26 CO 48/2022-169 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud napadeným rozsudkem uložil žalovanému umožnit každému z vlastníků st. p. [číslo] jejíž součástí je dům [adresa], vše v k. ú. [část obce], [územní celek], průjezd a průchod přes celý pozemek st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] a vyšrafovanou část st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] dle geometrického plánu [číslo] z 15. 6. 2020, který je přílohou darovací smlouvy a smlouvy o vzniku věcných břemen spoluužívání, průchodu a průjezdu uzavřené dne 7. 7. 2000 mezi [jméno] [příjmení] st., [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] ml. a [jméno] [příjmení] (výrok I). Zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému odstranit uskladněné dřevo z pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] a odstranit oplocení z pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] (výrok II). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). 2. Žalobce se žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zdržet se zásahu do výkonu věcného břemene průjezdu a průchodu vyplývajícího z darovací smlouvy a smlouvy o vzniku věcných břemen spoluužívání, průchodu a průjezdu ze 7. 7. 2000 Okresní soud po provedeném dokazování uzavřel, že žalobci jako vlastníkovi st. p. [číslo] jejíž součástí je dům [adresa], vše v k. ú. [část obce] (dále též„ panující či oprávněná nemovitost“), svědčí věcné břemeno spoluužívání průchodu a průjezdu, které se týká st. p. [číslo] části st. [parcelní číslo] vše v k. ú. [část obce] (dále též jen„ zatížené či služebné nemovitosti“) a toto věcné břemeno je žalovaným rušeno. V užívání věcného břemene váznoucího na st. [parcelní číslo] je bráněno žalobci stále, u st. [parcelní číslo] k tomuto narušování užívání věcného břemene nedochází neustále, ale opakovaně i přes výzvy žalobce, aby se tak nedělo, a hrozí, že žalovaný či další s ním spřízněné osoby budou i nadále užívání věcného břemene na tomto pozemku narušovat. Soud proto v této části žalobě vyhověl (pouze s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2001 sp. zn. 22 Cdo 443/2000 upravil výrok rozsudku oproti petitu žaloby, jak je specifikován shora). Návrh žalobce, aby žalovanému byla uložena povinnost odstranit uskladněné dřevo ze st. p. [číslo] odstranit oplocení ze st. p. [číslo] okresní soud zamítl s odůvodněním, že bylo třeba vycházet ze současné situace, kdy uskladněné dřevo nebrání žalobci v průchodu a průjezdu k jeho nemovitostem. Pokud jde o odstranění plotu na st. p. [číslo] okresní soud shledal nárok žalobce nedůvodným a v rozporu s dobrými mravy. Uvedl, že byť ve smlouvě o zřízení věcného břemene bylo uvedeno, že souhlas s oplocením musí být dát písemně, žalobce žalovanému ústně dovolil, aby zde choval slepice a postavil plot a nedostatek písemné formy souhlasu nemůže být důvodem uložení povinnosti žalovanému plot odstranit. Poukázal na to, že žalovaný, na rozdíl od žalobce, nebyl stranou smlouvy, kterou bylo věcné břemeno zřízeno, ani nebyl informován o tom, že souhlas s postavením plotu mu musí dát žalobce písemně. Uzavřel, že požadavek na odstranění plotu kvůli nedostatku písemné formy souhlasu je dle § 2 odst. 3 o. z. v rozporu s dobrými mravy a v této části žalobu zamítl. 3. Proti výroku II rozsudku podal žalobce odvolání, které vzal následně částečně zpět, a to proti části výroku II, kterou byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému odstranit uskladněné dřevo z pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek]. Předmětem odvolacího řízení tak zůstal nárok žalobce na odstranění oplocení z pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek]. Žalobce namítal, že okresní soud věc nesprávně právně posoudil. Zdůraznil, že na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 7. 7. 2000 žalovaný jako vlastník věcným břemenem zatížených nemovitostí mj. nesměl zatížené pozemky, jež jsou předmětem věcného břemene průjezdu a průchodu, bez předchozího písemného souhlasu vlastníka panujících nemovitostí (žalobce) zahradit, věcné břemeno se vztahuje ad rem a právní nástupci účastníků tak jím jsou vázáni. Není proto důvodná námitka okresního soudu, že žalovaný na rozdíl od žalobce nebyl stranou smlouvy, kterou bylo věcné břemeno zřízeno, žalovaný vstoupil do práv svého právního předchůdce a je tedy obsahem věcného břemena vázán. Nedůvodný je i závěr okresního soudu o tom, že žalovaný měl být informován o tom, že souhlas s postavením plotu mu musí dát žalobce písemně, a to zejména v souvislosti s materiální publicitou katastru nemovitostí. Připustil, že souhlasil s chovem slepic a postavením plotu, nicméně tento ústní souhlas lze považovat za institut výprosy a žalobce mohl požadovat vrácení podle libosti. Je nepochybné, že svůj souhlas odvolal již v rámci předžalobní výzvy i poté opakovaně v rámci soudního řízení. Doplnil, že žalovaný mu brání provádět udržovací práce na stodole a v důsledku toho stavbu znehodnocuje. Namítl, že okresním soudem zůstalo upozaděno i právní posouzení tzv. výhrady formy v souladu s § 1758 o. z. zakládající vyvratitelnou domněnku, že ujednáním v jiné formě si strany nepřejí být vázány, tedy nemají vůli právně jednat v jiné než vymíněné formě. S absencí vůle přitom občanský zákoník spojuje zdánlivost právního jednání a k takovému právnímu jednání se tedy nepřihlíží, nemůže vyvolat žádné následky a tedy ani být v rozporu s dobrými mravy. Při odvolacím jednání žalobce doplnil, že v minulosti ústně povolil žalovanému, aby si na pozemku st. [parcelní číslo] postavil plot pro slepice, protože měl zájem na tom, aby slepice byly na jednom místě a neběhaly všude. Žalovaný ale oplocení otevírá, slepice se pohybují i na zbývajícím pozemku, kudy má žalobce právo chodit, pozemek je znečištěn. Slepice pronikají i na pozemky, které jsou ve vlastnictví žalobce a rovněž zde pozemky znečišťují. Popřel, že by žalovaný neměl jiné pozemky, kam by mohl slepice umístit. Připustil, že v současné době je branka oplocení otevřená, ale před zahájením soudního sporu byla zamčená. Pro dokreslení vztahů mezi účastníky uvedl, že po rozsudku okresního soudu žalovaný na pozemek st. p. [číslo] přes který má žalobce právo průchodu a průjezdu, instaloval truhlíky a kamenné kvádry a postavil je na místo, kde žalobce může vykonávat věcné břemeno, tj. do tzv. vyšrafované části podle geometrického plánu. Tím opět věcné břemeno žalobce ruší. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek v odvoláním napadené části výroku II změnil a žalovanému uložil povinnost odstranit oplocení z pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek]. 4. Žalovaný ve vyjádření k odvolání žalobce žádal ponechání plotu na svém pozemku, jak bylo ujednáno. Uvedl, že přístupu na předmětný pozemek a provedení oprav stodoly nebrání, nevidí důvod v tom, dělat si naschvály. Při odvolacím jednání k dotazu soudu potvrdil, že situace vypadá tak, jak je zaznamenána na fotografii založené na č. l. 92 spisu. Plot pro výběh pro slepice je tvořen pletivem, které se opírá o sloupky, jež jsou zatlučené do země, nejsou pevně spojené se zemí, plot by se dal bez poškození pletiva odstranit. Do výběhu, který je přes celý sporný pozemek, se dá vstoupit brankou, jež se nezamyká a žalobce tam může kdykoliv vstoupit. Jedna stěna výběhu je tvořena stěnou stodoly, takže se žalobce ke stodole může dostat. Jiná zvířata nechová, pouze slepice, mají ještě psy. Slepice nemá kam přesunout, nemá jiný vhodný pozemek. Z druhé strany domu je bazén, místo je určeno pro rekreaci, jde o zahradu pro děti. Měl za to, že plot a chov slepic nikomu nevadí. Doplnil, že při koupi nemovitostí nevěděl o tom, že pozemek st. [parcelní číslo] je rovněž zatížen věcným břemenem. Byl informován pouze o příjezdové cestě. Na tomto pozemku byly vzrostlé stromy, vykácel je, pozemek vyčistil a o souhlas žalobce, zda tam může chovat slepice, žádal ze slušnosti. Dodal, že žalobce tento pozemek může využít pouze jako přístup k zadní části stodoly. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek v odvoláním napadené části výroku II potvrdil. 5. Odvolací řízení o odvolání žalobce proti části výroku II, jíž byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému odstranit uskladněné dřevo z pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], bylo s ohledem na zpětvzetí odvolání žalobce zastaveno (viz usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 5. 2022, č. l. 165 p. v. spisu) 6. Po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že je přípustné (a contr. 202 o. s. ř.), přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek a shledal, že odvolání žalobce je důvodné. 7. Dle ust. § 2189 o. z. přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa. Dle ust. § 498 odst. 1 o. z. nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, kter