§ 1796 občanský zákoník – Lichva
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo
Stručně: Paragraf § 1796 občanského zákoníku stanoví, že smlouva je neplatná, pokud jedna strana zneužije slabosti druhé strany (tíseň, nezkušenost, rozumová slabost, rozrušení nebo lehkomyslnost) a získá pro sebe nebo pro někoho jiného plnění, které je v hrubém nepoměru k tomu, co sama poskytuje. (§ 1796 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Lichva
- Judikatura: na § 1796 odkazuje 72 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Lichva“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Smlouva, která vznikla za těchto podmínek, je od počátku neplatná, což znamená, že se na ni hledí, jako by nikdy nebyla uzavřena.
- Pro určení neplatnosti smlouvy musí být splněny dvě podmínky současně: zneužití slabosti jedné strany a hrubý nepoměr v hodnotě vzájemných plnění.
- Příklady slabosti, které mohou být zneužity, jsou tíseň (např. naléhavá finanční potřeba), nezkušenost (např. nedostatek znalostí v dané oblasti), rozumová slabost (např. snížené kognitivní schopnosti), rozrušení (např. emoční vypětí) nebo lehkomyslnost (nedostatečné zvážení důsledků).
- Hrubý nepoměr znamená, že rozdíl mezi hodnotou toho, co jedna strana dává, a toho, co dostává, je výrazný a zjevný.
Na co si dát pozor
- Neplatnost smlouvy z důvodu lichvy se týká situací, kdy je zneužita konkrétní slabost jedné ze smluvních stran.
- Podnikatel, který uzavřel smlouvu při svém podnikání, se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy z důvodu lichvy podle § 1796 (viz § 1797).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1796
Jak soudy aplikují § 1796
Byť Ústavní soud rozlišuje ochranu spotřebitelů a podnikatelů, je třeba v případech subjektů v insolvenčním řízení a zjevné nerovnováhy stran korigovat i právní vztahy mezi „podnikateli.“ Požadavek na vrácení zapůjčené částky navýšené o 50 % za půl roku považuje za lichvu podle § 1796 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.
Dovolatelka namítá, že odvolacím soudem byla nesprávně po právní stránce vyhodnocena otázka lichevního jednání ve smyslu § 1796 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“). Dle dovolatelky není jednání neplatné ani pro rozpor s dobrými mravy.
Takovou situaci je třeba odlišit od případů tzv. lichevních smluv, u nichž je rozhodovací praxe ustálena v závěru, že o absolutně neplatnou lichevní smlouvu (§ 1796 o. z.) jde tehdy, pokud při jejím uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.
Právní otázky
Související
§ 218 Lichva (Zákon trestní zákoník)§ 253 Lichva (Trestní zákon)§ 419a Implementace práva Evropské unie (Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 )