27 Co 240/2025-219 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal vyloučení osobního vozidla , Anonymizováno, RZ , SPZ, , VIN: , VIN kód, z exekuce vedené Exekutorským úřadem , adresa, – město, soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , pod sp. zn. , spisová značka, (výrok I), a žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného (výrok II).2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobce se domáhal, aby exekuce vedená Exekutorským úřadem , adresa, – město soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, byla částečně zastavena, a to ohledně vozidla , Anonymizováno, . Žalobci byla doručena výzva k odevzdání sepsaného vozidla, avšak žalobce je přesvědčen, že mu svědčí vlastnické právo k tomuto automobilu. Podal proto návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu movitých věcí, ovšem exekutor tento návrh zamítl. Žalobce je vlastníkem vozidla na základě kupní smlouvy uzavřené se společností , Anonymizováno, -, právnická osoba, ., přičemž v době nabytí vozidla touto společností nebyla žádná ze smluvních stran vyrozuměna o zahájení exekučního řízení s povinným. Původní prodávající tak předně nebyl stižen účinky § 44a exekučního řádu, byl oprávněn vlastnické právo převést a žalobce nadto při převodu jednal v dobré víře.3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, žádal o její zamítnutí. Uvedl, že žalobce své vlastnické právo k vozidlu nedoložil a ani netvrdil skutečnosti, z nichž by jeho vlastnictví vyplývalo.4. Okresní soud po provedeném dokazování, kdy se seznámil jednak s listinami, které účastníci předložili či označili k prokázání svých skutkových tvrzení, s rozsudky Okresního soudu v Chrudimi týkajících se sporů společnosti , právnická osoba, ., listinami souvisejícími s exekucí postiženého automobilu , Anonymizováno, a po výslechu žalobce a svědka , jméno FO, , když současně vyložil, z jakého důvodu nebylo možné realizovat výslech svědkyně , jméno FO, a proč za nadbytečný považoval výslech navrženého svědka , právnická osoba, , věc posoudil dle příslušných ustanovení zák. č. 99/1963 Sb. ve znění pozdějších předpisů (občanského soudního řádu, dále jen o.s.ř.), zejména ust. § 267 o.s.ř. a ustanovení zák. č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů (občanského zákoníku, dále jen o.z.), zejména ust. §§ 552, 545 a 2079 o.z., a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.5. Podle okresního soudu žalobce tvrdí, že exekucí bylo postiženo vozidlo, které nabyl do svého vlastnictví na základě kupní smlouvy uzavřené se společností , Anonymizováno, -, právnická osoba, . Ta pak měla vozidlo nabýt kupní smlouvou uzavřenou se společností , právnická osoba, . Nestandardní okolnosti, za nichž byly kupní smlouvy uzavírány, zejména postup autobazaru při převzetí vozidla od prodávající (povinné), otázky okolo zaplacení kupní ceny společností , Anonymizováno, -, právnická osoba, . či nesrovnalosti v počtu ujetých kilometrů vozidlem v předložených dokladech, však vyvolávají důvodné pochybnosti o skutečné vůli jednajících osob.6. V prvé řadě jde podle okresního soudu o blízkou časovou souvislost mezi vydáním rozsudku okresního soudu, jímž bylo povinné uloženo zaplatit žalovanému (oprávněnému v exekučním řízení) částku , částka, s příslušenstvím, zahájením exekučního řízení na majetek povinné a současně uzavřením kupní smlouvy mezi povinnou jako prodávající a společností , Anonymizováno, -, právnická osoba, . jako kupujícím. Povinná sice nemusela fakticky vědět o zahájení exekučního řízení, avšak nepochybně si byla vědoma své povinnosti zaplatit žalovanému vykonatelnou pohledávku. Převáděné vozidlo bylo navíc s vysokou mírou pravděpodobnosti jediným hodnotným majetkem povinné a jeho vyvedení z majetkové sféry povinné mohlo zmařit uspokojení vykonatelné pohledávky žalovaného. I této skutečnosti si povinná musela být vědoma. Vzhledem k osobním vazbám mezi povinnou a společností , Anonymizováno, -, právnická osoba, . a společností , Anonymizováno, -, právnická osoba, . a žalobcem dospěl okresní soud k přesvědčení, že s těmito okolnostmi byly srozuměny také všechny osoby zainteresované v převodu vozidla. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že jednatel společnosti , Anonymizováno, -, právnická osoba, . se s jednatelkou povinné zná zhruba 8 let. Žalobce pak je zaměstnancem společnosti , Anonymizováno, -, právnická osoba, ., a to od , datum, . Jejím zaměstnancem byl tedy i v době převodu předmětného vozidla.7. Podle okresního soudu též nelze přehlédnout, že v písemnostech, které mají dokládat uzavření kupní smlouvy, se objevuje celá řada nesrovnalostí. V kupní smlouvě, jíž povinná prodávala vozidlo společnosti , Anonymizováno, -, právnická osoba, . za cenu , částka, mimo jiné prohlašuje, že kupní cena má být uhrazena v hotovosti , datum, , avšak podle vystavené faktury byla předmětná částka za prodej splatná v hotovosti až , datum, . Už to, že uvedená částka měla být zaplacena v hotovosti, je v rozporu s příslušenými ustanoveními zák. č. 254/2004 Sb. Z výdajových pokladních dokladů pak plyne, že povinné mělo být dne , datum, vyplaceno , částka, a dne , datum, dalších , částka, . Jednatel společnosti , Anonymizováno, -, právnická osoba, . přitom nedokázal vysvětlit, proč byla povinné vyplacena záloha ještě před uzavřením kupní smlouvy. Rovněž v registru silničních vozidel byla povinná zapsána jako vlastník a provozovatel vozidla až do , datum, , ačkoliv smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uzavřela společnost , Anonymizováno, -, právnická osoba, . na předmětné vozidlo již , datum, . Tedy ještě předtím, než byla jako vlastník v registru motorových vozidel zapsána.8. Řadou nesrovnalostí pak trpí i kupní smlouva uzavřená mezi žalobcem a společností , Anonymizováno, -, právnická osoba, ., podle níž společnost potvrzuje, že prodává vozidlo dne , datum, žalobci za částku , částka, . Kupní cena má být uhrazena na bankovní účet dne , datum, , přičemž žalobce potvrzuje, že dne , datum, vozidlo převzal. Tedy projev vůle, kterým kupující předmětné vozidlo převzal, o čtyři dny předchází projevu vůle, kterým se prodávající zavázal vozidlo kupujícímu prodat. Tato skutečnost působí nevěrohodně, zejména ve srovnání s kupními smlouvami, které si okresní soud od společnosti , Anonymizováno, -, právnická osoba, . vyžádal a v níž se data uzavření smluv shodují s daty převzetí prodávaných motorových vozidel kupujícími i s daty splatnosti kupních cen. Kupní smlouva uzavřená mezi společností , Anonymizováno, -, právnická osoba, . a žalobcem rovněž časově nezapadá do číselné řady předložených kupních smluv. Pominout nelze, že společnost , Anonymizováno, -, právnická osoba, . vystavila na kupní cenu fakturu, ačkoliv jednatel společnosti uvedl, že při prodeji vozidel společnost vystavuje faktury pouze firmám. Do registru silničních vozidel byl přitom žalobce zapsán jako vlastník a provozovatel ke dni , datum, , tedy ještě předtím, než uhradil prodávajícímu kupní cenu. Dle předložených dokladů ostatně neodpovídají ani počty ujetých kilometrů tak, jak se podávají z jednotlivých listin vztahujících se k předmětnému vozidlu. Všechny tyto okresním soudem popsané nesrovnalosti pak nebyly v průběhu řízení spolehlivě osvětleny.9. Okresní soud tudíž dospěl k závěru, že skutečným úmyslem jednajících osob nebyl převod vlastnického práva k vozidlu z povinné na společnost , Anonymizováno, -, právnická osoba, . a následně jmenovanou společností na žalobce, ale tato majetková transakce měla pouze simulovat a skrýt movitý majetek povinné, aby z něj nebylo možné uspokojit pohledávku oprávněného. Ani jeden z účastníků smlouvy neměl vůli svým jednáním způsobit právní následky a být kupní smlouvou vázán. Vůle jednajících osob formálně projevená v kupní smlouvě nebyla vážná. S ohledem na skutečnost, že všichni adresáti právního jednání znali skutečnou vůli všech jednajících, nebyla dotčena dobrá víra některého z nich, jež by jinak vyžadovala právní ochranu. Nedostatek vážnosti vůle, se kterým byly srozuměny všechny jednající osoby, tedy v tomto případě způsobila zdánlivost kupních smluv.10. Ve smyslu ust. § 552 o.z. proto předmětné kupní smlouvy, tedy smlouva mezi povinnou a , Anonymizováno, -, právnická osoba, . a mezi jmenovanou společností a žalobcem nejsou právním jednáním. Vlastnické právo k vozidlu podle okresního soudu nepřešlo na společnost , Anonymizováno, -, právnická osoba, ., tudíž nemohlo přejít ani na žalobce. Vlastnickým právem k vozidlu nadále disponuje povinná. Žalobci proto nenáleží právo, které by nepřipouštělo výkon rozhodnutí, resp. exekuci.11. Okresní soud vycházeje z popsané úvahy žalobu zamítl a ve věci úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci.12. Proti rozsudku podal včas odvolání žalobce.13. Zopakoval, že se stal vlastníkem vozidla na základě kupní smlouvy uzavřené se společností , Anonymizováno, -, právnická osoba, ., přičemž tato společnost nabyla vlastnické právo k vozidlu na základě kupní smlouvy uzavřen