19 Co 103/2024-106 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Výše zmíněným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu o zaplacení 78 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 72 000 Kč od 10. 4. 2023 do zaplacení (výrok I). Žalobci uložil povinnost nahradit každému ze žalovaných náklady řízení ve výši 16 954,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich zástupce (výrok II) a dále byla žalobci uložena povinnost nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení ve výši a lhůtě stanovené samostatným rozhodnutím (výrok III). O nákladech státu bylo rozhodnuto usnesením z 10. 7. 2024 č. j. 14 C 229/2023-93 tak, že činí 2 550 Kč a lhůta k jejich zaplacení je tři dny od právní moci tohoto usnesení.2. Okresní soud po provedeném dokazování uzavřel, že účastníci jsou od 16. 3. 2020, kdy žalobce získal do vlastnictví podíl na nemovitostech, spoluvlastníky pozemku parc. č. st. , hodnota, , jehož součástí je stavba rodinného domu čp. , hodnota, zapsaného na LV č. , hodnota, pro k. ú. a obec , adresa, . Velikosti podílu žalobce je 1/8, první žalované 2/8 a druhého žalovaného 3/8. Další spoluvlastníci nemovitosti je , jméno FO, s velikostí podílu 2/8. Žalobce tvrdil, že žalovaní užívají nemovitost jako celek, tedy včetně části odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu, a požadoval za to vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného, což za nadužívání jeho podílu mělo činit 2 000 Kč měsíčně. Bezdůvodné obohacení požadoval za období od 16. 3. 2020 do 16. 6. 2023, tedy celkem za 39 měsíců, celkem 78 000 Kč. Splatnost bezdůvodného obohacení měla nastat po výzvě dne 10. 4. 2023, od té doby měli být žalovaní s plněním dluhu v prodlení. Okresní soud uzavřel, že tvrzení žalobce, že žalovaní užívají nemovitost i v rozsahu jeho spoluvlastnického podílu, nebyla prokázána. V nemovitosti se prokazatelně nacházejí žalovanými neobývané dvě místnosti. Žalobce až do 9. 2. 2023 neprojevil o užívání nemovitosti žádný zájem; následně žalovaní reagovali tak, že prázdné prostory v nemovitosti žalobci nabídli k užívání s tím, že oni sami je neužívají a žalobce má možnost je užívat. Nemovitost sice mají žalovaní pod uzamčením, to ovšem neznamená, že ji užívají jako celek; po žalovaných nelze požadovat, aby nemovitost byla ponechána bez uzamčení a volně přístupná pro případ, že by žalobce projevil zájem do nemovitost vstoupit; navíc ani právní předchůdce žalobce nemovitost dlouhodobě neužíval a nezajímal se o ni. O zpřístupnění nemovitosti měl žalobce jednat se svým právním předchůdcem, od něhož spoluvlastnický podíl na nemovitosti koupil, a také se tehdy měl seznámit se stavem nemovitosti. Právě povinností právního předchůdce žalobce bylo předat mu od nemovitosti klíče, neboť není právní povinností ostatních spoluvlastníků na jejich náklady klíče od nemovitosti pro žalobce pořizovat. Navíc žalovaní ani nebyli účastníky kupní smlouvy, na základě níž žalobce ideální část nemovitosti zakoupil. Nebylo ani tvrzeno, že by žalovaní vyměnili zámky v nemovitosti, případně že žalobce se pokoušel se s nimi dohodnout ve způsobu pořízení a úhradě náhradních klíčů. Z přístupu žalobce je patrné, že mu primárně nešlo o možnost užívat nemovitost, ale pouze vyvinout tlak na žalované, aby bez ohledu na to, v jakém rozsahu nemovitost užívají, platili žalobci částku odpovídající obvyklému nájemnému v rozsahu jeho spoluvlastnického podílu. Jelikož žalovaní neužívají společnou věc nad rámec spoluvlastnického podílu, nevzniklo jim na úkor žalobce bezdůvodné obohacení. S ohledem na tyto závěry proto okresní soud žalobu ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 o. z. zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.3. Proti tomuto rozsudku se žalobce v zákonné lhůtě odvolal. Namítl, že okresní soud nesprávně zjistil skutkový stav věci a také věc nesprávně právně posoudil. Přestože spoluvlastníci neuzavřeli jakoukoli dohodu o užívání společné nemovitosti, žalobce nemá možnost svůj spoluvlastnický podíl na nemovitostech užívat. Zmínil opětovně judikaturu Nejvyššího soudu (příkladmo rozsudek č. j. 28 Cdo 2462/2022-479), podle níž je třeba rozlišit, zda spoluvlastník je vyloučen z užívání společné věci v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu na základě řádného právního důvodu (dohody spoluvlastníků atd.) a situace, v níž je spoluvlastník vyloučen z užívání v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu, aniž by zde byl řádný právní důvod, jenž by ho z užívání vylučoval. Druhý případ pak zakládá nárok na bezdůvodné obohacení. Podle přesvědčení žalobce neexistuje žádný právní důvod, který by ho z užívání nemovitých věcí vylučoval, ba naopak zde existuje důvod faktický, a to nevydání klíčů od nemovitosti žalovanými žalobci. Žalovaní přitom k vydání klíčů byli vyzváni, řádnou součinnost však neposkytli. Žalovaní tak aktivně bránili přístupu žalobce do nemovitosti a soud pochybil, pokud uvedl, že žalobce si měl zajistit vstup do nemovitosti (obstarat si klíče) bez ohledu na jednání žalovaných. Bylo na nich, aby žalobci klíče nabídli a jedině tak se zprostili povinnosti vydat bezdůvodné obohacení. Nadužívající spoluvlastníci znemožnili přístup k nemovitosti a její užívání, když např. uzamčení stavby či oplocení pozemku znamená povinnost vydat bezdůvodné obohacení, jak plyne z judikatury Nejvyššího soudu. V posuzované věci je tedy rozhodující pouze to, že žalobce byl žalovanými omezen užívat předmětnou nemovitost v rozsahu a intenzitě odpovídající spoluvlastnickému podílu a toto omezení bylo zapříčiněno tím, že pouze žalovaní měli od společné nemovitosti klíče a výlučnou možnost nemovitost užívat, čímž fakticky žalobce z možnosti přístupu do nemovitost a jejího užívání vyloučili. Žalovaní měli do nemovitosti přístup, měli ji pod vlastním uzamčením a měli možnost tento přístup pro žalobce zjednat, což neučinili. Z toho důvodu jsou dle žalobce povinni vydat mu bezdůvodné obohacení za nadužívání jejich podílu na nemovitostech. Žalobce dále tvrdil, že měl zájem nemovitost užívat a pro případ, že budou žalovaní užívat nemovitost v celém rozsahu, požadoval platby obvyklého nájemného, avšak výši nájemného se nepodařilo dohodnout. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby rozsudek byl změněn a žalobě zcela vyhověno a žalobci přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před okresním i před krajským soudem.4. Žalovaní se k odvolání žalobce vyjádřili. Připomněli, že žalobce byl řádně poučen o povinnosti prokázat svá tvrzení o nadužívání podílu ze strany žalovaných, což se mu nepodařilo, neunesl tedy důkazní břemeno v tomto směru. Také otázku klíčů okresní soud správně vyhodnotil, když právní povinnost předat spoluvlastníkovi klíče má jeho kontrahent – tedy prodávající (§ 2087 a § 2088 o. z.). Naproti tomu není povinností spoluvlastníka, který nebyl účastníkem kupní smlouvy, opatřovat vlastním nákladem spoluvlastníkovi klíče. Podle žalovaných tak bylo prokázáno, že tito nenadužívají společnou věc nad rozsah jejich spoluvlastnických podílů, a naopak žalobce má možnost užívat věc v rozsahu svého spoluvlastnického podílu. Ohledně odkazů na judikaturu žalovaní namítli, že se týká jiných skutkových zjištění, a to právě nadužívání podílu ze strany spoluvlastníka. Z uvedených důvodů žalovaní navrhli potvrzení rozsudku.5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání podala osoba oprávněná a včas (§ 201 a § 204 o. s. ř.) přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 205 odst. 2 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Odvolací soud se předně odkazuje na správné a přesvědčivé rozhodnutí okresního soudu, s nímž se zcela ztotožňuje a pro stručnost odkazuje i na jeho odůvodnění. S ohledem na odvolací námitky pouze dodává, že žalobce neprokázal, že žalovaní užívají nemovitost v rozsahu jeho spoluvlastnického podílu; naopak bylo prokázáno, že v nemovitosti se nacházejí dvě velké obytné místnosti, které jsou zcela prázdné a které – na rozdíl od těch, jež užívají žalovaní – nebyly nijak upraveny a rekonstruovány. Lze přisvědčit i závěru, že to byl právní předchůdce žalobce, kdo mu měl předat klíče od nemovitosti a taktéž jej se stavem nemovitosti seznámit (§ 2087 a § 2088 o. z.). Naopak nelze požadovat po spoluvlastnících, kteří nebyli účastníky kupní smlouvy, na základě níž se žalobce stal vlastníkem podílu na nemovitosti, aby mu na své náklady pořizovali klíče. Pokud pak požadoval zapůjčení klíčů za účelem opatření si kopie pro sebe, a to při jednání okresního soudu, pak tento úkon žalobce učinil až po uplynutí období, za které bezdůvodné obohacení požaduje. Že by tak učinil již dříve a byl žalovanými odmítnut, žalobce netvrdil ani neprokazoval.7. Žalovaní v průběhu soudního řízení nesporovali postavení žalobce jako spoluvlastníka nemovitosti ani jeho práva z toho vyplývající. Zjevně tak nečinili ani předtím. Jak zjistil již okresní soud z výpovědi svědka , jméno FO, (bývalého zaměstnance žalobce), ten chtěl nemovitost navštívit dne 9. 2. 2023, ale nikoho nezastihl, proto zanechal na místě výzvu. Na tu reagovala 1. žalovaná, se kterou se svědek dohodl n