27 Co 194/2024-165 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem žalobu zamítl (výrok I) a žalobcům uložil povinnost nahradit žalovanému společně a nerozdílně náklady řízení , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce (výrok II).2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobci se podanou žalobou domáhali zřízení služebnosti práva cesty na pozemky žalovaného - parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zapsaných na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, , a to za náhradu , částka, . Při jednání dne , datum, žalobci upřesnili petit co do specifikace pozemků a výše náhrady za zřízení služebnosti průjezdu, přičemž soud změnu žaloby, kdy mimo jiné došlo o její rozšíření o pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zapsaný na témž listu vlastnictví, připustil.3. Žalobci se zřízení služebnosti domáhali ve prospěch pozemků v jejich vlastnictví s tvrzením, že žalovaný jim přístup na své pozemky uzavřel, čímž zamezil žalobcům v přístupu k jejich pozemkům a omezil tak užívací práva žalobců. Na pozemky žalobců je přístup možný pouze z účelové komunikace nacházející se na pozemcích žalovaného. Tato komunikace existovala historicky, její užívání se sousedním pozemkem bylo dáno vzájemnou tolerancí a respektem. To platilo do doby, než firmu převzal žalovaný. Ten začal uplatňovat vlastnická práva a postupně omezovat užívací práva žalobců, a to až do úplného znemožnění přístupu. Nemovitosti, k nímž žalobci požadují zřízení služebnosti práva cesty, představují zahrady řadových domů ve vlastnictví jednotlivých žalobců. V důsledku tohoto omezení dojde k narušení bezpečnosti dopravy na hlavní komunikaci, neboť vše, co souvisí s údržbou a užíváním předmětných pozemků se bude muset provádět z hlavní komunikace. Žalobkyně a) má nadto v péči nezletilého syna trpícího , Anonymizováno, , který je zvyklý nastupovat do vozidla ze zahrady nemovitosti žalobkyně. Manžel žalobkyně a) je živnostník a materiál a vybavení skladoval na pozemku rodinného domu. Jednáním žalovaného je významně omezen v manipulaci s potřebným materiálem. Žalobce b) pak má na svém pozemku stavební suť a odpad a ztratil možnost jej z pozemku odvézt. Žalobkyně c) je stejně jako její manžel invalidní, držitelka průkazu , Anonymizováno, .4. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je budova čp. , Anonymizováno, v , adresa, – průmyslový objekt, zapsaný na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, . Pozemek žalovaný koupil od společnosti , jméno FO, v roce , Anonymizováno, jako uzavřený výrobní areál ohraničený plotem a přístupný přes uzavíratelnou bránu. Nejednalo se o prostor, v němž se může volně pohybovat veřejnost. Přístup k předmětným pozemkům žalobců, tedy zahradám, je z obecní komunikace, a to prostřednictvím pozemků, na nichž se nemovitosti žalobců nachází. Pakliže žalobci v minulosti využívali přístup ke svým zahradám přes pozemek žalovaného, činili tak na základě předchozí ústní dohody se zástupcem žalovaného. Žalovaný potvrdil, že k omezení stávajícího přístupu žalobců došlo po předchozím oznámení dne , datum, . Současně bylo žalobcům sděleno, že jim bude umožněn přístup k jejich pozemkům v nezbytně nutných individuálních případech a po předchozí domluvě. Předtím než došlo k zamezení přístupu žalobců do výrobního areálu žalované, proběhlo dne , právnická osoba, . , Anonymizováno, jednání, jemuž byl přítomen i tehdejší místostarosta města , adresa, , , jméno FO, , Anonymizováno, . Ten potvrdil oprávněnost postupu žalovaného. Jednání se zúčastnil rovněž , tituly před jménem, , jméno FO, , bývalý ředitel společnosti , jméno FO, . Účastníky informoval o tom, že před prodejem areálu žalovanému byly nemovitosti žalovaného uzavřeným výrobním areálem s přístupem umožněným pouze zaměstnancům , jméno FO, . Vlastníkům přilehlých zahrad byl přístup umožňován pouze individuálně po předchozí domluvě. Žalovaný dále poznamenal, že žalobci kromě toho, že pozemek žalovaného využívali pro přístup ke svým zahradám, také na pozemku žalovaného parkovali svoje vozidla. Po jednání dne , právnická osoba, . , Anonymizováno, město , adresa, zřídilo panu , jméno FO, na obecní komunikaci vyhrazené místo k parkování vozidla.5. Okresní soud po provedeném dokazování, kdy se seznámil s obsahem listin, které účastníci předložili či označili k prokázání svých skutkových tvrzení, a po výslechu svědků , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, , když současně vysvětlil, z jakých dalších listinných důkazů a proč žádné podstatné skutečnosti nezjistil, dospěl k závěru, že žalobu nelze považovat za opodstatněnou.6. Provedeným dokazováním bylo podle okresního soudu prokázáno, že žalobci jsou vlastníky nemovitostí sousedících s nemovitostmi žalovaného, kdy spolu sousedí zadní trakty těchto nemovitostí, přesněji řečeno zahrady žalobců a areál žalovaného. Žalovaný v průběhu let 1997, 2009 a 2018 oznamoval žalobcům omezení vstupu do svého areálu, informoval je o časech zavírání vjezdové brány a možnosti vstupu. Dále bylo prokázáno, že v minulosti byl objekt (výrobní areál , jméno FO, ) vždy střežen a platila zde omezení vstupu.7. Po stránce právní okresní soud věc posoudil dle příslušných ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.z.), zejména ust. § 1029, 1032, 1257 a 1260 a dále dle ust. § 7 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů.8. Podle okresního soudu je předpokladem pro zřízení služebnosti práva cesty především nedostatečné spojení nemovitosti s veřejnou cestou. V posuzované věci však spojení existuje. Okresní soud vyslovil přesvědčení, že jde o spojení jednoznačně postačující, neboť pozemky, k nímž žalobci žádají zřídit služebnost cesty, přímo navazují na jednotlivé nemovitosti každého ze žalobců. Skrze tyto průchozí nemovitosti jsou proto pohodlně přístupné. V řízení před okresním soudem bylo prokázáno, že ani nikdy v minulosti neexistoval volný přístup do areálu společnosti , jméno FO, , který byl střeženým areálem. Vstup do něho byl možný pouze po předchozí domluvě, na základě povolení. Tvrzení žalobců, že bylo běžnou praxí volně pouštět majitele sousedních nemovitostí do areálu podniku , jméno FO, , resp. v následujících letech žalovaného, nebylo ničím prokázáno. Uvedená skutečnost nevyplynula z žádného v řízení provedeného důkazu. Nejrůznější oznámení žalovaného svědčí spíše o dobré vůli žalovaného umožnit žalobcům občasný vjezd do svého areálu v určitých mimořádných situacích. I ze zákona o pozemních komunikacích plyne, že je věcí vlastníka, zda a případně v jakém rozsahu umožní užívání účelové komunikace nacházející se v uzavřeném prostoru jeho areálu i jiným než oprávněným subjektům. Podle okresního soudu tudíž žalobci nijak neprokázali opodstatněnost svého nároku, když tímto důvodem není ani zdravotní omezení syna žalobkyně a), za situace, kdy existuje možnost přístupu k nemovitosti z veřejné komunikace před domem. Nezbytnost takového přístupu nevyplynula ani z žalobkyní předložených lékařských zpráv. V případě žalobkyně c), která prokazatelně vlastnictví nemovitostí získala teprve v posledních letech, pak nelze vůbec hovořit o tom, že by se mohla odkazovat na jakousi dřívější praxi, která nadto nebyla nijak prokázána. Navíc z předložených fotografií a výpovědi svědka , jméno FO, vyplynulo, že před nemovitostmi žalobců existuje i možnost parkování a pro manžele , jméno FO, mělo být zřízeno konkrétní parkovací stání nedaleko jejich domu. Podaná žaloba je tudíž podle okresního soudu pouze snahou žalobců získat nezbytnou cestu za účelem pohodlnějšího spojení, což zákon výslovně zakazuje. Okresní soud proto žalobu zamítl a ve věci úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti v řízení neúspěšným žalobcům.9. Proti rozsudku podali včas odvolání žalobci. V odvolání a jeho doplnění okresnímu soudu vytýkali, že jde o rozhodnutí nesprávné. Okresní soud se argumentací žalobců nezabýval. Žalobci odkázali na tvrzení, která zazněla již v řízení před okresním soudem, doplnili, že z důvodu znemožnění přístupu k jejich zahradám je narušeno i zásobování nemovitostí jídlem a dalšími věcmi.10. Dále uvedli, že byť bylo pro manžela žalobkyně c) zřízeno parkovací místo, tak toto parkovací místo bezprostředně nenavazuje na jeho rodinný dům. Manžel žalobkyně c) je držitelem průkazu , Anonymizováno, , chodí o berlích a je tak nucen překonávat dvouproudovou komunikaci před rodinným domem. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, pak podle žalobců vyplynulo, že přístup k zahradám žalobců byl naopak relativně nekomplikovaný. Docházelo k němu zjevně opakovaně a pakliže šlo o osobu, která byla vrátnému známa, tolik se to neřešilo. Stejně tak i z výpovědi , jméno FO, podle žalobců plyne, že příjezd k pozemkům žalobců po účelové komunikaci ve vlastnictví žalovaného či dříve , jméno FO, byl poměrně častý. Nikoliv jednou až třikrát ro