47 Co 134/2024-100 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud označeným rozsudkem zamítl žalobu o zaplacení částky 230 073,50 Kč s příslušenstvím a uložil žalobci nahradit žalované k rukám zástupce náklady řízení ve výši 46 270,40 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.2. Okresní soud shledal nedůvodnou žalobu, jíž se žalobce domáhal náhrady škody vůči žalované způsobené nedodáním vozidla. Vyšel z toho, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena písemná kupní smlouva ze dne , datum, , v níž se žalovaná zavázala prodat žalobci nové a nepoužité osobní vozidlo zn. , označení vozidla, se šestistupňovou manuální převodovkou v provedení Family s objednanou výbavou za ujednanou kupní cenu ve výši 649 600 Kč (tj. 536 859,50 Kč bez DPH) po zohlednění poskytnuté slevy z kupní ceny ve výši 137 400 Kč. Termín dodání vozidla v lednu 2023 byl sjednán pouze jako orientační („předpokládaný“) s tím, že žalobce byl oprávněn v případě překročení předpokládaného termínu dodání vozidla o více než 8 týdnů od kupní smlouvy odstoupit. Žalobce coby podnikatel se v kupní smlouvě zavázal toto vozidlo nepřeprodat jako nové a nepoužité, avšak v říjnu 2023 jej inzeroval s nabídkou k prodeji na facebookových stránkách. Proto žalovaná dopisem ze dne , datum, (správně měl být datován , datum, pozn. odvolacího soudu) vyzvala žalobce s odkazem na § 2002 odst. 2 o. z. k poskytnutí přiměřené jistoty 300 tis. Kč a upozornila jej, že odstoupí od kupní smlouvy, pokud žalobce jistotu neuhradí. Poté, co žalobce poskytnutí jistoty odmítl, odstoupila žalovaná od kupní smlouvy dopisem ze dne , datum, s tím, že žalobce v rozporu se smluvním ujednáním nabízel předmětné vozidlo k prodeji jako nové a nepoužité a neposkytl žádnou jistotu. Žalobce s odstoupením žalované nesouhlasil, načež sám odstoupil od smlouvy z důvodu nedodání vozidla dopisem ze dne , datum, . Okresní soud konstatoval, že v letech 2022 a 2023 došlo k nárůstu „tržních cen“ včetně cen nových vozidel v důsledku covidové situace a války na Ukrajině.3. Po právní stránce okresní soud uzavřel, že žalované svědčila možnost od smlouvy odstoupit z tzv. preventivních důvodů ve smyslu ust. § 2002 odst. 2 o. z., neboť byly splněny následující předpoklady: a) z chování žalobce nepochybně vyplynulo, že poruší kupní smlouvu podstatným způsobem, b) žalovaná jej řádně a s poučením vyzvala k poskytnutí přiměřené jistoty ve stanovené lhůtě (§ 2012 an. o. z.), c) žalobce na výzvu neposkytl žádnou jistotu.4. V řízení bylo prokázáno, že žalobce v rozporu s kupní smlouvou předmětné vozidlo nabízel k prodeji jako nové a nepoužité. Přitom musel vědět, že tím porušuje kupní smlouvu podstatným způsobem, neboť žalovaná jako prodávající by kupní smlouvu se žalobcem za zvýhodněných podmínek neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. Z kupní smlouvy jednoznačně vyplývalo, že z ceníkové (katalogové) ceny importéra vozidel zn. , označení vozidla, do ČR byla žalobci poskytnuta tzv. fleetová sleva ve výši 137 400 Kč, jež byla vázaná na závazek žalobce předmětné vozidlo nepřeprodat jako nové a nepoužité. Žalovaná odstoupila od kupní smlouvy dopisem ze dne , datum, v souladu s ust. § 2002 odst. 2 o. z., čímž byla kupní smlouva zrušena. Následné odstoupení žalobcem již bylo bez právních účinků. Jelikož žalovaná odstoupila platně a důvodně, zanikla tím její povinnost dodat žalobci předmětné vozidlo (§ 2004 odst. 1 o. z.). Po odstoupení již nemohla porušit smluvní vztah tím, že nedodala žalobci předmětné vozidlo. Není tak dán základní předpoklad pro vznik povinnosti hradit škodu v podobě porušení smluvní povinnosti žalovanou (§ 2913 o. z.).5. Proti rozsudku podal odvolání žalobce. Byl přesvědčen, že žádnou smluvní povinnost vůči žalované neporušil, natož podstatným způsobem. Kromě toho, že přeprodej předmětného vozidla jako nového a nepoužitého v úmyslu neměl, nelze příslušnou povinnost z obsahu formulářové kupní smlouvy dovodit (k tomu viz čl. V). Tudíž žalovaná nemohla po žalobci jakoukoli jistotu žádat. Nadto výše požadované jistoty nebyla přiměřená, neboť neodpovídala výši poskytnuté slevy. Prohlášení žalobce v čl. V, za jakým účelem vozidlo nekupuje, nelze zaměňovat s příslibem vozidlo nepřeprodat jako nové a nepoužité. Žalobce v únoru 2022 automobil rozhodně nekupoval za účelem jeho dalšího prodeje. Kupní smlouvu podstatně porušila naopak žalovaná nedodáním vozidla, k čemuž ji vedl nečekaný nárůst tržní ceny v mezidobí od uzavření kupní smlouvy do okamžiku dodání vozidla z výroby. Fakticky zneužila situace, kdy se žalobce prostřednictvím sociální sítě pokusil zjistit orientační tržní cenu. Přitom jen výhledově (v horizontu min. několika měsíců) uvažoval o případném prodeji. Podle názoru žalobce byl sjednán termín dodání leden 2023 jako fixní. Jelikož žalovaná vozidlo v termínu nedodala (od výrobce došlo až v říjnu 2023), musel žalobce v březnu 2023 pořídit pro podnikatelské i rodinné účely vozidlo „náhradní“.6. Žalobce nebyl informován, z jakého důvodu je mu poskytnuta sleva z kupní ceny ani zda je něčím podmíněna. Z kupní smlouvy neplyne, že žalobci byla poskytnuta tzv. fleetová sleva, resp. její vazba na čl. V a zákaz další dispozice s vozidlem. Domníval se, že jde o běžnou marketingovou slevu prodejce oproti ceníku. Neobstojí tedy závěr okresního soudu, že sleva byla vázaná na závazek žalobce předmětné vozidlo nepřeprodat jako nové a nepoužité. Závěrem žalobce vytkl neprovedení důkazů potřebných ke zjištění úplného skutkového stavu věci. Žalobce navrhl napadený rozsudek zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení, případně jej změnit a žalobě vyhovět s nákladovými důsledky.7. Žalovaná navrhla rozsudek potvrdit. Žalobce se smluvně zavázal, že vozidlo nepřeprodá jako nové a nepoužité. Uveřejnění inzerátu na prodej těsně před převzetím vozidla vzbudilo u žalované důvodnou obavu, že žalobce zamýšlí kupní smlouvu porušit podstatným způsobem a vozidlo obratem se značným ziskem prodat. Tím by došlo k porušení podmínek fleetové slevy (čl. IX kupní smlouvy) a žalovaná by byla sankcionována importérem vozidel. Proto byl žalobce bezvýsledně vyzván k poskytnutí přiměřené jistoty. Účelové je tvrzení žalobce, že si inzercí pouze chtěl zjistit skutečnou tržní cenu. Sám v žalobě odvíjí výši svého škodního nároku od ceníku TOYOTA.8. Krajský soud po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o. s. ř.), obsahuje podstatné náležitosti (§ 205 o. s. ř.), je podáno oprávněnou osobou a včas (§ 201, § 204 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek i jemu předcházející řízení při nařízeném jednání. Přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.). Odvolání neshledal opodstatněným z níže popsaných důvodů.9. Žalobce se v řízení domáhal náhrady škody ve výši rozdílu, tj. 230 073,50 Kč, mezi kupní cenou automobilu smluvenou v únoru 2022 a jeho kupní cenou dle oficiálního Ceníku vozidel TOYOTA pro trh v ČR k datu nerealizované dodávky v listopadu 2023. Na straně žalobce k žádné změně v aktivech či pasivech nedošlo. Nicméně žalobce vychází z toho, že mohl očekávat, že za původní cenu nabude s časovým odstupem 10 měsíců od předpokládaného termínu dodání (dle čl. IV kupní smlouvy předpokládaný termín dodání: leden 2023) vzhledem k vývoji situace na trhu předmět koupě podstatně vyšší hodnoty. Do tohoto děje vedoucího k získání majetkového prospěchu žalobce dle něho mělo zasáhnout protiprávní jednání žalované spočívající v porušení smluvní povinnosti automobil dodat (§ 2913 o. z.).10. S odvolacími námitkami žalobce lze souhlasit v té části, že závěr okresního soudu o důvodnosti odstoupení žalované je nesprávný. Žalobce neměl dle čl. V kupní smlouvy ze dne , datum, povinnost zdržet se prodeje, taková povinnost z vlastní smlouvy ani ze Všeobecných podmínek prodeje automobilů značky TOYOTA jakožto její nedílné součásti (č. l. 5 a násl. spisu) neplynula. Zmíněný článek V obsahoval toliko prohlášení žalobce, že automobil nekupuje za účelem jeho dalšího prodeje jako nového a nepoužitého. Proto žalobce tvrzenou smluvní povinnost neporušil, ani její porušení ve smyslu § 2002 odst. 2 o. z. nehrozilo. Pro odstoupení ze strany žalované tak nebyl dán důvod.11. Naopak následné odstoupení žalobce pro prodlení žalované s dodáním předmětného automobilu již důvodné a platné bylo (§ 2002 odst. 1 o. z.). A bezprostřední a rozhodující příčinou (eventuálně) vzniklé škody na straně žalobce pak bylo právě toto jeho odstoupení, jímž způsobil, že k naplnění kupní smlouvy nedošlo. Pokud by odstoupeno nebylo, žalobce mohl trvat na dodání vozu a za sjednanou kupní cenu jej získat. Mezi jednáním žalované spočívajícím v prodlení s dodáním vozu a tvrzenou vzniklou škodou na straně žalobce tak není dána bezprostřední příčinná souvislost, neboť přestaly být ve vzájemném poměru příčiny a následku.12. Dle ustálené judikatury příčinná souvislost jako jeden z nezbytných předpokladů odpovědnosti za škodu je dána tehdy, je-li škoda podle obvyklého (přirozeného) chodu věcí i obecné zkušenosti, respektive poznatků adekvátním následkem protiprávního úkonu či škodní události (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová z