§ 152 občanský soudní řád – Rozsudek
Občanský soudní řád · 99/1963 Sb. · účinné od 1. 7. 2023 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 152 občanského soudního řádu stanoví, že rozsudkem soud rozhoduje o podstatě projednávané věci, přičemž v odůvodněných případech může rozsudkem rozhodnout nejdříve jen o části věci nebo o jejím základu. Soud rozsudkem rozhoduje o tom nejdůležitějším – o samotném předmětu sporu (např. zda má žalovaný zaplatit žalobci určitou částku, zda je manželství rozvedeno apod.). (§ 152 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, znění účinné od 1. 7. 2023)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Rozsudek
- Týká se: soud
- Judikatura: na § 152 odkazuje 249 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Rozsudek“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 9. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 99/1963 Sb.
(1) Rozsudkem rozhoduje soud o věci samé. Zákon stanoví, kdy soud rozhoduje ve věci samé usnesením.
(2) Rozsudkem má být rozhodnuto o celé projednávané věci. Jestliže to však je účelné, může soud rozsudkem rozhodnout nejdříve jen o její části nebo jen o jejím základu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soud rozsudkem rozhoduje o tom nejdůležitějším – o samotném předmětu sporu (např. zda má žalovaný zaplatit žalobci určitou částku, zda je manželství rozvedeno apod.).
- Ačkoliv by měl rozsudek ideálně vyřešit celou věc najednou, soud může nejprve rozhodnout jen o části sporu (např. o tom, zda vůbec nárok existuje) nebo o jeho základu (např. zda došlo k porušení smlouvy), pokud je to praktické a účelné.
- Zákon připouští, že v některých případech může soud o věci samé rozhodnout i usnesením, nikoli rozsudkem.
Na co si dát pozor
- Rozhodnutí o části nebo základu věci rozsudkem neznamená konec celého řízení; bude následovat další fáze, ve které se bude rozhodovat o zbytku věci (např. o výši nároku).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 152
Jak soudy aplikují § 152
Soud je mezitímním rozsudkem vázán, přičemž v tom rozsahu, v jakém bylo o základu nároku pravomocně rozhodnuto mezitímním rozsudkem (§ 152 odst. 2 o. s. ř.), se jedná o věc rozhodnutou, kterou již nelze znovu přezkoumávat (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 25 Cdo 4563/2010, a rozsudek ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 25 Cdo 4617/2014, uveřejněný pod č. 37/2017 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).
Předně se dovolávala toho, že se odvolací soud řádně nezabýval splněním všech podmínek vydání mezitímního rozsudku v souladu s § 152 odst. 2 o. s. ř., konkrétně tím, jaká forma náhrady je se zásahem do vlastnického práva spojena, ani tím, zda žalobkyni kromě náhrady ušlého zisku náleží i uplatněné úroky (odkázala k tomu např. na rozhodnutí sp. zn. 32 Odo 1284/2006, 25 Cdo 2813/2006 a 21 Cdo 3821/2020).
Podle § 152 odst. 2 o. s. ř. má být rozsudkem rozhodnuto o celé projednávané věci.
Právní otázky
Související
§ 473a (Zákon o zvláštních řízeních soudních)§ 54 Rozsudek (Zákon soudní řád správní)§ 238 (Zákon, kterým se mění a doplňuje občansk)