26 CO 162/2022-619 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud napadeným rozhodnutím zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemkům parcela st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří a parcela st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaným v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], dále ke stavbě bez čp./če. – zemědělské stavení, na pozemku parcela st. [číslo], dosud v katastru nemovitostí nezapsané (výrok I). Z původních pozemkových parcel st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří a st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaných v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], přikázal do podílového spoluvlastnictví žalobců a) a b) s podílem ½ pro každého nově vytvořené pozemky parcela st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 304 m2 a parcela [číslo] – ostatní plocha, jiná plocha, o výměře 308 m2, obě oddělené geometrickým plánem [číslo] ze 30. 3. 2021, vypracovaným [znalec A], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, dále část stavby bez čp./če. – zemědělské stavení – na nově vytvořeném pozemku parcela st. [číslo], dosud v katastru nemovitostí nezapsané, s tím, že žalobci a) a b) zajistí výstavbu dělící stěny, včetně založení, řešení prostupu krovem a zakončení nadstřešním požárním předělem na hranici dle výše označeného geometrického plánu nově vzniklých pozemků st. [číslo] a st. [číslo], a to na jejich vlastní náklady (výrok II). Z původních pozemkových parcel st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří a st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaných v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], se do výlučného vlastnictví žalovaného přikázal nově vytvořené pozemky parcela st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 300 m2, parcela st. [číslo] – zastavěná plocha, společný dvůr – o výměře 477 m2 a parcela [číslo] – ostatní plocha, jiná plocha – o výměře 57 m2, oddělené geometrickým plánem [číslo] ze 30. 3. 2021, vypracovaným [znalec A], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, a dále část stavby bez čp./če. – zemědělské stavení – na nově vytvořeném pozemku parcela st. [číslo], dosud v katastru nemovitostí nezapsané (výrok III). Na vypořádání spoluvlastnických podílů z rušeného podílového spoluvlastnictví uložil žalovanému zaplatit žalobci a) vypořádací podíl 49 650 Kč a žalobci b) vypořádací podíl 49 650 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok V) a žalobcům a) a b) povinným společně a nerozdílně, jakož i žalovanému uložil zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Jičíně 2 763,19 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku a 50 % dalších nákladů České republiky, jejichž výše a splatnost bude upřesněna navazujícím usnesením okresního soudu (výroky VI a VII). 2. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky ve výroku I napadeného rozsudku specifikovaných nemovitostí (dále jen „předmětné nemovitosti“), spoluvlastnický podíl každého žalobce činí vždy jednu ideální čtvrtinu celku a spoluvlastnický podíl žalovaného činí jednu ideální polovinu celku předmětných nemovitostí. Mezi žalobci a žalovaným dochází při výkonu spoluvlastnických práv dlouhodobě k neshodám, které se v průběhu řízení ještě více prohloubily. Žalobci navrhovali reálné rozdělení předmětných nemovitostí s tím, že jsou připraveni nést náklady reálného rozdělení včetně výstavby dělící zdi v souvislosti s rozdělení stavby bez čp./če. – zemědělské stavení stojící na parcele st. [číslo] (dále jen „stodola“), žalovaný se nejprve chtěl dohodnout na úpravě užívání společných nemovitostí, aniž by bylo nutné reálné rozdělení stodoly, účastníci však k dohodě nedospěli a žalovaný se nakonec rovněž přiklonil ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Pokud jde o rozdělení společných pozemků, žalovaný měl jinou představu než žalobci a sledoval především, aby mu byla zachována možnost pohodlného příjezdu velkou zemědělskou technikou ke stodole. Okresní soud nejprve k námitce žalovaného řešil, zda studna, nacházející se na hranici parcely st. [číslo] s parcelou st. [číslo] ve spoluvlastnictví žalobců, je též předmětem podílového spoluvlastnictví účastníků či nikoliv (žalovaný tvrdil, že studna je společným vlastnictvím, žalobci trvali na tom, že jde pouze o jejich spoluvlastnictví, na němž se žalovaný nepodílí). Okresní soud předně uzavřel, že studna je samostatným předmětem právních vztahů a je věcí nemovitou, nachází se zřejmě částečně na pozemku ve spoluvlastnictví žalobců a částečně na pozemku v podílovém spoluvlastnictví všech účastníků a hospodářsky je určena k trvalému užívání s těmito pozemky. Studna proto byla ve smyslu § 121 obč. zák. jejich příslušenstvím. Za poslední známou vlastnicí předmětné studny považoval [jméno] [příjmení], babičku žalobců a matku žalovaného (viz rozhodnutí ze dne 17. 10. 1978 Státního notářství sp. zn. [spisová značka]), ve věci dědictví po [jméno] [příjmení] však závěr o tom, kdo z dědiců nabyl studnu či příslušenství předmětných pozemků učinit nelze, neboť o studni ani o příslušenství uvedených pozemků nebylo rozhodnuto. Studna tak zůstala neprojednaným majetkem zůstavitelky a dosud nedošlo k vydání rozhodnutí, jímž by vlastnické právo dědiců bylo potvrzeno. Protože dědic (či dědici) studny po [jméno] [příjmení] není znám, není znám ani vlastník studny a nelze dovodit, že se ke dni účinnosti zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), studna stala součástí pozemků, na nichž je vybudována, a že je třeba ji v tomto řízení vypořádat, jak se domníval žalovaný. Žalobci studnu předmětem vypořádání neučinili a nelze ji pokládat za součást některého z pozemků, o které v tomto řízení jde, okresní soud proto o jejím vypořádání nerozhodoval. Nelze rovněž dovodit, že by došlo k vydržení vlastnického práva ke studni matkou žalobců (zůstavitelka [jméno] [příjmení]), ani samotnými žalobci. Stran předmětných nemovitostí okresní soud po provedeném dokazování uzavřel, že jsou reálně dělitelné na dvě samostatné budovy (stodola) a pozemky, reálné rozdělení je přitom způsobem vypořádání spoluvlastnictví, který je zákonem před ostatními způsoby preferován. Obě strany, pokud jde pozemek st. [číslo], se shodovaly na tom, že by pozemek měl být rozdělen příčně na dvě poloviny, stejně tak stodola na něm stojící, přičemž polovina pravá při čelním pohledu na budovu, má připadnout žalovanému, polovina levá žalobcům. Žalovaný se odmítl podílet na výstavbě i financování dělící zdi a dalších nákladech dělení, žalovaní opakovaně deklarovali své rozhodnutí stavbu zdi na své náklady realizovat a vytvořit i další předpoklady dělení. Za dané situace okresní soud uzavřel, že předmětné nemovitosti jsou reálně dělitelné, byť je reálné rozdělení spojeno s vysokými náklady (v poměru k ceně rozdělované věci), neboť žalobci jsou ochotni tyto náklady nést (vč. nákladů souvisejících s úpravou elektro přípojky a zajištění odvodu dešťových vod z části stodoly, která připadne žalobcům, kdy již na své náklady žalobci vybudovali vlastní příjezdovou cestu na svém pozemku). Proti zamýšlenému rozdělení neměl námitky ani stavební úřad s tím, že při faktické realizaci ale účastníci musí dodržet postupy a požadavky veřejnoprávních předpisů. Na základě znaleckého zkoumání (po doplnění a aktualizaci znaleckého posudku) okresní soud dále uzavřel, že reálným rozdělením ke snížení hodnoty předmětných nemovitostí nedojde. Strany měly, pokud jde o rozdělení parcely st. [číslo], odlišné představy. Po zpracování dvou předběžných návrhů geometrického plánu shledal okresní soud za vhodnější a spravedlivější variantu rozdělení navrhovanou žalobci, a to vzhledem k příznivějšímu rozdílu výměr (obě varianty počítaly s tím, že výměra pozemků, které po rozdělení připadnou žalobcům, je nižší než výměra připadající na žalovaného, varianta žalobců počítala s rozdílem 236 m2 ve prospěch žalovaného, varianta žalovaného s rozdílem 396 m2 ve prospěch žalovaného), vhodnějšímu tvaru nově vytvořených částí rozdělené parcely st. [číslo] a srovnatelnější využitelnosti rozdělených částí. Varianta žalovaného sledovala především jeho zájmy a představy, které však již zcela neodpovídají skutečnému režimu využití, neboť i žalovaný svou zemědělskou činnost, jak bylo prokázáno, postupně tlumí. S ohledem na uvedené okresní soud zrušil podílové spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem a rozhodl o jeho vypořádání reálným rozdělením dle geometrického plánu [číslo] z 30. 3. 2021, který je nedílnou součástí rozsudku, s tím, že žalobci zajistí výstavbu dělící stěny, včetně založení, řešení prostupu krovem a zakončení nadstřešním požárním předělem na hranici dle geometrického plánu nově vzniklých pozemků st. [číslo] a st. [číslo], a to na jejich vlastní náklady. Žalobcům se rozdělením dostala do jejich rovnodílného podílového spoluvlastnictví část předmětných nemovitostí v obvyklé ceně 642 000 Kč, žalovanému část předmětných nemovitos