25 CO 239/2022-167 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem rozhodl, že žaloba je co do základu důvodná a že o výši nároku a o nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku (body I. a II. výroku rozsudku okresního soudu). 2. Okresní soud v odůvodnění svého rozsudku předně předestřel obsah žalobního návrhu ze dne 12. 1. 2021 a nesouhlasného stanoviska žalovaného a vedlejšího účastníka na jeho straně. Rozvedl, že dne 29. 6. 2020 způsobil strom ve vlastnictví žalovaného svým vývratem a pádem škodu na oplocení žalobce. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že šlo o strom rostoucí na pozemku ve vlastnictví žalovaného a že tento strom se vyvrátil a svým pádem způsobil škodu na oplocení žalobce. Sporným bylo, zda žalovaný zanedbal nad tímto stromem náležitý dohled a zda je tedy povinen nahradit žalobci škodu, kterou pád stromu způsobil. Jednalo se o posouzení porušení speciální prevenční povinnosti podle ustanovení § 2937 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“). Dále byl mezi účastníky spor o výši škody, soud proto rozhodoval o základu nároku mezitímním rozsudkem. Prvostupňový soud při posuzování této kauzy vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. 25 Cdo 2508/2012. S ohledem na závěry znalce učiněné v tomto řízení dospěl k závěru, že předmětný strom vyžadoval konkrétní pěstební zásah, a to symetrizaci koruny. Pokud by bylo realizováno toto pěstební opatření v podobě lokální redukce stromu z důvodu jeho stabilizace, pravděpodobnost selhání stromu by se patřičně snížila; provedení tohoto zásahu bylo lze na žalovaném rozumně požadovat. Nutnost takového pěstebního zásahu vyplývá i z tzv. karty stromu, pořízené v rámci inventarizace zeleně provedené žalovaným v r. 2014 - konkrétně zde byla uvedena jako doporučené pěstební opatření shora zmíněná lokální redukce z důvodu stabilizace. V řízení nebylo prokázáno, že by takový řez, jehož cílem je lokální redukce za účelem odlehčení nebo symetrizace části koruny z důvodu zvýšení její stability, byl žalovaným proveden. Žalovaný sice prokázal, že v r. 2016 provedl prořezání stromořadí, jehož součástí byl předmětný strom, avšak z tvrzení samotného žalovaného vyplývá, že v r. 2016 byla provedena redukce korun stromů směrem do komunikací a odstraňování suchých a poškozených větví. Šlo tedy o lokální redukce za účelem vytvoření průjezdního/podchozího profilu. Žalovaný však měl provést lokální redukci stromu z důvodu stabilizace a provedení takového řezu nebylo v řízení žalovaným nijak prokázáno. Znalec poukázal ve znaleckém posudku na to, že daný strom vykazoval asymetrii koruny s přítomností silné kosterní větve ve směru nad komunikací, tato podoba stromu vyplývá i z fotodokumentace na www.mapy.cz z r. 2019 - tedy v r. 2016 nemohl být řez za účelem stabilizace stromu proveden. Žalovaný tak zanedbal dohled nad stromem. Žalobci nelze podle okresního soudu přičítat porušení prevenční povinnosti (pro případné spoluzavinění), neboť není odborníkem v oblasti péče o stromy. Vždyť ani pracovníci [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [role v řízení], jejichž náplní práce je péče o zeleň, bezprostředně hrozící újmu – změnu v náklonu stromu - nezaznamenali. Rovněž v řízení nebylo prokázáno, že by vývrat stromu způsobila vyšší moc, konkrétně extrémní srážky v měsíci červnu r. 2020. Ze znaleckého posudku totiž vyplývá, že zvýšené zásobení půdy vodou může sice způsobit snížené tření povrchu kořenů s okolním substrátem; k tomu, aby se tento faktor projevil na stabilitě stromu, by bylo ovšem nutné hloubkové prosycení půdního substrátu alespoň do hloubky 50 - 100 cm, což nelze u krátkodobé srážkové činnosti očekávat, zvlášť v městském prostředí. Distribuce staticky významného kořenového systému je totiž v podmínkách městského prostředí zpravidla hloubkově limitovaná v důsledku zhutnění půdy, zasahuje cca do hloubky 1 metru. Aby v důsledku změny frikce kořenů s půdními částicemi došlo k významnějšímu narušení stability stromů, musí dojít k provlhčení půdního profilu do signifikantní hloubky cca 50 - 75 cm, přičemž tento proces je významně limitovaný zhutněním půdy a povrchovým odtokem srážkové vody. Vliv srážkové činnosti na selhání stromu proto znalec považoval pouze za marginální. Okresní soud uzavřel, že škodu na oplocení žalobce způsobil strom ve vlastnictví žalovaného, přičemž žalovaný neprokázal, že náležitý dohled nad stromem nezanedbal; je proto povinen žalobci nahradit škodu na oplocení. Žalobu tudíž okresní soud shledal co do základu důvodnou. 3. Proti rozsudku okresního soudu se odvolal žalovaný. Soud prvního stupně podle něj nepřihlédl k jím tvrzeným skutečnostem a k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ OSŘ“). Soud prvého stupně uvedl, že by provedení důkazu bylo v rozporu s § 118b odst. 1 věta poslední za středníkem OSŘ. Žalovaný však na úhrn srážek (včetně odkazu na data z [anonymizována čtyři slova] je„ [anonymizováno]“ /, která jsou veřejně dostupná) poukazoval dávno před koncentrací řízení, například již ve svém vyjádření ze dne 22. 2. 2021; uvedené tvrzení bylo obsaženo i ve vyjádření správce zeleně, ve výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] a svědka [jméno] [příjmení] (ten potvrdil, že srážková činnost před pádem stromu byla abnormální). Po koncentraci řízení byl zpracován znalecký posudek, žalovaný ve vyjádření k němu uvedl konkrétní webový odkaz na stránky [anonymizováno], přičemž v tomto případě se jedná o naplnění podmínky stanovené v § 118b věta třetí OSŘ. Stěžejním pro posouzení, zda byla škoda způsobena zásahem vyšší moci, byl právě úhrn srážek. Uvedené potvrdil i znalec v doplnění znaleckého posudku. Pakliže by soud prvého stupně provedl důkaz historickými daty z [anonymizováno], žalovaný by prokázal, že srážková činnost byla nadprůměrná. Žalovaný prokázal, že v období předcházejícímu pádu stromu byly v dané oblasti extrémní srážky. Na stránkách [anonymizováno] jsou prezentovány měsíční, resp. denní srážkové úhrny zachycené na měřící stanici [část obce]. Z přístupných dat je zřejmé, že množství srážek, které napršelo za dva týdny před pádem stromu, je srovnatelné s nejvyšším úhrnem srážek za celý měsíc červen za posledních 30 let. Tyto naměřené hodnoty považuje žalovaný za zcela extrémní a naprosto vybočující z běžného normálu pro danou oblast v daném období. Soud prvního stupně tedy neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl žalovaným navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností. Řízení je postiženo též i jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Po právní stránce soud prvého stupně posoudil věc dle ustanovení § 2937 odst. 1 o. z., žalovaný pro tento případ namítl nedostatek pasivní legitimace, když správcem zeleně byly [anonymizována dvě slova] [obec] - soud prvého stupně se s touto námitkou nevypořádal. Žalovaný odkázal na své vyjádření ke znaleckému posudku a jeho doplnění ze dne [datum], neboť tyto soud prvého stupně nezohlednil a dostatečně se s nimi v odůvodnění rozsudku nevypořádal. Odvolatel zdůraznil, že ze znaleckého posudku a jeho doplnění vyplývá jednoduchý závěr - vývrat stromu není možný bez poškození kořenového systému, přičemž poškození kořenového systému není možné při běžně prováděných prohlídkách zjistit. Na viditelné části kmene a kořenových nábězích nebyly zjištěny žádné defekty, a to ani skryté uvnitř kmene. Znalec potvrdil, že silně podmáčený terén by měl vliv na stabilitu stromu a žalovaný prokázal (odkazem na data z [anonymizováno], svědeckými výpověďmi a konkrétními číselnými údaji), že v daném období byly srážky zcela nadprůměrné. Za dané situace tak žalovaný nemohl více dostát prevenční povinnosti a za škodu neodpovídá, neboť tato byla způsobena zásahem vyšší moci. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně aby výrok I. změnil a žalobu zamítl. 4. Vedlejší účastník na straně žalované se ztotožnil s obsahem odvolání žalovaného. 5. Žalobce měl rozsudek okresního soudu za správný a jeho odůvodnění za precizní. Navrhl jej potvrdit. 6. Po zjištění, že odvolání podala oprávněná osoba, včas a že se jedná o odvolání přípustné (§ 201, a contr. § 202, § 204 odst. 1 OSŘ), přezkoumal krajský soud jako soud odvolací rozsudek okresního soudu včetně řízení jeho vydání předcházejícího, přihlížel přitom k možným vadám, ke kterým je povinen přihlížet (§ 212 a § 212a OSŘ), při jednání (§ 214 odst. 1 OSŘ) – za omluvené neúčasti vedlejšího účastníka na straně žalované (§ 101 odst. 3 OSŘ) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není opodstatněné. 7. Odvolací soud souhlasí se závěry soudu prvního stupně uvedenými v odůvodnění přezkoumávaného rozsudku; dodává, že se jedná o tzv. mezitímní rozsudek přijatý s odkazem na ust. § 152 odst. 2 věta druhá OSŘ. Prvostupňový soud podle ust. § 6, § 120 a § 153 odst. 1 OSŘ úplně a řádně zjistil skutkový stav, provede