19 Co 187/2024-83 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost do 15 dnů od právní moci rozsudku vyklidit byt č. , hodnota, , Anonymizováno, v prvním nadzemním podlaží domu č. p. , číslo, v , adresa, (výrok I) a dále povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku nahradit žalobci náklady řízení ve výši , částka, k rukám zástupkyně žalobce (výrok II).2. Po provedeném dokazování soud vyložil, že žalobce je vlastníkem shora zmíněné nemovitosti a účastníci dne , datum, uzavřeli nájemní smlouvu na dobu určitou od , datum, do , datum, . Jediná námitka žalované byla, že jí nebyla doručena výzva k vyklizení a tím došlo k prodloužení sjednané doby nájmu podle § 2285 o. z. Žalobce sice výzvu k vyklizení datovanou dnem , datum, předložil, avšak neprokázal její doručení, přesto okresní soud dospěl k závěru, že je namístě žalobě vyhovět. Vyložil, že doba nájmu byla sjednána na pět měsíců, tedy pokud by žalobce žalovanou nevyzval k vyklizení bytu, došlo by podle § 2285 o. z. k obnovení nájmu opět na dobu pěti měsíců a nájem by skončil , datum, . Vzhledem k tomu, že žalobce podal žalobu na vyklizení v prosinci , rok, a žaloba byla žalované doručena , datum, , muselo být žalované ke dni eventuálního ukončení nájemní smlouvy (dne , datum, ) zřejmé, že žalobce nemá v úmyslu další prodlužování nájemního vztahu. K obnovení nájmu bytu totiž nedojde tehdy, pokud i před uplynutím doby nájmu dá strana najevo, že nájem skončí. S ohledem na to, že pro rozsudek je rozhodný stav ke dni jeho vyhlášení (§ 154 odst. 1 o. s. ř.), není v dané věci podstatné, zda nájemní vztah skončil již , datum, nebo až , datum, , neboť i v takovém případě se žalovaná ke dni vydání rozsudku neoprávněně v nemovitosti zdržuje, a tedy ve smyslu § 1040 odst. 1 o. z. zadržuje nemovitou věc ve vlastnictví žalobce. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř.3. Proti tomuto rozsudku se žalovaná v zákonné lhůtě odvolala. Namítla pouze, že žalobce neprokázal, že by jí doručil výzvu k opuštění bytu ve smyslu ustanovení § 2285 o. z., proto došlo k založení nového nájemního vztahu, a to opakovaně. I v současné době tedy žalovaná užívá předmětný byt v postavení nájemce, a to na základě nově konkludentně ujednaného nájmu. Pokud pak soud prvého stupně dovozoval oprávněnost podané žaloby z ustanovení § 2230 odst. 2 o. z., když za projev vůle směřující ke skončení nájemního vztahu považoval podání žaloby na vyklizení bytu, pak žalovaná namítla, že předmětem podané žaloby bylo řešení důsledku skončení nájmu bytu podle nájemní smlouvy ze dne , datum, . Tento právní úkon se však žádným způsobem nedotýkal práv a povinností nájemce a pronajímatele nově ke dni , datum, ujednaného nájmu bytu. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek změnil a žalobu zcela zamítl.4. Žalobce se k odvolání žalované vyjádřil. Považoval rozsudek okresního soudu za věcně i právně správný s tím, že žalovaná účelově celou záležitost prodlužuje a předmětný byt užívá od října , rok, bez právního důvodu.5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání podala osoba oprávněná a včas (§ 201 a § 204 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 205 odst. 2 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a to bez nařízení jednání (§ 214 odst. 3 o. s. ř.), když účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali. Dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. V souzené věci byl nájem bytu uzavřen na dobu určitou nájemní smlouvou. Jak vyplývá z § 2285 o. z., chce-li pronajímatel zabránit prolongaci nájmu bytu po jeho skončení, musí nájemce písemně vyzvat, aby byt opustil, a to ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy měl nájem skončit. Jestliže pronajímatel podá žalobu na vyklizení bytu, je nutné nájemci doručený stejnopis žaloby považovat za výzvu k opuštění bytu ve smyslu § 2285 o. z. Již dřívější judikatura (k obč. zák. č. 40/1964 Sb.) vyřešila, že obnovení nájmu brání i podání žaloby před stanovenou třicetidenní (nyní tříměsíční) lhůtou, probíhá-li řízení o této žalobě ještě v okamžiku, kdy doba trvání nájemního vztahu uplynula (viz např. rozsudek ze dne 11. 6. 2013 sp. zn. 26 Cdo 1250/2012).7. Z uvedeného závěru lze vyjít i v poměrech současné úpravy § 2285 o. z. a konstatovat, že je-li proti nájemci pronajímatelem vedeno řízení o vyklizení bytu ke dni, kdy měl nájem uplynutím doby skončit, k obnovení nájmu podle § 2285 o. z. nedojde, i když nájem skončil až po podání a doručení žaloby a další výzva podle § 2285 o. z. nebyla podána (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, či ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Dle zmíněných rozhodnutí by bylo přepjatým formalismem trvat na další výzvě k opuštění bytu za stavu, kdy pronajímatel není pasivní a podanou žalobou na vyklizení bytu (i předčasnou) dal nepochybně najevo, že další nájem strpět nehodlá. Jinak řečeno, dříve zahájené řízení o vyklizení bytu, které pokračuje ke dni, kdy měl jeho nájem uplynutím doby skončit, nahrazuje písemnou výzvu k opuštění bytu podle § 2285 o. z.8. V souzené věci byla sjednána doba nájmu na pět měsíců, tedy od , datum, do , datum, . Okresní soud správně vyložil, že pro případ, že žalobce nepředložil doručení výzvy k vyklizení ze dne , datum, , pak přesto nájem skončil nejpozději v době, kdy před okresním soudem probíhalo řízení o vyklizení bytu. Dne , datum, by tedy skončil nájem, který by byl ve smyslu § 2285 o. z. prodloužen na dalších pět měsíců. Podle ustálené judikatury totiž stačí, dá-li v další lhůtě, na kterou je nájem obnoven, žalobce najevo, že nesouhlasí s dalším trváním nájmu, což se v této věci stalo, a to právě podáním žaloby v prosinci , rok, .9. V souzené věci tak lze uzavřít, že rozsudek okresního soudu je správný, když žalovaná nejpozději od , datum, užívá byt bez právního důvodu; nic dalšího pro posouzení oprávněnosti žaloby není rozhodné. Rozsudek byl proto potvrzen (§ 219 o. s. ř.), a to včetně výroku o nákladech řízení, který je taktéž správný.10. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z ustanovení § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl i v odvolacím řízení plně úspěšný, proto mu bylo přiznáno právo na náhradu nákladů, které mu v souvislosti s tím vznikly, a které tvoří náhrada za jeden úkon právní služby podle § 7 bodu 4, § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a. t.), když žalobce se vyjádřil k odvolání žalované a k tomuto úkonu náleží 1× náhrada hotových výdajů 300 Kč (§ 13 odst. 1 a 3 a. t.), celkem 1 800 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo podle § 149 odst. 1 o. s. ř.