27 Co 196/2025-67 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Žalobu zamítl v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, (výrok II.), a nakonec žalovanému uložil povinnost nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).2. Okresní soud uvedl v odůvodnění rozsudku, že se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o půjčce, kterou se žalovaným uzavřela dne , datum, předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, Na základě této smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku žalobkyni, která se kromě dlužné jistiny ve výši , částka, domáhala kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, z dlužné jistiny a souhrnného poplatku za období od , datum, do , datum, , a dále zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny za dobu od , datum, do zaplacení. Žalobkyně v reakci na procesní obranu žalovaného vysvětlila, že jeho totožnost při uzavření smlouvy byla ověřena podle občanského průkazu, pracovní a nájemní smlouvy a výplatních pásek.3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a namítal, že žádnou smlouvu nepodepsal. O existenci pohledávky se dozvěděl až od soudu.4. K jednání okresního soudu nařízenému na den , datum, se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně a s dostatečným předstihem předvolán. Okresní soud proto podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.“) rozhodl v nepřítomnosti účastníků, neboť i žalobkyně a její zástupce se z jednání soudu omluvili.5. Okresní soud provedl dokazování smlouvou o půjčce ze dne , datum, , smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámením o postoupení pohledávek ze dne , datum, a předžalobní výzvou ze dne , datum, . Okresní soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že smlouva o půjčce, ve které se žalovaný zavázal půjčku ve výši , částka, se souhrnným poplatkem ve výši , částka, splácet v , Anonymizováno, pravidelných týdenních splátkách ve výši , částka, . Smlouva o půjčce ze dne , datum, obsahuje zřetelně čitelný podpis osoby dlužníka, který se předtím, než si své křestní jméno změnil na , Anonymizováno, , jmenoval , jméno FO, . Žalovaný žádným způsobem nezpochybnil pravost svého podpisu na smlouvě předložené žalobkyní. Žalovaný se vzdal možnosti být konfrontován s podpisem obsaženým na písemném vyhotovení smlouvy předloženém žalobkyní, protože se k jednání soudu dne , datum, nedostavil. Jelikož nebyla zpochybněna pravost podpisu žalovaného na smlouvě, musel soud vycházet z toho, že došlo k uzavření smlouvy.6. Pohledávka ze smlouvy o půjčce byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni. Dopisem ze dne , datum, , který byl dne , datum, odeslán žalovanému, mu bylo oznámeno postoupení pohledávky. Žalobkyně předloženými důkazy rovněž vyvrátila námitky žalovaného směřující k tomu, že mu nebyla doložena listina prokazující postoupení pohledávky na žalobkyni. Poštovním podacím lístkem bylo prokázáno, že žalovanému bylo oznámení o postoupení pohledávky adresováno na adresu uvedenou ve smlouvě o půjčce, kde měl žalovaný podle výpisu z centrální evidence obyvatel své trvalé bydliště až do , datum, . Podle článku 10 smluvních podmínek předmětné smlouvy o půjčce měl žalovaný v případě změny bydliště povinnost o takové skutečnosti informovat. Okresní soud neměl k dispozici žádný důkaz o tom, že by žalovaný informoval právní předchůdkyni žalobkyně o změně svého bydliště.7. Okresní soud posoudil věc podle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do , datum, (dále „obč. zák.“), neboť předmětná smlouva o půjčce byla uzavřena za účinnosti tohoto zákona. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl uzavřením smlouvy o půjčce závazkový právní vztah podle § 657 obč. zák. Žalobkyni, které byla pohledávka za žalovaným postoupena, nepochybně svědčí právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši , částka, . Okresní soud se však zabýval i důvodností nároku žalobkyně na vrácení sjednaného souhrnného poplatku ve výši , částka, , i když jej žalobkyně přímo nepožadovala, ale domáhala se kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od , datum, do , datum, i z částky odpovídající tomuto poplatku. Funkci úroků ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák. plnil právě sjednaný poplatek za poskytnutí půjčky. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že sjednaná výše poplatku je zcela nepřiměřená a odporuje dobrým mravům, když odpovídá roční úrokové sazbě ve výši 69,6%. Takto vysoký úrok je zcela excesivní, a proto okresní soud posoudil část smlouvy o půjčce týkající se ujednání o zaplacení sjednaného poplatku jako absolutně neplatnou podle § 39 obč. zák.8. Žalobkyni tak bylo možné přiznat jí požadovaný zákonný úrok z prodlení jen z dlužné jistiny ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, v souhrnné výši , částka, spolu s běžícím zákonným úrokem z prodlení z částky odpovídající dlužné jistině od , datum, do zaplacení. Ve zbývající části požadovaného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, tj. ve výši , částka, , okresní soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobkyni podle poměru úspěchu a neúspěchu obou účastníků ve věci (73% ku 27%) 46% účelně vynaložených nákladů řízení, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , mimosmluvní odměna advokáta ve výši , částka, za tři úkony právní služby, tři paušální náhrady hotových výdajů ve výši , částka, a daň z přidané hodnoty ve výši , částka, .10. Žalovaný podal proti rozsudku včas odvolání a navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, případně jej zrušil a vrátil. Namítal zejména, že žalobkyně nepředložila smlouvu o postoupení pohledávky, ve které by byla předmětná pohledávka přesně specifikována. Předložený seznam pohledávek není věrohodný a chybí v něm konkrétní identifikace žalovaného. Předložením podacích lístků, výtisků oznámení bez důkazu doručení a nepodepsaných kopií výzev nebylo prokázáno, že žalovanému skutečně byly doručeny listiny s předžalobní výzvou a oznámením o postoupení pohledávky. Tvrzení žalobkyně o úrocích z prodlení byla vágní a okresní soud měl přezkoumat, zda jejich výše není v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný proto navrhl, aby odvolací soud provedl vlastní výpočet úroku z prodlení a pasivně nepřebíral údaje poskytnuté žalobkyní. Žalovaný v rozsudku okresního soudu postrádal jakýkoliv přehled o tom, jaká část z pohledávky žalobkyně již byla uhrazena nebo vymožena. Nakonec žalovaný nesouhlasil s tím, že soud prvního stupně přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši, když měla být podle § 142 odst. 2 o.s.ř. krácena.11. Žalobkyně k odvolání žalovaného uvedla, že v odvolání opakuje stejné skutečnosti jako v řízení před soudem prvního stupně, čímž jen zvyšuje náklady řízení. Žalobkyně se ztotožnila se závěry soudu prvního stupně a navrhla, aby krajský soud potvrdil odvoláním napadený rozsudek okresního soudu.12. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 o.s.ř.), osobou k němu oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné (§ 202 o.s.ř. a contr.) a obsahuje náležitosti dle § 205 odst. 1 o.s.ř., rozsudek z podnětu odvolání v mezích podaného odvolání (výroky I. a III. rozsudku okresního soudu) přezkoumal, když přihlížel i k důvodům výslovně neuplatněným (§ 212 a § 212a o.s.ř.).13. V posuzované věci okresní soud provedl veškeré důkazy nezbytné k objektivnímu zjištění skutkového stavu, z jednotlivých důkazů učinil správná a obsahu těchto důkazů odpovídající skutková zjištění, která promítl do správného závěru o skutkovém stavu. Proto na ně krajský soud pro stručnost odkazuje. Soud prvního stupně též podrobně a srozumitelným způsobem uvedl, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil. Nakonec na věc správně aplikoval ustanovení § 657 a násl. obč. zák, když posuzovaná smlouva o půjčce ze dne , datum, byla uzavřena ještě za účinnosti obč. zák. (srov. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb.).14. Krajský soud k jednotlivým v odvolání uplatněným námitkám žalovaného uvádí následující.15. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, mezi společností , právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo prokázáno, že pohledávka společnosti , právnická osoba, proti žalovanému ze smlou