18 Co 259/2025-197 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok I.) a žalobci uložil povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši , částka, k rukám zástupkyně žalované , tituly před jménem, , jméno FO, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).2. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že se žalobce žalobou podanou u soudu dne , datum, po žalované domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, přičemž tvrdil, že s žalovanou uzavřel dne , datum, pojistnou smlouvu FORTE č. , hodnota, , kterou bylo sjednáno pojištění pro případ smrti nebo dožití, a to za pojistné ve výši , částka, měsíčně; pojištění skončilo výpovědí, za dobu pojištění zaplatil žalobce na pojistném , částka, a žalovaná mu vyplatila na pojistném plnění , částka, , a proto se domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši rozdílu mezi uvedenými částkami, tedy ve výši , částka, , když považoval pojistnou smlouvu za neplatnou pro rozpor se zákonem a evropským právem. Uvedl, že v dané věci šlo o investiční pojištění, pojistné bylo umisťováno do programů investování, v nichž pak docházelo ke zhodnocení či znehodnocení takto umístěných finančních prostředků, pojistné bylo snižováno o alokační a inkasní poplatky a odečty na rizika, avšak žalobce nebyl s těmito odečty seznámen před podpisem smlouvy ani v průběhu pojištění, a pokud pojistná smlouva odkazovala na sazebník poplatků, tak tento dokument nebyl součástí produktového sešitu, který byl žalobci předán a žalobce tento neobdržel ani jiným způsobem, ani s ním nebyl žalovanou seznámen. Pojistnou smlouvu proto považoval za neplatnou, neboť obsahuje zneužívající ujednání dle Směrnice Rady 93/13/EHS, když se jednalo o spotřebitelskou smlouvu, a ujednání měl rovněž za rozporné s požadavkem dobré víry ve smyslu ust. § 56 odst. 1 občanského zákoníku účinného do , datum, . Uvedl, že neměl žádnou možnost posoudit ekonomické důsledky smlouvy, neboť její ujednání jsou nejasná, netransparentní a některé důležité vstupní parametry jsou spotřebiteli neznámé.3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Potvrdila, že účastníci uzavřeli dne , datum, pojistnou smlouvu č. , hodnota, s počátkem pojištění , datum, a pojistným , částka, měsíčně, přičemž žalobce byl pojištěn pro případ smrti, invalidity, léčení úrazu a hospitalizace, dne , datum, došlo dle požadavku žalobce k navýšení pojistné částky a pojištění dcery žalobce , jméno FO, a pojistné vzrostlo na , částka, měsíčně. Žalobce uplatnil pojistné události, za které žalovaná vyplatila pojistné plnění ve výši , částka, . K dalším změnám došlo dne , právnická osoba, .2015 (převedení pojistné smlouvy do daňově zvýhodněné varianty na úkor nemožnosti výběru z kapitálové hodnoty) a dne , datum, došlo k další změně, a to navýšení pojištění pro případ hospitalizace následkem nemoci nebo úrazu, dne , datum, požádal žalobce o změnu obmyšlené osoby a ke změně došlo ještě dne , datum, . Dne , datum, podal žalobce výpověď pojistné smlouvy bez uvedení důvodu a dne , datum, zaslal žádost o zrušení jím podané výpovědi a požádal o pokračování pojištění, avšak dne , datum, zaslal žalované výpověď pojistné smlouvy s šestitýdenní výpovědní lhůtou a pojistnou smlouvu žádal ukončit ke dni prvého , datum, bez uvedení důvodu. Žalovaná považuje pojistnou smlouvu za platnou, uvedla, že účastníci se po celou dobu pojistného stavu chovali k pojistné smlouvě jako platné, žalovaná na základě pojistné smlouvy poskytovala po dobu více než 10 let pojištěnému a později jeho dceři širokou pojistnou ochranu, dokonce opakovaně (sedmkrát) vyplatila žalobci pojistné plnění a žalobce na jejím základě řádně platil měsíční pojistné, teprve po uplynutí více než 10 let začal namítat údajné formální vady pojistné smlouvy a dovozovat neplatnost smlouvy. I pokud by nebyla žalobci známa výše poplatků, která měla být ze strany pojišťovny ze zaplaceného pojistného strhávána, nejde dle žalované o skutečnost, jež by mohla neplatnost pojistné smlouvy způsobit. Žalovaná namítla promlčení nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení podle § 107 odst. 2 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. účinný do , datum, - obč. zák.), když žalobce uhradil poslední platbu pojistného dne , datum, , a tudíž ke dni zahájení řízení dne , datum, jsou veškeré nároky z pojistné smlouvy promlčeny.4. Okresní soud považoval za nesporné, že dne , datum, byla uzavřena mezi účastníky pojistná smlouva FORTE - životní pojištění, včetně následných dodatků a změn, smlouva byla ukončena výpovědí ze strany žalobce k , datum, , na pojistném bylo zaplaceno žalobcem , částka, a na pojistné plnění bylo žalovanou vyplaceno , částka, . Za spornou skutečnost považoval oprávněnost vznesené námitky promlčení a platnost předmětné pojistné smlouvy.5. Okresní soud provedl dokazování, přičemž z pojistné smlouvy FORTE č. , hodnota, ze dne , datum, zjistil, že žalobce jako pojistník uzavřel skutečně se žalovanou smlouvu o životním pojištění s počátkem pojištění od , datum, , pojistné činilo , částka, měsíčně, u alokačního poměru byl uveden garantovaný program investování v rozsahu 100 % pro běžné i mimořádné pojistné, když přílohou k pojistné smlouvě byly Všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění, Zvláštní pojistné podmínky pro životní pojištění FORTE a Doplňkové pojistné podmínky. Z Všeobecných pojistných podmínek pro životní pojištění ze dne , datum, a Zvláštních pojistných podmínek pro životní pojištění FORTE okresní soud dále zjistil, že dle čl. 6 bodu 1 Zvláštních pojistných podmínek je běžné pojistné sníženo o alokační a inkasní poplatek. Zbývající část běžného pojistného po odpočtu alokačního a inkasního poplatku dle jejich aktuálních hodnot uvedených v sazebníku vytváří v souladu s ujednáním dalších odstavců téhož článku hodnotu pojištění vytvořenou na základě zaplacení běžného a dodatečného běžného pojistného. Dle odst. 4 téhož článku je převedena do programů investování pouze kladná hodnota zbývající části běžného a dodatečného běžného pojistného. Dle odst. 6 pojistitel z hodnoty pojištění odečte pravidelně každý měsíc až do zániku pojištění částky potřebné na úhradu pojistného rizika dle pojistně technických zásad a poplatek za správu pojištění. Dále jsou dle čl. 7 strhávány částky na administrativní náklady pojistitele. Okresní soud i dodatky k pojistné smlouvě zjistil, že došlo ke změnám pojistné smlouvy, když dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, došlo ke změně - navýšení pojistné částky a došlo k přidání pojištění dítěte – , jméno FO, a pojistné bylo stanoveno na částku , částka, měsíčně, přičemž dále došlo ke změně pojistné smlouvy podle návrhu žalobce z , datum, , kdy bylo dohodnuto pojistné , částka, měsíčně a , částka, měsíčně u pojištění , jméno FO, . Žádostí ze dne , datum, bylo okresním soudem zjištěno, že žalobce požádal o ukončení pojistné smlouvy k , datum, s šestitýdenní výpovědní lhůtou, když žádost o ukončení byla žalované doručena dne , datum, . Přehledem plateb na pojistnou smlouvu za období od , datum, do , datum, okresní soud zjistil i to, že za toto období žalobce zaplatil na běžném pojistném celkem částku , částka, , a přehledem pojistných událostí okresní soud zjistil, že žalobci bylo vyplaceno pojistné plnění v celkové výši , částka, . Z přehledu pojištění okresní soud také zjistil, že u programu investování byl pro běžné i mimořádné pojistné uveden garantovaný fond s alokací pojistného 100 %, hodnota programu byla nulová. Z informace o stavu pojistné smlouvy k , datum, okresní soud zjistil, že žalobci byly sdělovány údaje o rozsahu pojištění, a stejná informace byla žalobci zaslána dopisy ze dne , datum, a ze dne , datum, .6. Na danou věc okresní soud aplikoval ust. § 3028 odst. 1 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. - o.z.) a vysvětlil, že pojistná smlouva byla uzavřena do , datum, , a proto je namístě bezdůvodné obohacení včetně promlčení posuzovat podle občanského zákoníku účinného do , datum, , tedy zákona č. 40/1964 Sb. (obč. zák.). Na danou věc proto aplikoval ust. § 103, § 107, § 451 a § 457 obč. zák. a uzavřel, že žaloba není důvodná. Vysvětlil, že se předně zabýval důvodností vznesené námitky promlčení ze strany žalované a dospěl k závěru, že tato je oprávněná. Objektivní promlčecí doba podle § 107 odst. 2 obč. zák. by uplynula tři roky od vzniku bezdůvodného obohacení, přičemž ve smyslu § 103 obč. zák. počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti (první platba dne , datum, , následně periodicky každý měsíc). Okresní soud také dospěl k závěru, že desetiletou promlčecí dobu v případě úmyslného bezdůvodného obohacení v daném případě aplikovat nelze, účastníci smlouvu uzavírali v době, kdy žalované nebylo známo, že by v budoucnu obdobné smlouvy mohly být shledány jako neplatné. Žalovaná se až do ukončení pojistné smlouvy (tj. do , datum, ) chovala tak, jako by smlouva byl