27 Co 199/2024-158 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalované zaplatit žalobci 769 228,26 Kč s úrokem z prodlení z částky 679 167,81 Kč ve výši 10 % ročně od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a dále mu v téže lhůtě nahradit náklady řízení ve výši 81 963,80 Kč k rukám jeho advokáta (výrok II.).2. Z hlediska skutkového měl okresní soud na základě smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne , datum, , žádostí o úvěr, potvrzení o výši příjmu ze závislé činnosti, sazebníku právního předchůdce žalobce, upomínky ze dne , datum, s upozorněním na možnost zesplatnění, obratů z úvěrového účtu, z účtu stavebního spoření a výzvy ze dne , datum, prokázáno, že se právní předchůdce žalobce (, právnická osoba, .) zavázal žalované poskytnout na základě shora označené smlouvy překlenovací úvěr do výše 700 000 Kč, a ke dni přidělení cílové částky úvěr ze stavebního spoření. Na překlenovací úvěr se žalovaná zavázala provádět pravidelné měsíční splátky, tj. hradit sjednané úroky ve výši 4,58 % p.a. z poskytnutého překlenovacího úvěru, částku ve výši 2 680 Kč na úvěrový účet č. , č. účtu, , a částku 2 100 Kč povinnou úložkou na účet stavebního spoření č. , č. účtu, , splatné vždy k 25. dni kalendářního měsíce. Od přidělení cílové částky do úplného splacení úvěru se žalovaná zavázala ve fázi úvěru ze stavebního spoření splácet měsíční splátky ve výši 5 950 Kč s úrokovou sazbou 3,10 % ročně, se splatností k 25. dni kalendářního měsíce. Úvěr byl v souladu se žádostí o jeho poskytnutí vyplacen v částkách 250 000 Kč dne , datum, , 250 000 Kč dne , datum, , 100 000 Kč dne , datum, a 100 000 Kč dne , datum, , tj. celkem 700 000 Kč, jak bylo prokázáno pokyny k čerpání úvěru ze dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , kdy ve všech případech byla právním předchůdcem žalobce ověřena totožnost žalované a obraty z úvěrového účtu. Sjednané pořadí splácení bylo: 1) smluvní pokuty, 2) úroky z prodlení, 3) náklady úvěru, 4) pojistné, bylo-li sjednáno, 5) úroky z úvěru, 6) jistina úvěru. Pro případ jednorázového splacení dluhu pořadí splácení bylo: 1) jistina úvěru, smluvní pokuty, 2) úroky z úvěru, 3) náklady úvěru, 4) pojistné, bylo-li sjednáno, 5) smluvní pokuty, 6) úroky z prodlení (článek II. bod 3. a 6. smlouvy). Žalovaná dohodnuté splátky řádně a včas neplnila, proto právní předchůdce žalobce využil svého práva (článek VIII. bod 1., 2. smlouvy), úvěr ke dni , datum, zesplatnil a vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve výši 679 353,81 Kč, který již byl ponížen o zůstatek stavebního spoření ve výši 32 369,98 Kč.3. Ze žádosti o úvěr okresní soud dále zjistil, že žalovaná byla v době uzavírání úvěru svobodná, bez vyživovacích povinností, s pracovním úvazkem na dobu neurčitou, z něhož měla průměrný čistý měsíční příjem 59 000 Kč, výše závazků žalované činila z hypotečního úvěru vzniklého v září 2017 u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, 10 000 Kč měsíčně a ze spotřebního úvěru vzniklého v květnu 2016 u , jméno FO, 5 500 Kč měsíčně. Z potvrzení o výši příjmu ze závislé činnosti okresní soud dále zjistil, že v období od června do srpna 2017 činil průměrný čistý měsíční příjem žalované 59 851 Kč, žalovaná byla v zaměstnaneckém poměru v , podezřelý výraz, , adresa, od listopadu 2011 jako , Anonymizováno, , a to na dobu neurčitou, ze mzdy jí nebyly prováděny žádné srážky. Z výpisu z běžného účtu žalované okresní soud zjistil, že v červenci , Anonymizováno, byl počáteční zůstatek na účtu 62 673,99 Kč, mzda jí byla vyplacena ve výši 48 166 Kč, v měsíci srpnu , Anonymizováno, byl počáteční zůstatek na účtu 65 803,72 Kč, mzda jí byla vyplacena ve výši 58 778 Kč. Z provedených transakcí na účtu nevyplývá žádné rizikové chování žalované. Z protokolu o ověření schopnosti žadatele splácet úvěr byly zjištěny závazky žalované, jak je uvedla v žádosti o úvěr (BRKI, NRKI), v registru SOLUS, CEE, databázi neplatných dokladů, anti-fraud kontrole žalovaná neměla žádný záznam. Právní předchůdce žalobce dále pracoval s nezbytnými životními výdaji žalované dle své metodiky ve výši 5 900 Kč měsíčně, hodnotil poměr příjmů a výdajů žalované, poměr splátek vůči měsíčnímu příjmu, poměr celkového dluhu vůči ročnímu příjmu žalované, věkovou hranici žalované k datu splatnosti (, Anonymizováno, let). Z výzvy ze dne , datum, (spolu s dodejkou) okresní soud konečně zjistil, že žalovaná byla zároveň upozorněna, že pokud nedojde k uhrazení dluhu, bude zahájeno soudní řízení. Žalovaná dluh doposud přes upomínky ani zčásti nezaplatila.4. Z právního hlediska, tj. po citaci ust. § 2395, § 1968, § 1969 a § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o.z.“), ust. § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, (dále též „z.s.ú.“) a ust. § 5 zák. č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření (ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy), okresní soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je platná, když po posouzení podstatných náležitostí smlouvy o úvěru též shledal, že právní předchůdce žalobce jako poskytovatel úvěru s odbornou péčí posoudil dle z.s.ú. schopnost žalované jako spotřebitele úvěr splácet, tedy dostál své povinnosti ve smyslu ust. § 86 z.s.ú. K tomu uvedl, že se poskytovatel úvěru nespokojil jen s informacemi od žalované, ale sám vyvinul potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). V daném případě byly zjištěny příjmy žalované ve výši 59 851 Kč měsíčně, po odečtení splátkového zatížení z hypotečního úvěru, spotřebního úvěru, splátek z nového úvěru ve výši 2 680 Kč a 2 100 Kč, žalované zůstávalo k nakládání 39 571 Kč, tj. dostatečná částka pro zajištění nákladů nejen na bydlení a obživu. Žalovaná byla svobodná, bezdětná, nemusela hradit žádné osobě výživné, z výpisu z účtu žalované nevyplývalo žádné rizikové chování. Výpisy z účtu taktéž obsahovaly informaci o příchozí mzdě, žalovaná byla schopna sjednané splátky hradit minimálně až do pololetí roku , Anonymizováno, (více jak 18 měsíců). Pokud tedy došlo k následnému nesplácení úvěru žalovanou, nelze jej přičítat nedodržení zákonných povinností právním předchůdcem žalobce. Na těchto závěrech nemůže nic změnit ani to, že mezi mzdou za červenec a srpen , Anonymizováno, byl rozdíl cca 10 000 Kč, případné faktické vyšší výdaje žalované než právním předchůdcem žalobce uvažované. V řízení nebyly zjištěny žádné další úvěrové či zápůjčkové závazky žalované než z hypotečního úvěru a spotřebitelského úvěru, a případnou existenci nějakého dalšího závazku nelze dovodit ani z výpisu z běžného účtu žalované u položky s označením „, Jméno zainteresované osoby 0/0, 2. část do 200 000 Kč“. Právní předchůdce žalobce aktivně ověřoval stav vedený na osobu žalované v příslušných rejstřících. Okresní soud proto uzavřel, že není namístě dovozovat absolutní neplatnost úvěrové smlouvy dle ust. § 87 z.s.ú. (k tomu odkázal i na závěry vyslovené Soudním dvorem Evropské unie v rozhodnutí z 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18).5. Okresní soud tak s odkazem na shora zjištěný skutkový stav a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 o.z.), jež byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.), že na základě této smlouvy žalovaná čerpala finanční prostředky do výše 700 000 Kč, které se zavázala splácet v pravidelných splátkách se sjednaným úrokem, avšak tuto smluvenou povinnost žalovaná řádně neplnila, tudíž právní předchůdce žalobce využil svého oprávnění a přistoupil k zesplatnění úvěru dnem , datum, . Oprávněný nárok žalobce tak činí částku 769 228,26 Kč (jistina 679 167,81 Kč + sankční úroky za dobu od , datum, do , datum, ve výši 89 874,45 Kč, poplatek za zaslanou výzvu ke splacení dluhu ve výši 130 Kč a poplatek za vedení účtu ve výši 56 Kč) s úrokem z prodlení z částky jistiny 679 167,81 Kč ve výši 10,00 % ročně od , datum, do zaplacení, když výše úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.6. Výrok o nákladech řízení okresní soud odůvodnil ust. § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), když specifikoval náklady řízení a jejich výši, ohledně nákladů s advokátním zastoupením odkázal na příslušná ustanovení vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“). Žádné mimořádné okolnosti případu pro postup dle ust. § 150 o.s.ř. okresní soud v projednávané věci neshledal.7. Ve včas podaném odvolání směřujícím proti oběma výrokům napadeného rozsudku žalovaná (dále též „odvolatelka“) namítala, že dle okresním soudem zmíněné judikatury je třeba zabývat se otázkou, do jaké míry poskytovatel úvěru splnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, když důsledkem nesplnění takové povinnosti je vyslove