16 C 47/2024-64 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke krajskému soudu dne , datum, domáhala rozhodnutí, jímž by soud povolil vklad zástavního práva do katastru nemovitostí v její prospěch jakožto zástavní věřitelky. Uvedla, že na základě zástavní smlouvy uzavřené dne , datum, s jejím synem , jméno FO, jí svědčí zástavní právo k pozemkům č. parc. st. , hodnota, a č. parc. , hodnota, v katastrálním území , adresa, zajišťující její pohledávku 1 266 500 Kč vůči synovi z titulu poskytnuté půjčky. Žalobu podala poté, co katastrální úřad její návrh ve správním řízení zamítl.2. , jméno, nevznesl proti žalobou uplatněnému nároku žádné výhrady, s návrhem žalobkyně souhlasil.3. Z listin obsažených ve spise krajský soud zjistil, že žalobkyně uzavřela , datum, se svým synem , jméno FO, zástavní smlouvu, v níž si účastníci ujednali k zajištění pohledávky žalobkyně na vrácení půjčky ve výši 1 266 500 Kč zástavní právo ke shora uvedeným nemovitostem ve vlastnictví , jméno FO, . Rozhodnutím Katastrálního úřadu pro , název, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, byl návrh na povolení vkladu zástavního práva ve prospěch žalobkyně zamítnut s odůvodněním, že zástavce , jméno, je omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s dotčenými nemovitostmi a že návrh na vklad ztratil právní účinky. Katastrální úřad ve svém rozhodnutí poukázal na skutečnost, že ohledně dluhu , jméno, byl vydán , právnická osoba, dne , datum, výkaz nedoplatků, který byl následně vymáhán exekučně. Exekuční řízení bylo zahájeno dne , datum, . Dne , datum, byl soudní exekutorkou , jméno, vydán exekuční příkaz na prodej výše uvedených nemovitostí , jméno FO, . Exekuční příkaz byl , jméno FO, doručen , datum, . Dne , datum, bylo zahájeno insolvenční řízení postihující majetek , jméno FO, a téhož dne byl Krajským soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, shledán úpadek jmenovaného a bylo rozhodnuto o jeho řešení oddlužením. Dne , datum, bylo dále Krajským soudem v , město, pod č. j. , spisová značka, nařízeno předběžné opatření, kterým bylo , jméno FO, zakázáno nakládat s předmětnými nemovitostmi. O uvedených právních skutečnostech, které tvoří podklad rozhodnutí krajského soudu, nebylo mezi účastníky sporu.4. Krajský soud posoudil žalobou uplatněný nárok na základě takto zjištěného stavu, neshledal jej však oprávněným.5. Překážku bránící tomu, aby mohlo být žalobě vyhověno, představuje podle názoru krajského soudu výše zmíněné usnesení Krajského soudu v , město, o nařízení předběžného opatření (ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ), kterým bylo , jméno FO, zakázáno nakládat právě s těmi pozemky, které byly podle zástavní smlouvy zatíženy zástavním právem ve prospěch žalobkyně (pozemky č. parc. st. , hodnota, a č. parc. , hodnota, v katastrálním území , město, ).6. Podle § 76f odst. 2 o. s. ř. platí, že bylo-li účastníku předběžným opatřením uloženo, aby nenakládal s určitou nemovitou věcí, pozbývá návrh na vklad práva týkajícího se této nemovité věci, o němž dosud nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, své právní účinky; to platí i tehdy, jestliže účastník učinil právní jednání týkající se nemovité věci dříve, než se usnesení o nařízení předběžného opatření stalo vykonatelným.7. Právě o tento případ se v posuzované věci jedná. Zástavní smlouva byla uzavřena dne , datum, , předběžné opatření zakazující nakládat s pozemky bylo nařízeno , datum, a vykonatelným se stalo , datum, (jak plyne z kopie potvrzení o jeho doručení založené na č. l. 56 spisu). I když tedy , jméno, učinil právní jednání, kterým naložil s nemovitými věcmi, dříve, než mu bylo předběžným opatřením takové jednání zakázáno, stal se i přesto jeho návrh na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí následkem předběžného opatření neúčinným ve smyslu výše citovaného ustanovení. Tato neúčinnost se v řízení o vklad zástavního práva projevila tím, že takový návrh musel být zamítnut.8. Krajský soud naopak neshledal žádnou další okolnost, pro kterou by nebylo možné vklad zástavního práva do katastru nemovitostí povolit, včetně těch, které ve svém rozhodnutí zmínil jako důvod neprovedení vkladu katastrální úřad.9. Takovým důvodem se tak dle krajského soudu nemohla stát pouhá okolnost, že , právnická osoba, byl ohledně dluhu žalovaného vydán výkaz nedoplatků. Stejně tak se jím nemohlo stát zahájení exekučního řízení, pro něž se stal exekučním titulem zmíněný výkaz nedoplatků. Z ničeho neplyne, že by výše uvedené právní skutečnosti (vydání výkazu nedoplatků, zahájení exekučního řízení) znamenaly samy o sobě zákaz nakládat s majetkem dlužníka. Takový zákaz je spojen až s doručením vyrozumění o zahájení exekuce (44a odst. 1 exekučního řádu). To však mohlo být , jméno, jako dlužníkovi doručeno až spolu s prvním exekučním příkazem (§ 44 odst. 1 exekučního řádu), k čemuž došlo, jak plyne z písemného vyjádření soudní exekutorky , jméno, ze dne , datum, , až , datum, . Stalo se tak až po podání návrhu na vklad, který byl katastrálnímu úřadu doručen , datum, . Uvedený zákonný zákaz nakládat s majetkem proto nemohl mít na povolení vkladu žádný vliv. Obdobně to platí o překážce, jež měla spočívat v probíhajícím insolvenčním řízení. To bylo zahájeno až , datum, , tedy též po podání návrhu na vklad, tudíž ani ono se nemohlo stát překážkou vkladu zástavního práva.10. Je nezbytné v této souvislosti připomenout, že skutečnosti, které případně brání provedení vkladu práva do katastru nemovitostí, zkoumá katastrální úřad, a tedy případně i soud, podle stavu k datu podání návrhu na vklad (§ 17 odst. 5 zák. č. 256/2013, o katastru nemovitostí). K těm, které nastaly až po podání návrhu, přihlížet nelze.11. Jinak je tomu pouze u předběžného opatření, kterým byl uložen zákaz nakládání s nemovitou věcí. V takovém případě je podle pravidla zakotveného v § 76f o. s. ř. časová hranice, kterou představuje okamžik podání návrhu na vklad, prolomena a „příslušný orgán“ rozhodující o takovém návrhu je povinen zohlednit i zákaz, který tu v době podání návrhu na vklad nebyl a který dodatečně činí tento návrh právně neúčinným.12. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci bylo předběžné opatření takového obsahu vydáno, stal se v jeho důsledku návrh žalobkyně na vklad zástavního práva neúčinným. Krajský soud na jeho základě nemohl vklad povolit. Žalobu, kterou se žalobkyně domáhala povolení vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí, proto zamítl.13. Budiž závěrem pro úplnost uvedeno, že v době rozhodnutí krajského soudu předběžné opatření stále trvalo, jak lze dovodit z data , datum, , kdy bylo podle příslušného potvrzení , jméno FO, doručeno usnesení Krajského soudu v , město, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , jímž bylo zastaveno řízení, v jehož rámci bylo předběžné opatření nařízeno (č. l. 57 spisu). Předběžné opatření nemohlo zaniknout dříve, než nastala právní moc uvedeného usnesení, k čemuž nemohlo dojít před uplynutím patnáctidenní odvolací lhůty počítané od doručení usnesení. Krajský soud se proto ani nemusel zabývat otázkou, jaký vliv na rozhodnutí o povolení vkladu má případný zánik předběžného opatření v průběhu vkladového řízení.14. O nákladech řízení rozhodl krajský soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Z hlediska výsledku řízení byl, alespoň formálně, úspěšný , jméno, , kterému by tak podle citovaného ustanovení náleželo právo na náhradu nákladů řízení. Jmenovaný se však tohoto práva při jednání u soudu výslovně vzdal. Krajský soud z těchto důvodů nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.