákladné spory. V době uzavření smlouvy neměla vlastní příjmy. Žalovaný naléhal na to, aby společné jmění bylo vypořádáno, vymýšlel vlastní fiktivní vnosy a podíl žalobkyně snižoval. Protože žalobkyně nutně potřebovala finanční prostředky na novou domácnost a byla psychicky vyčerpána, smlouvu o vypořádání uzavřela. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla zamítnuta a poukázal na to, že cena nemovitostí byla stanovena podle odhadu realitní kanceláře a od zjištěné ceny byl odečten jeho vnos spočívající v daru jeho otce. Od rozvodu manželství hradil splátky úvěrů. Částka k vypořádání pak výše uvedené zohledňovala. Smlouva byla uzavřena zcela korektně. Okresní soud vzal po provedeném dokazování za prokázané, že rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě č. j. 8 C 212/2014-46, který nabyl právní moci 14. 5. 2015, bylo manželství účastníků rozvedeno, dne 13. 6. 2016 byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení a ve smlouvě si účastníci dohodli, že do výhradního vlastnictví žalobkyně připadne osobní automobil Lancia Zeta [registrační značka], movité věci, které tvořily společné jmění manželů a obvyklé vybavení domácnosti a které již má ke dni uzavření dohody ve svém držení, dále práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o běžném účtu č. [bankovní účet], do výhradního vlastnictví žalovaného movité věci, které tvořily společné jmění manželů a obvyklé vybavení domácnosti a které již má ke dni uzavření dohody ve svém držení, dále práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o běžném účtu č. [bankovní účet], nemovité věci zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] [katastrální území]. Výslovně neupravená majetková práva si účastníci rozdělí tak, že připadnou tomu, který příslušnou dohodu uzavřel či se o jejich nabytí přičinil. Žalovaný se zavázal převzít závazky vzniklé za trvání manželství, a to práva a povinnosti vyplývající ze smluv o úvěru uzavřených s [právnická osoba], č. smlouvy [číslo] a č. smlouvy [číslo] a zavázal se uhradit v celém rozsahu doposud nesplacené zůstatky úvěrů až do úplného zaplacení, práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru poskytnutého [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] č. smlouvy [číslo] a zavázal se uhradit doposud nesplacený zůstatek tohoto úvěru až do zaplacení, a to ve lhůtě do 31. 8. 2016 na základě přefinancování výše uvedených závazků. K vypořádání práv a povinností ze společného jmění manželů se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni převodem na její účet celkem 500 000 Kč, a to do 31. 8. 2016 částku 200 000 Kč a do 31. 12. 2016 částku 300 000 Kč. Dne 12. 7. 2016 účastníci uzavřeli dodatek ke shora uvedené smlouvě, jímž upřesnili, že částka 500 000 Kč je výhradně na vypořádání nemovitých věcí s tím, že ostatní majetek byl vypořádán jiným způsobem bez náhrady. Žalovaný doplatil dne 26. 7. 2016 zůstatky úvěrů u [právnická osoba], [číslo] [číslo] žalobkyni částku 500 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Podle darovací smlouvy ze dne 1. 7. 2010 uzavřené mezi [jméno] [příjmení] (otcem žalovaného) jako dárcem a žalovaným jako obdarovaným přenechal dárce žalovanému částku 865 135 Kč. Dne 13. 5. 2014 bylo realitním makléřem [jméno] [příjmení] provedeno stanovení obvyklé tržní ceny zemědělské usedlosti ve [adresa] a pozemků pro účely vypořádání společného jmění manželů a byla zjištěna tržní cena 1 750 000 Kč až 1 850 000 Kč. V dubnu 2016 probíhala elektronická korespondence právních zástupců účastníků o vypořádání jejich zaniklého společného jmění manželů. Okresní soud věc po právní stránce posoudil podle § 547, § 580, § 588 a § 1796 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Vycházel z toho, že podkladem pro jednání účastníků byl odhad ceny nemovitostí, který na základě objednávky žalobkyně zpracoval realitní makléř místní realitní kanceláře. Účastníci vzali v úvahu závazky vůči [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] a vůči [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] a zohlednili prostředky poskytnuté žalovanému jeho otcem. Částka 500 000 Kč k vypořádání je tedy výsledkem logické úvahy o aktivech a pasivech společného jmění podle zásad vyjádřených v § 742 o. z. při respektování smluvní volnosti stran ve smyslu § 1 odst. 2 o. z. Žalobkyně vypověděla, že v rozhodnutí akceptovat návrh žalovaného na uzavření smlouvy sehrál značnou roli postoj jejích rodičů, kteří byli proti tomu, aby s žalovaným vedla spor, v době podpisu smlouvy však ve špatném psychickém stavu nebyla. Právní jednání proto nelze považovat za nemravné, resp. neplatné. Nebyly naplněny ani podmínky předvídané ustanovením § 1796 o. z., tedy že by žalovaný zneužil tísně žalobkyně a zavázal se poskytnout plnění, které by bylo v hrubém nepoměru k nabytým věcem a majetkovým hodnotám. Okolnost, že se žalobkyni nedostávaly finanční prostředky, nezakládá důvod pro závěr, že byla v tísni. Neprokázala přitom, jakým konkrétním jednáním měl žalovaný její tísně zneužít, resp. že tak skutečně učinil. Okresní soud proto žalobu zamítl a ve věci úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání. Okresnímu soudu vytýkala, že učinil nesprávná skutková zjištění, neprovedl jí navržené důkazy a věc nesprávně posoudil po stránce právní. Odůvodnění rozsudku okresního soudu vykazuje vady a rozsudek je nepřezkoumatelný. Okresní soud nepřihlédl k tomu, že cena, na kterou realitní makléř ohodnotil nemovitosti, neodpovídala realitě a nemovitosti měly podstatně vyšší cenu. Nesprávnost znaleckého posudku realitní kanceláře by mohla být zjištěna pouze soudem ustanoveným znalcem, ale tuto možnost okresní soud žalobkyni odepřel. S námitkami žalobkyně proti správnosti znaleckého posudku se pak okresní soud nijak nevypořádal. Okresní soud pominul, že do společného jmění prostřednictvím své rodiny žalobkyně vložila také velmi hodnotné vnosy. Nepřihlédl k tomu, že v době uzavření smlouvy pečovala o čtyři nezletilé děti, z nichž jedno bylo neslyšící. Se žalovaným měla žalobkyně ty nejhorší skutečnosti a žalovaného se i s ohledem na svoji povahu (výrazně submisivní) obávala. Okresní soud neprovedl znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a znalecký posudek z oboru zdravotnictví, specializace klinická psychologie, kterými by bylo lze zjistit psychický stav žalobkyně v době uzavírání smlouvy. Neprovedl důkaz výslechem navržených svědků, např. psycholožky [titul] [jméno] [příjmení] a důkaz zdravotnickou dokumentací. Znalecký posudek by posoudil osobnost žalobkyně a žalovaného a zaměřil se na to, zda mezi žalobkyní a žalovaným existuje či existoval vztah týrající osoby a oběti. Znalci by se zaměřili na posouzení schopnosti žalobk