21 Co 257/2025-356 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud výrokem I rozsudku označeného v záhlaví zrušil podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k pozemku č. parc. st. , číslo, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům č. p. , číslo, , , adresa, , a k pozemkům č. parc. , číslo, , zahrada, č. parc. , číslo, , zahrada, v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , výrokem II přikázal pozemek č. parc. st. , číslo, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům č. p. , číslo, , , adresa, , pozemky č. parc. , číslo, , zahrada, č. parc. , číslo, , zahrada, v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, do výlučného vlastnictví žalovaného, výrokem III žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na vypořádací podíl , částka, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, výrokem IV rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, výrokem V žalobci uložil povinnost nahradit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, na nákladech řízení částku , částka, do patnácti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí a výrokem VI žalovanému uložil povinnost nahradit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, na nákladech řízení částku , částka, do patnácti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. V odůvodnění uvedl, že žalobce se domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku č. p. st. , číslo, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům č. p. , číslo, , adresa, a dále pozemkům č. p. , číslo, zahrada, č. p. , číslo, zahrada, v obci , adresa, , katastrální území , adresa, zapsané v Katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, (dále též jen „nemovitosti“) a navrhoval, aby tyto nemovitosti byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví. Žalovaný souhlasil se zrušením spoluvlastnictví, ale navrhl, aby nemovitosti byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví. Okresní soud vzal po provedeném dokazování za prokázané, že účastníci jsou rovným dílem podílovými spoluvlastníky nemovitostí na základě darovací smlouvy ze dne , datum, . Budova č. p. , číslo, je jednopodlažní budova s přilehlými pozemky, které jsou užívány jako zahrada. Oba účastníci mají k nemovitostem vztah, neboť je od dětství užívali se svými rodinami ke společnému setkávání. Budovu užívají tak, že každý má k dispozici dva ze čtyř pokojů a společně užívají koupelnu s toaletou a kuchyň. V minulosti oba prováděli spíše drobnější opravy či úpravy a ani jeden z nich neprovedl rozsáhlejší investice. Dodávku vody a odvádění odpadních vod hradí polovinou, žalobce hradí daň z nemovitostí, pojištění domu a žalovaný dodávku elektřiny a vyvážení septiku. Žalobce hodlá užívat nemovitosti k bydlení a žalovaný k rekreaci. Nyní užívají nemovitosti pravidelně k rekreaci, ale udržuje je spíše žalovaný. Žalobce do nemovitostí aktuálně spíše nejezdí. Obvyklá cena nemovitostí se pohybuje mezi částkou , částka, až , částka, . Oba účastníci učinili nabídku na vyplacení náhrady ve výši , částka, . Žalobce disponuje úsporami ve výši , částka, a má nabídku hypotečního úvěru, přičemž úvěrová smlouva pozbyla účinnosti dne , datum, . Žalovaný disponuje úsporami ve výši , částka, a podle smlouvy o hypotečním úvěru ze dne , datum, uzavřené s , právnická osoba, . může čerpat po dobu 23 měsíců od uzavření smlouvy na úvěr , částka, . Okresní soud věc po právní stránce posoudil podle § 1140, § 1142, § 1143, § 1144 a § 1147 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , podle kterého lze přikázat společnou věc za náhradu spoluvlastníkovi, pokud o přikázání společné věci do jeho výlučného vlastnictví projeví zájem a je solventní. Soud se musí zabývat vždy výší podílu spoluvlastníků a účelným využitím věci. Přihlížet je třeba i ke schopnosti a včasnosti zaplacení vypořádacího podílu (přiměřené náhrady). Okresní soud pak vycházel v projednávané věci z toho, že oběma účastníkům náleží stejné spoluvlastnické podíly a oba navrhují zaplacení stejné náhrady druhému ze spoluvlastníků. Žalovaný však oproti žalobci lépe prokázal schopnost vypořádat se, když disponuje na účtu částkou , částka, , z níž by použil částku , částka, a částku , částka, je oprávněn čerpat z úvěru. Žalobce disponuje pouze příslibem úvěru a nadto žalovaný je i méně zadlužen a disponuje finanční rezervou na případné investice do nemovitostí. V současné době nemovitosti užívá spíše žalovaný a zájem žalobce o užívání nemovitostí k bydlení je spíše hypotetický, neboť jeho užívání domu v minulosti bylo spíše vynuceno tím, že neměl jinou možnost bydlení. Okresní soud proto spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem zrušil a nemovitosti přikázal žalovanému (§ 1143 o. z.). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení s poukazem na nález Ústavního soudu sp. zn. , spisová značka, . Povinnost nahradit náklady řízení státu uložil účastníkům rovným dílem (§ 148 odst. 1 o. s. ř.) a zohlednil složení zálohy ve výši , částka, žalovaným.2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včas odvolání. V odvolání uvedl, že napadá výrok rozsudku okresního soudu ve výrocích II a III. Okresnímu soudu vytýkal, že nesprávně posoudil schopnost účastníků vypořádat se s druhým spoluvlastníkem. Soudu doložil důkaz o své solventnosti příslibem poskytnutí hypotečního úvěru a měl i nadále má možnost úvěrovou smlouvu ihned uzavřít. , právnická osoba, . mu přislíbila poskytnout úvěr ve výši , částka, s účinností do , datum, a on tuto smlouvu neprolongoval pouze s ohledem na nepředvídatelnost doby trvání řízení. Okresní soud výrazně přecenil důkazy svědčící ve prospěch žalovaného oproti důkazům svědčícím ve prospěch žalobce, pokud jde o jejich schopnost zaplatit vypořádací podíl. Okresní soud nesprávně posoudil i osobní vazby obou účastníků na nemovitosti. Žalobce v domě měl po dlouhé roky svůj domov a má v úmyslu dům trvale užívat i v budoucnu se svojí partnerkou. Okresní soud nebral v úvahu důkazy o šikanózním jednání žalovaného a jeho rodiny vůči žalobci, které směřovaly k tomu, aby žalobce v domě trávil co nejméně času, což se pak žalovaný snažil využít ve svůj prospěch. Součástí darovací smlouvy, kterou účastníci nabyli nemovitosti, byla i služebnost ve prospěch dárkyně (babičky účastníků) a povinnosti starat se o ni se zhostil žalobce. Tyto okolnosti podle přesvědčení žalobce svědčí o jeho nároku na přikázání nemovitostí v porovnání s žalovaným. Žalobce se o nemovitosti staral v minulosti, v současné době, a i do budoucna je jeho přání v domě bydlet a rekonstruovat jej. Naproti tomu žalovaný má výrazně menší vazbu k nemovitostem a hodlá je užívat pouze pro potřeby rekreace. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc okresnímu soudu vrátil k dalšímu řízení nebo aby jej změnil tak, že nemovitosti přikáže do výlučného vlastnictví žalobce.3. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k odvolání žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu potvrdil a žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.4. Zástupce žalobce na jednání před odvolacím soudem přednesl písemné odvolání a zdůraznil, že otázka solventnosti žalobce se změnila, neboť získal úvěr. I kdyby však této změny nebylo, má žalobce za to, že okresní soud otázku solventnosti neposoudil správně, neboť lhůta původní úvěrové smlouvy vypršela pouze s ohledem na délku řízení. Banka jistě i tehdy prověřovala úvěruschopnost žalobce a dospěla k závěru, že u něho dána je. Okresní soud neposoudil správně ani vztah každého z účastníků k nemovitostem, který je u žalobce hlubší a byl to on, kdo se staral v rámci služebnosti o dárkyni. Pokud žalobce přestal nemovitosti užívat, pak to bylo jen s ohledem na konfrontace s rodinou žalovaného, které mu přinesly i psychické potíže. Žalovaný by tohoto svého jednání proto neměl nyní používat na svůj prospěch. Žalobce hodlá dům užívat se svojí přítelkyní, která se rovněž stala spoludlužnicí nového úvěru. Zástupce žalobce proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil nebo změnil ve smyslu písemného odvolání.5. Zástupce žalovaného přednesl písemné vyjádření k odvolání a uvedl, že pokud žalobce namítá skutečnosti svědčící o jeho hlubší vazbě k domu, pak šlo vždy jen o tvrzení, která nebyla prokázána. Žalobce neprokázal ani své tvrzení o tom, že by nemohl dům užívat z důvodu jednání žalovaného vůči němu. Rodiny účastníků se nyní v užívání bez potíží střídají. Solventnost žalovaného je silnější, protože jednak je schopen část náhrady vyplatit ze svého a nemusel by si tedy brát úvěr na celý vypořádací podíl a jednak jen on sám je dlužníkem z úvěru. Zástupce žalovaného proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek okr