25 CO 151/2022-109 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku žalobci částku 39.000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 39.000 Kč od 12. 2. 2021 do zaplacení (bod I. výroku rozsudku okresního soudu); žalovanému dále uložil povinnosti uhradit žalobci k rukám jeho právní zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení ve výši 40.926 Kč (bod II.) a zaplatit České republice na účet Okresního soud v Havlíčkově Brodě na nákladech státu částku 2.610 Kč (bod III.). 2. Okresní soud při svém rozhodování vycházel z ust. § 2001, § 2004, § 2079 a § 2095, § 2099 odst. 1, § 2100, § 2106, § 2112, § 2121 a § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), které citoval. V odůvodnění rozsudku zevrubně reprodukoval procesní přednesy účastníků řízení a skutková zjištění učiněná z jednotlivých provedených důkazů. Uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena dne 13. 11. 2020 kupní smlouva, kterou žalovaný prodal žalobci čtyřkolku za dohodnutou kupní cenu 39.000 Kč. Předmět koupě však vykazuje podstatné vady, a to již v důsledku nesouladu stavu najetých kilometrů na tachometru a počtu kilometrů skutečně najetých. V této souvislosti okresní soud poukázal na čtyři přesně označená rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky. Uvedl, že kupní smlouva neobsahuje ujednání o slevě z ceny z důvodu zmíněného nesouladu, žalovaný nic takového ani netvrdil. Žalovaný jako prodávající se tak odpovědnosti za tuto vadu nezprostil, když v daném případě je rozdíl kilometrů zcela zásadní, neboť podle provedeného dokazování jde téměř o 70 % (ve smlouvě bylo uvedeno 6.000 km a skutečný nájezd činil 10.000 km). Na odpovědnosti žalovaného pak nemění nic ani to, pokud sám o tomto rozdílu nevěděl. Ve vztahu k ostatním vytýkaným vadám prvostupňový soud uvedl, že i ty lze považovat za porušení smlouvy, neboť předmět koupě by se kvůli těmto vadám vůbec neměl užívat. Žalobce tak s ohledem na podstatné porušení smlouvy od této smlouvy řádně odstoupil a oprávněně požadoval vrátit uhrazenou kupní cenu. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalovaný žalobce na vytýkané vady před uzavřením smlouvy upozornil. Samotná kupní smlouva pak popis žádné vady neobsahuje. Skutečnost, že žalovaný nechal vypracování smlouvy na svém bratrovi a smlouvu si sám ani řádně nepřečetl, je pak okolností jdoucí k jeho tíži. Nadbytečností okresní soud vysvětlil neprovedení dalších navrhovaných důkazů. Rozhodnutí o úroku z prodlení bylo odůvodněno ust. § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Nákladový výrok okresní soud opřel o procesní úspěch žalobce ve smyslu ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ OSŘ“), rozhodnutí o nákladech řízení nesených státem bylo odůvodněno ust. § 148 odst. 1 OSŘ a lhůty k plnění byly vysvětleny ust. § 160 odst. 1 OSŘ. Sluší se uvést, že opravným usnesením byla ze strany prvostupňového soudu odstraněna zjevná písařská chybě obsažená v odůvodnění rozsudku na straně 6 ve třetím odstavci od konce v předposlední větě, spočívající ve vypuštění věty o přiznání náhrady v podobě 21% daně z přidané hodnoty advokátce žalobce, jíž zástupkyně žalující strany není plátkyní a ani přiznání této daně ani nežádala; k tomu okresní soud poukázal na to, že ostatně výrok II. a odůvodnění nákladů řízení k tomuto výroku se vážící to bez jakýchkoliv pochybností ozřejmují. 3. Proti rozsudku okresního soudu se odvolal žalovaný. Uplatnil odvolací důvody v podobě neúplného skutkového zjištění stavu věci, nesprávnosti skutkových zjištění a nesprávnosti právního posouzení věci. Upozornil, že předmětem kupní smlouvy byl motocykl – čtyřkolka, která je primárně určena k provozu mimo komunikace v těžkém terénu. Podle žalovaného je okresním soudem použitá judikatura nepřiléhavá, neboť počet ujetých kilometrů nemá v případě řešení kupní ceny takového stroje podstatný vliv. Odvolatel upozornil na účastnický výslech žalovaného, kdy sám jednoznačně připustil, že tachometr při zkušební jízdě nebyl funkční, že počet kilometrů sám nadiktoval bratrovi žalovaného, aby jej do kupní smlouvy uvedl. Kilometry v kupní smlouvě navíc nejsou souladné se stavem tachometru, kde jde o stav 5.906. Při podpisu kupní smlouvy tedy ani žalobce rozdílnost stavu kilometrů neřešil. Soud dále neověřil, kdo je zpracovatelem posouzení stavu čtyřkolky a listinu ze dne 25. 1. 2021 označil jako odborné vyjádření. Nebylo zkoumáno, zda [jméno] [příjmení], jenž podal odborné servisní vyjádření ke stavu čtyřkolky, má nějakou odbornost na danou skupinu vozidel. Prohlídka vozidla byla uskutečněna cca 3 měsíce po koupi čtyřkolky a není úplně jasné, co s předmětem koupě v dané době bylo. Nelogické je pak hodnocení odborného vyjádření znalce [příjmení] [jméno] [jméno], který zpracoval znalecký posudek pro žalobce dne 6. 12. 2021. Je totiž zcela nemožné, aby znalec jím zjištěné a diagnostikované závady zmiňoval bez nastartovaného motoru a provedení zkušební jízdy. Při jednání dne 5. 4. 2022 však zmíněný znalec uvedl, že čtyřkolku se mu nepodařilo nastartovat pro chybějící šroub ve startéru. Zástupce žalovaného uvedl, že v daném oboru provádí znaleckou činnost 24 let, tím méně je zmíněný postup pro něj logický a technicky pochopitelný. Žalovaný proto hodnotí zmíněný znalecký posudek jako nesprávný, vnitřně rozporný a neobjektivní. Je pak s podivem, proč bylo znalci přiznáno znalečné. Odvolatel považoval za nesprávný postup okresního soudu, který neprovedl jím navrhované důkazy, a to zejména výslech svědka [jméno] [příjmení] – předchozího vlastníka čtyřkolky, který by mohl osvětlit její předchozí používání, technický stav, provádění evidenčních kontrol apod.; došlo by k vysvětlení toho, že žalovaný s tachometrem nemanipuloval. Za podstatnou okolnost dále žalovaný označil tu skutečnost, že žalobce kupoval starou použitou věc čínské výroby, kdy je známo obecné povědomí o kvalitě těchto výrobků. Poukázal na ust. § 2103 o. z., podle kterého kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. Zde žalobce sám potvrdil, že tachometr není funkční, že o tom věděl, že kupoval věc použitou, která primárně slouží k jízdě v terénu. Okresní soud dále podle žalovaného nesprávně hodnotil kupní smlouvu v části, ve které je prostor pro uvedení vad. Pokud v této části není nic uvedeno, pak nelze bez dalšího vycházet z bezvadnosti předmětu koupě. Taková situace by podle žalovaného mohla nastat pouze v případě, pokud strany smlouvy napíší„ vady žádné“, nebo je dané místo ve smlouvě proškrtnuté. Zde se jednalo o„ klasický vzor, který byl stažen z internetu“. Žalovaný navrhl rozsudek okresního soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení. 4. Žalobce se s rozsudkem okresního soudu ztotožnil a navrhl jej potvrdit; s odvoláním žalovaného nesouhlasil. V řízení bylo prokázáno, že čtyřkolka měla v době prodeje žalobcem tvrzené vady, ostatně sám žalovaný uvedl, že je měla v době, kdy ji kupoval on sám. Jedná se tak o skutečnost mezi stranami nespornou, proto není třeba žádného dalšího dokazování, a to ani výslechem dřívějšího majitele čtyřkolky. Pokud žalovaný hodlá prokázat, že on sám s tachometrem nemanipuloval, pak to není předmětem tohoto řízení. Žalobce nikdy netvrdil, že by manipulaci s množstvím najetých kilometrů provedl právě žalovaný. V souladu se zákonem pouze tvrdí, že žalovaný jako prodávající je za stav čtyřkolky odpovědný z titulu odpovědnosti za vady prodávané věci. Skutečnost, že žalovaný pro prodej čtyřkolky použil vzor kupní smlouvy z internetu, bylo jeho rozhodnutím, stejně jako to, že kupní smlouvu vyplňoval jeho bratr a nikoliv on sám. Není pak podstatná ta okolnost, že žalobce od žalovaného kupoval použitou čtyřkolku čínské výroby. To totiž nemění nic na nárocích z odpovědnosti za vady podle o. z. Nelze souhlasit ani s názorem žalovaného, že čtyřkolka není motorové vozidlo, aby se na ni nevztahovala okresním soudem uváděná judikatura. Ostatně sám žalovaný použil smlouvu z internetu týkající se prodeje motorového vozidla, čtyřkolka má malý i velký technický průkaz, registrační značku, podléhá prohlídkám STK. Z oficiálních stránek Ministerstva dopravy ČR je zřejmé (a z této skutečnosti vycházel i znalec), že čtyřkolka měla při evidenční kontrole dne 29. 4. 2013 najeto 8.000 km, tedy již v r. 2013 měla najeto o 2.000 km více, než je uvedeno v kupní smlouvě. Žalovaný sám uvedl, že čtyřkolku užíval, přesto podle kupní smlouvy ji prodal se stejným počtem najetých kilometrů, jako ji sám koupil. Za nesoulad mezi počtem najetých kilometrů uvedeným ve smlouvě a počtem skutečně najetých kilometrů je plně odpovědný žalovaný. 5. Po zjištění, že odvolání proti rozsudku okresního soudu bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, včas a že je přípustné (§ 201, a contr. § 202, § 204 odst. 1 OSŘ), přezkoumal krajský soud jako soud odvolací rozsudek okresního soudu (§ 212 OSŘ), přezkoumal r