47 CO 21/2022-366 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům 776.047 Kč s blíže uvedeným příslušenstvím (výrok I), zamítl žalobu co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 776.047 Kč od 2. 12. 2018 do 16. 12. 2018 (výrok II) a uložil žalovanému povinnost nahradit náklady řízení, a to žalobcům ve výši 283.651,90 Kč a České republice ve výši 5.790 Kč (výroky III a IV). 2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že mezi účastníky byla uzavřena dne 14. 7. 2016 smlouva o dílo, na jejímž základě se žalovaný zavázal pro žalobce provést opravu střechy a komínů na jejich domě [adresa] v obci [obec]. Žalobci zaplatili na ceně díla 776.047 Kč. K předání díla došlo 16. 12. 2016 za účasti účastníků a žalobci přizvaného znalce [titul] [jméno] [jméno]. Ten zjistil řadu vad a nedodělků díla. Žalovaný zápis o předání díla obsahující vytčené vady nepodepsal a z jednání odešel. Vady díla neodstranil ani později, ač k tomu byl žalobci písemně vyzván. Žalobci dopisem ze dne 19. 11. 2018, doručeným žalovanému 1. 12. 2018, od smlouvy odstoupili. Důvodem bylo neodstranění vytčených vad. V průběhu řízení byl proveden důkaz třemi znaleckými posudky (Ing. [jméno] [jméno], [právnická osoba], Ing. [jméno] [příjmení]). Všichni znalci se shodli na tom, že dílo provedené žalovaným mělo podstatné vady. Takto zjištěný skutkový stav posoudil okresní soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žalobci vady žalovanému včas vytkli a vyzvali jej k jejich odstranění. Vady představovaly podstatné porušení smlouvy ve smyslu § 2106 obč. zák. Jelikož žalovaný na výzvu žalobců vady neodstranil, žalobci od smlouvy v souladu s § 2106 odst. 2 obč. zák. platně odstoupili. Žalobci mají za těchto okolností ve smyslu § 2993 obč. zák. právo na vrácení toho, co žalovanému na základě zrušené smlouvy zaplatili. Jejich nárok na zaplacení 776.047 Kč tedy shledal okresní soud po právu, a žalobě s tohoto důvodu vyhověl. 3. Proti rozsudku okresního soudu podal odvolání žalovaný. Namítal, že žalobci neodstoupili od smlouvy důvodně. Odstoupení není účinné. Vady nebyly vytčeny včas, tj. bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly a měly být zjištěny (§ 2618 obč. zák.). Vady uvedené v odstoupení od smlouvy doručeném žalovanému 1. 12. 2018 žalobci žalovanému nikdy nevytkli. V dopisu z 16. 12. 2016 mu vytkli jiné vady, které byly navíc nepodstatné. Vady přitom žalobci mohli zjistit již v prosinci 2016, kdy žalovaný stavbu opustil. V mezidobí došlo ke změně díla neodbornými zásahy ze strany žalobců a dále vlivem silného větru, který střechu poškodil. Žalobci způsobili, že stav díla provedeného žalovaným je prakticky neposouditelný. K poškození střechy větrem došlo i proto, že žalobci nepožadovali vyzdění štítu a odstranili nosné stojky podpírající střechu. Konstrukce střechy zůstala otevřená, což napomohlo posunutí střechy při silném větru. S těmito skutečnosti se okresní soud nevypořádal. Dílo ani nebylo dokončeno a předáno. Soud měl navíc zohlednit, že žalobcům se dostalo plnění určité hodnoty a tuto hodnotu od požadovaného nároku odečíst. Povinnost komplexního vyrovnání plyne z ustálené judikatury. Soud je povinen provést zúčtování vzájemných nároků ze zrušené smlouvy. Okresní soud nerozhodl správně ani o nákladech řízení. Za zastoupení žalobců advokátem při jednání dne 29. 3. 2021 náleží žalobcům odměna jen za jeden úkon právní služby, neboť advokát žalobců nebyl přítomen při jednání déle než dvě hodiny. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu a žalobu zamítl. 4. Žalobci se k odvolání žalovaného nevyjádřili. 5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu z podnětu podaného odvolání a dospěl k následujícím závěrům. 6. Odvolací soud hodnotí rozsudek okresního soudu jako věcně správný, odpovídající zjištěnému skutkovému stavu i platné právní úpravě. 7. Žalovaný byl podle smlouvy povinen provést dílo spočívající v opravě střechy na rodinném domě žalobců. Dne 16. 12. 2016 došlo k předání díla za přítomnosti obou stran. Dílo vykazovalo vady a nedodělky, které byly v zápise popsány. Žalobci uplatnili v rámci zápisu právo na odstranění vyjmenovaných vad a nedodělků. Žalovaný v rozporu se svými povinnostmi vyplývajícími ze smlouvy odmítl zápis podepsat a z místa odešel, aniž by se k vytýkaným vadám písemně vyjádřil. Vady a nedodělky nikdy neodstranil. Žalobci si nechali ohledně kvality provedeného díla vypracovat 2 znalecké posudky (autoři Ing. [jméno] [jméno], znalecký ústav [právnická osoba]), z nichž vyplynulo, že dílo trpí mnoha vadami týkajícími se jak krovu, tak střešní krytiny. Dopisem ze dne 19. 11. 2018 žalobci od smlouvy odstoupili. 8. Odvolací soud souhlasí se závěrem okresního soudu, že podmínky pro odstoupení od smlouvy byly splněny a že žalobci odstoupili od smlouvy platně. 9. Je tomu tak proto, že žalobci vytkli některé vady díla okamžitě při jeho předání dne 16. 12. 2016, tedy nepochybně včas. Zároveň vyzvali žalovaného k odstranění těchto vad a poskytli mu k tomu přiměřenou dodatečnou lhůtu (v délce trvání téměř 3 měsíců). Jelikož žalovaný vady díla v uvedené lhůtě neodstranil, byli žalobci oprávněni ve smyslu § 2106 odst. 2, resp. § 2107 odst. 3 obč. zák. (pro případ, že by se jednalo o vady, kterými nebyla smlouva porušena podstatným způsobem) od smlouvy odstoupit. 10. Možnost odstoupit od smlouvy je třeba hodnotit objektivně, bez ohledu na to, jak konkrétně žalobci své odstoupení od smlouvy odůvodnili, tj. jaké vady v odstoupení sami uvedli. Rozhodující je, zda takový důvod existoval, nikoliv zda byl v odstoupení uveden. Odstoupení od smlouvy nemusí být zdůvodněno. Není nezbytné, aby v něm byl uveden důvod, pro který k odstoupení došlo. Takový požadavek ze zákona výslovně nevyplývá. Postačí, bude-li prokázáno, že důvod k odstoupení v době odstoupení skutečně existoval. Taktomu v posuzovaném případě, jak plyne z předchozího, bylo. Situaci, kdy není uveden žádný důvod, je přitom třeba dle názoru odvolacího soudu postavit naroveň té, kdy důvod sice uveden byl, avšak takový, který není způsobilý být základem odstoupení od smlouvy. I v takovém případě bude odstoupení od smlouvy platné, jestliže vedle uvedeného důvodu, který nezakládá právo na odstoupení, existuje i neuvedený (ale zjištěný) důvod, pro který lze od smlouvy odstoupit. 11. Závěr o tom, že k platnosti odstoupení od smlouvy není třeba uvedení důvodu, opírá odvolací soud kromě znění samotného zákona i o odbornou literaturu, konkrétně např. o komentář k § 2001 v díle Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1191 či o článek doc. Štenglové„ Odstoupení od smlouvy o dílo“ publikovaný v časopise Právní rozhledy 1/2017 s. 1. Odvolacímu soudu neuniká, že judikatura Nejvyššího soudu dříve zastávala opačný názor (např. 28Cdo 2464/2014, 24Cdo 1438/2020), avšak v těchto případech se jednalo o interpretaci jiného, v současné době již neplatného právního předpisu (zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník). Závěry v ní uvedené nelze tudíž na posuzovaný případ bez dalšího vztáhnout. 12. I kdyby tedy byla oprávněná námitka žalovaného, že vady zmíněné v odstoupení nebyly vytčeny včas, nic to nemění na tom, že jiné vady, které též zakládaly právo žalobců na odstoupení od smlouvy, naopak včas vytčeny byly. Neuvedení těchto vad v oznámení odstoupení od smlouvy nečiní odstoupení neplatným, neboť, jak již bylo uvedeno, důvod odstoupení od smlouvy není jeho podstatnou náležitostí. Pokud tedy nebylo možné odstoupit pro vady uvedené v odstoupení, a to z důvodu absence jejich včasného vytčení, neznamená to, že nebylo možno odstoupit pro vady jiné, které sice v odstoupení konkrétně uvedeny nebyly, ale které objektivně existovaly a které byly vytčeny včas. 13. Nelze ostatně přehlédnout, že žalobci v rámci dopisu obsahujícího odstoupení od smlouvy zmiňují mj. i vady a nedodělky, které nebyly do doby odstoupení od smlouvy odstraněny. Lze mít nepochybně za to, že žalobci měli na mysli vady a nedodělky, které žalovanému vytkli již při předání díla dne 16. 12. 2016. U vad, které nevytkli, se žalobci logicky ani nemohli domáhat jejich odstranění. Požadavek na odstranění vad je naopak bez jejich označení, tj. vytčení, nemyslitelný. Není proto možné dospět k závěru, že odstoupení od smlouvy se týká jen těch vad, které nebyly dříve ze strany žalobců vytčeny. 14. Odvolací soud je navíc toho názoru, že vady uvedené ve znaleckých posudcích, které byly v odstoupení od smlouvy výslovně uvedeny, byly takového charakteru, že o nich žalovaný – jakožto o výsledku svého díla a způsobu jeho provádění – musel vědět. To jej však zbavilo možnosti namítat opožděnost oznámení vad (§ 2615 odst. 2, § 2112 odst. 2 obč. zák.). 15. Opodstatněná není ani odvolací námitka žalovaného, že nebylo možné posoudit kvalitu jím provedeného díla, a to pro dodatečné stavební zásahy ze strany žalobců. Jak plyne ze všech provedených znaleckých posudků, předmětem hodnocení znalců byly stavební prvky a postupy, které na domě žalobců provedl žalovaný. Ať již šlo o