19 Co 259/2025-172 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Výše zmíněným rozsudkem uložil okresní soud žalovanému platit žalobkyni od , datum, výživné ve výši , částka, měsíčně, splatné vždy do 15. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně. Tím byl změněn rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ve výroku II (výrok I). V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému placení výživného od , datum, také v další částce , částka, měsíčně, byla žaloba zamítnuta (výrok II). Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni dlužné výživné za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, do jednoho měsíce od právní moci rozsudku (výrok III), a dále povinnost nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně , číslo, % nákladů řízení, konkrétně částku , částka, (výrok IV).2. Z rozsudku plyne, že žalobkyně se od , datum, domáhala po žalovaném výživného ve výši , částka, měsíčně s tím, že řádně pokračuje v navazujícím studiu. Žalovaný tvrdil, že jeho vyživovací povinnost vůči žalobkyni zanikla, když potřetí absolvuje stejný stupeň vzdělávání a je schopna sama se živit, a dále, že neúspěch předchozího studia si zavinila sama; navíc by případné přiznání výživného odporovalo dobrým mravům, jelikož žalobkyně vztah s otcem omezila toliko na své finanční zajištění. Soud námitkám žalovaného nepřitakal. Dovodil naopak, že žalobkyně si zvyšuje kvalifikaci maturitním studiem po ukončeném učebním oboru, přičemž tematicky i obsahově spolu oba obory úzce souvisejí, což se projevuje i v tom, že žalobkyně i s ohledem na kvalitní studijní výsledky učebního oboru byla přijata rovnou do 2. ročníku maturitního oboru. Navíc je notorietou, že uplatnění absolventů s odborným maturitním oborem je širší a také je zpravidla vyšší jejich finanční ohodnocení. Okresní soud připustil, že v letech , datum, žalobkyně neúspěšně studovala maturitní obor Cestovní ruch, když první ročník opakovala a ve druhém ročníku byla nucena studium pro neuspokojivé studijní výsledky ukončit; tedy po tři školní roky její snaha o dosažení tohoto stupně vzdělání vyšla vniveč. Zároveň dovodil, že na této situaci měl svůj významný podíl zdravotní stav žalobkyně, která se od , datum, léčila pro diagnózu , název, ), přičemž počáteční stav je zachycen v době neuspokojivé situace v rodině a rozvodu manželství rodičů žalobkyně; vinu na tom tedy nese i žalovaný, žalobkyně však rozhodně nikoliv. Soud zdůraznil, že ve školním roce , datum, téměř v průběhu celého 2. ročníku neukončeného studia žalobkyně probíhala distanční výuka, která přinesla řadě studentů významné psychické problémy a nelze se tedy divit, že žalobkyně ji s ohledem na své onemocnění špatně zvládala, přičemž ještě na , datum, řešila svůj psychický stav online konzultacemi. Opakování 1. ročníku maturitního studia Cestovní ruch lze tedy ponejvíce přičíst na vrub jejímu zdravotnímu (psychickému) stavu a nezbytnosti jejího léčení; neúspěch žalobkyně při studiu 2. ročníku v „covidovém roce“ , datum, lze pak dle soudu ještě tolerovat a tzv. žalobkyni odpustit. K tomu soud zdůraznil, že žalobkyně následně absolvovala učební obor v řádném čase a s výbornými výsledky a také v současné době při studiu maturitního oboru Strojírenství jsou její výsledky vynikající. Soud zároveň zohlednil, že žalobkyně se odstěhovala k příteli až koncem , datum, , po nabytí zletilosti, tedy více než 2/3 školního roku strávila v rodinném prostředí, ze kterého se stresující porozvodové dohady rodičů rekrutovaly. S ohledem na uvedené proto okresní soud dospěl k závěru, že lze současné maturitní studium žalobkyně zohlednit jako kontinuální průběh přípravy na výkon povolání ve vyšším stupni vzdělání, než je absolvovaný učební obor. Uzavřel, že žalobkyně není dosud schopna se sama živit, proto k ní má žalovaný nadále trvající vyživovací povinnost, která nezanikla. Při stanovení výše výživného vycházel soud ve smyslu § 913 o. z. z výdělku žalovaného , částka, a jedné vyživovací povinnosti; výživné by tedy mohlo činit až , částka, . S ohledem na délku studia a věk žalobkyně však považoval soud za spravedlivé po ní požadovat, aby si část prostředků na svou obživu a uspokojování svých potřeb obstarala sama, čehož je z brigád zjevně schopna. Při zohlednění denního studia a únavy žalobkyně z brigád dospěl k výživnému v částce , částka, měsíčně, ve zbytku část žaloby o dalších , částka, zamítl. Zároveň dovodil, že neblahou situaci mezi účastníky nezpůsobila jednostranně žalobkyně, když asi týden před podáním žaloby žalovaného informovala o přijetí ke studiu, přesto žalovaný žádné výživné neplatil až do vydání předběžného opatření. Dluh na výživném vypočetl na , částka, . O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že žalobkyně měla úspěch jen částečný, co do rozsahu , číslo, %. Má proto právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu , číslo, % (, číslo, ), tedy , částka, .3. Proti tomuto rozsudku se žalovaný v zákonné lhůtě odvolal, a to konkrétně do výroků I, III a IV. Opakovaně vyjádřil přesvědčení, že jeho vyživovací povinnost k žalobkyni již netrvá, resp. že je při určení její výše nezbytné případně zohlednit „promarněné“ roky studia žalobkyně na škole stejného stupně minimálně v trvání jednoho školního roku, k čemuž došlo zaviněním žalobkyně. Žalovaný trval na tom, že žalobkyně v době studia oboru Cestovní ruch žádné psychické problémy neměla, naopak toto studium ve 2. ročníku zcela a o své vlastní vůli zanedbala, když se odstěhovala ihned po dovršení 18 let ke svému příteli, o čemž svědčí právě nedostatečná známka hned ze šesti předmětů zároveň. Zdravotní obtíže žalobkyně spojené s , název, přitom spadají do doby od , datum, , nejpozději od , datum, už sama žalobkyně zcela jasně uváděla i při hovoru s lékaři, že ji , název, netrápí, že „je v pohodě“ a nestěžovala si ani na jiné zdravotní problémy. Jednání žalobkyně lze považovat za rozporné s dobrými mravy, neboť žalobkyně uvádí v řízení před soudem lživá tvrzení. Z uvedených důvodů měl žalovaný za to, že jeho vyživovací povinnost vůči žalobkyni zanikla. Pokud by odvolací soud dospěl k jinému závěru, pak zdůraznil, že žalobkyně by se měla na zajištění své obživy alespoň podílet. Již nyní přivýdělek má, a to ve výši kolem , částka, měsíčně, což soud prvého stupně zohlednil pouze částečně. S ohledem na uvedené navrhl žalovaný, aby rozsudek byl ve smyslu odvolacích námitek změněn.4. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku v napadených částech, přičemž odkázala na správné důvody v rozsudku uvedené.5. Odvolací soud poté, po zjištění, že odvolání podala osoba oprávněná a včas (§ 201 a § 204 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek v napadených částech včetně řízení, které vydání rozsudku předcházelo (§ 205 odst. 2 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.). Zároveň doplnil dokazování výpovědí žalobkyně, zprávou a aktuálních výdělcích žalovaného a zprávou o studiu žalobkyně.6. Z výpovědi žalobkyně vyplynulo, že chodila na brigády pouze v měsících , datum, ; přitom si vydělala , částka, , , částka, a , částka, čistého. Tvrdila, že od , datum, nemůže brigádu absolvovat z důvodu vytíženosti studiem, od letních prázdnin žádné brigády nemá. Ve společné domácnosti žije s přítelem, který hradí většinu nákladů, pracuje jako zaměstnanec s příjmem , částka, měsíčně, žalobkyně na domácnost přispívá nákupy jídla. Od své matky žalobkyně dostává výživné , částka, měsíčně.7. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného , právnická osoba, , , adresa, , ze dne , datum, plyne, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za období od , datum, činil průměrně , částka, .8. Odvolací soud také doplnil dokazování zprávou Obchodní akademie, hotelové školy a střední odborné školy , adresa, , ze dne , datum, , z nějž plyne, že žalobkyně navštěvuje ve školním roce , datum, třetí ročník v oboru Strojírenství, v předchozím školním roce prospěla s vyznamenáním. Je nápomocná mladším spolužákům a působí jako přirozená autorita, je svědomitá, pracovitá a ochotná pomoci.9. Poté dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání ve věci samé je důvodné pouze v minimální části, ohledně nákladů prvostupňového řízení odvolání důvodným shledal.10. V dané věci bylo třeba vyřešit, zda žalobkyně řádně pokračuje ve studiu, a tudíž zda z hlediska ustanovení § 911 odst. 1 o. z. je či není schopna samostatně se živit, a dále, zda neúspěch předchozího studia v oboru Cestovní ruch je důsledkem zdravotních problémů žalobkyně v souvislosti s distanční výukou v rámci epidemie Covid-19, resp. v souvislosti s problémy spojenými s rozvodem rodičů, či zda se jedná o zanedbání studia ze strany žalobkyně a rovněž, zda přiznání výživného neodporuje dobrým mravům.11. Odvolací soud se zásadně ztotožňuje se skutkovými a právními závěry okresního soudu, které se týkají zmíněných řešených okruhů problémů. Jen pro úplnost připomíná, že s , název, se žalobkyně léčila od , datum, , přičemž tato porucha jí byla diagnostikována již v r. , datum, . V maturitním oboru Cestovní ruch byla žalobkyně studentkou od , datum, do , datum, . Okresní soud velmi důkladně z