19 Co 261/2025-119 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 146.650 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 146.650 Kč od 26. 4. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (výrok I). Žalobu zamítl v části o zaplacení částky 25.360 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 25.360 Kč od 26. 4. 2024 do zaplacení a o zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 172.010 Kč od 10. 4. 2024 do 25. 4. 2024 (výrok II). Žalovanému dále uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 55.731,13 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně (výrok III).2. V odůvodnění rozsudku okresní soud konstatoval, že žalobkyně se žalobou podanou dne 7. 9. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 172.010 Kč s úroky z prodlení od 10. 4. do zaplacení s tvrzením, že zastupovala žalovaného ve věci stanovení výživného pro zletilé dítě, mezi účastníky přitom nebyla uzavřena smlouva o poskytování právních služeb. Žalobkyně převzala zastoupení dne 26. 11. 2019 na základě písemně udělené plné procesní moci ažalovanému následně poskytla jí vyjmenované právní úkony právní služby. Žalobkyně po ukončení řízení provedla vyúčtování, v němž požadovala po žalovaném zaplacení odměny ve výši 12.380 Kč za každý poskytnutý úkon právní služby, za odvolání žádala poloviční sazbu. Ke každému úkonu právní služby žádala paušální náhradu hotových výdajů 300 Kč. Ve vyúčtování zúčtovala žalovaným uhrazenou zálohu 12.000 Kč. Žalovaný odmítl jí vyúčtovanou částku uhradit, a to i po výzvě zaslané advokátem žalobkyně před podáním žaloby. Žalobkyně vyloučila, že by se dohodla se žalovaným o tom, že částka 12.000 Kč bude odměnou žalobkyně za celé právní zastoupení. Žalovaný potvrdil, že se na konci roku 2019 obrátil na žalobkyni se žádostí o poskytnutí právních služeb ve sporu o výživném. Bylo mu v té době 19 let, byl student a nebyl výdělečně činný. Tvrdil, že žalobkyně a žalovaný se dohodli na převzetí právního zastoupení, v návaznosti na což žalobkyně vystavila žalovanému na svoji odměnu fakturu ze dne 7. 1. 2020 na částku 12.000 Kč. Žalovaný tuto částku vnímal jako odměnu za zastupování v celém soudním řízení, nikoliv jako zálohu. Vystavenou fakturu žalobkyni řádně uhradil. V té době neměl o ceně právních služeb povědomí a výše odměny takto účtovaná žalobkyní mu přišla adekvátní. V průběhu zastupování v předmětném soudním řízení žalobkyně žalovanému nikdy nesdělila, že by jí měl hradit jakoukoli jinou či další odměnu, natož odměnu vypočítanou podle advokátního tarifu. Pokud by žalobkyně žalovanému tyto podmínky poskytnutí právních služeb při převzetí právního zastoupení sdělila, žalovaný by poskytnutí právních služeb za těchto podmínek nezvolil. Žalovaný poukázal na okolnost, že advokát je vůči klientovi ve vztahu podnikatele vůči spotřebiteli, což mu ukládá povinnost, aby klienta o výši a způsobu výpočtu příslušné odměny advokátem výslovně a předem informoval. Žalovaný žalobkyní uplatněný nárok označil též za rozporný s dobrými mravy. Uvedl, že v polovině roku 2023 mezi účastníky došlo k ukončení právního zastoupení pro názorové rozdíly na kvalitu služeb poskytovaných žalobkyní žalovanému v související kauze. Dále poukázal na to, že žalobkyně po něm požadovala uhradit primárně náhradu nákladů soudního řízení, které jsou však vždy přiznány klientovi a nikoli advokátovi. Přiznanou náhradu nákladů soudního řízení žalovanému jeho otec navíc nikdy neuhradil. Pokud by soud považoval žalobkyní uplatněný nárok za důvodný, žalovaný namítl rovněž promlčení části uplatněného nároku.3. Po provedeném dokazování okresní soud o skutkovém stavu věci uzavřel, že žalobkyně v postavení advokátky poskytovala žalovanému právní služby ve věci vedené u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Z rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne 23. 3. 2022 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 10. 11. 2022 bylo zjištěno, že soud uložil žalovanému , jméno FO, povinnost přispívat žalobci , Jméno žalovaného, na jeho výživu částkou 17.000 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2018 a zaplatit mu nedoplatek na výživném ve výši 743.500 Kč ve čtyřech po sobě jdoucích splátkách. Žalovanému , jméno FO, bylo dále uloženo zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před okresním soudem ve výši 152.160 Kč a náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 30.950 Kč k rukám jeho advokátky do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení soud vycházel z tarifní hodnoty 1.020.000 Kč (pětinásobek ročního plnění) a odměna za jeden úkon právní služby činila 12.380 Kč. Fakturou ze dne 5. 3. 2024 s termínem splatnosti 9. 4. 2024 žalobkyně žalovanému vyúčtovala odměnu za poskytnutou právní pomoc ve věci výživného pro zletilého syna ve výši 184.010 Kč s tím, že částka 12.000 Kč byla zaplacena klientem, k úhradě zbývala částka 172.010 Kč. Žalobkyně v předmětném řízení vykonala pro žalovaného následující úkony právní služby:- převzetí zastoupení, porada s klientem - , datum, ,- účast na jednání před soudem – , datum, ,- účast na jednání před soudem – , datum, ,- účast na jednání před soudem – , datum, ,- písemné podání soudu – závěrečný návrh – , datum, ,- účast na jednání před krajským soudem – , datum, ,- sepsání návrh na uzavření smíru – , datum, ,- účast na jednání před soudem – , datum, ,- účast na jednání před soudem – , datum, ,- písemné podání soudu – vyjádření žalobce – , datum, ,- účast na jednání před soudem – , datum, ,- písemné podání soudu – odvolání – , datum, ,- účast na jednání před krajským soudem – , datum, .4. Odměna za právní zastoupení včetně paušálních náhrad tak činila celkem 158 650 Kč. Žalovaný zaplatil žalobkyni zálohu 12.000 Kč. Právní moc rozhodnutí ve věci , spisová značka, nastala dnem 16. 1. 2023. Žaloba byla podána dne 7. 8. 2024. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení. Nebylo prokázáno, že se žalobkyně a žalovaný dohodli o tom, že částka 12.000 Kč bude odměnou žalobkyně za právní zastoupení žalovaného v celém řízení ve věci stanovení výživného. Žalovaná dohodu o právním zastoupení v celém řízení za částku 12.000 Kč vyloučila a jestliže nebyl zjištěn shodný projev vůle žalobkyně a žalovaného, pak soud neměl za prokázanou existenci smlouvy účastníků, jejímž obsahem by byl závazek žalobkyně zastupovat žalovaného v průběhu celého řízení o určení výživného za odměnu 12.000 Kč.5. Takto zjištěný skutkový stav věci okresní soud posoudil nejprve podle § 609 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Dospěl k závěru, že příkaz byl žalobkyní – advokátkou – splněn dnem právní moci rozhodnutí ve věci sp. zn. , spisová značka, , tj. dnem 16. 1. 2023. Vykonání činnosti, k níž se advokátka jako příkazník zavázala (poskytnout právní pomoc při uplatňování nároku na výživné zletilého dítěte) je způsobem zániku příkazu, příkaz se tedy nesplnil prováděním jednotlivých úkonů právní služby, ale provedením celé činnosti spočívající v právní službě při uplatňování uvedeného nároku. Právo na odměnu vzniklo advokátce zánikem právního vztahu založeného smlouvou o poskytování právních služeb, tj. splněním. Příkaz nemohl být splněn dříve, než nabylo právní moci rozhodnutí v řízení o nároku klienta. K tomu okresní soud odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 4319/2011. Žaloba byla podána dne 7. 8. 2024, tudíž před uplynutím tříleté promlčecí lhůty.6. Samotný hmotněprávní vztah účastníků okresní soud posoudil jako příkazní smlouvu podle § 2430 a násl. o. z. Žalobkyně vykonávala činnost advokátky, příkazní smlouva byla proto podřízena zákonu o advokacii. Podle § 22 odst. 1 zákona o advokacii se advokacie vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu. Způsob určení odměny a náhrad advokáta, případně i jejich výši stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). V § 1 odst. 1 advokátního tarifu se stanoví, že odměna advokáta za poskytování právních služeb se řídí jeho smlouvou s klientem (smluvní odměna), a není-li odměna advokáta takto určena, řídí se ustanoveními této vyhlášky o mimosmluvní odměně. V daném případě nebylo prokázáno, že mezi účastníky existovala ústní či písemná smlouva o částce, za niž bude právní služba poskytnuta, anebo o způsobu jejího určení. Žalobkyně – advokátka – poskytovala žalovanému právní služby v letech 2019 až 2022. Ve světle ustanovení § 4 o. z. nemohl žalovaný s rozumem průměrného člověka očekávat, že odměna advokátky bude činit 12.000 Kč za celé řízení. Žalobkyně se po žalovaném domáhá odměny ve výši dle advokátního tarifu, tudíž nelze uzavřít, že tento postup je v rozporu s dobrými mravy. Pokud žalovaný poukázal na ustanovení § 5 odst. 1 o. z., soud vzal za prokázané, že žalobkyně při právním zastoupení žalovaného jednala s náležitou znalostí a