27 Co 248/2025-209 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení , částka, s příslušenstvím (výrok I), a žalobkyni uložil nahradit žalovanému náklady řízení , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky žalovaného (výrok II).2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobkyně se domáhala zaplacení uvedené částky s tvrzením, že dne , datum, uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu a sjednala pojištění pro případ smrti nebo dožití. Pojistné mělo být placeno v částce , částka, měsíčně a skončilo výpovědí ze strany žalobkyně. Žalobkyně uzavřela smlouvu v očekávání, že bude moci vedle pojistné ochrany zároveň vytvářet finanční rezervu, která se navíc i skutečně vytvářela. Celkem na pojistném žalobkyně zaplatila , částka, , odkupné však bylo žalovaným poskytnuto toliko ve výši , částka, . Žalobkyně se tak domáhá vydání bezdůvodného obohacení v žalované výši, která odpovídá zaplacenému pojistnému sníženému o vyplacené odkupné, Anonymizováno3. Žalobkyně dále tvrdí, že pojistná smlouva je neplatná, neboť obsahuje nepřiměřená smluvní ujednání ve smyslu ust. § 55 a 56 zák. obč. zák, tedy ujednání zneužívající ve smyslu Směrnice Rady 93/13/EHS z dubna 1993 (dále jen Směrnice). Sjednané pojištění bylo pojištěním investičním životním a bylo umisťováno do programů investování, ve kterých pak dochází ke zhodnocení či znehodnocení takto umístěných finančních prostředků. Dále je pojistné sníženo o některé poplatky a z hodnoty pojištění žalovaný odečítal poplatek za správu aktiv, odečtená rizika a poplatek za správu pojištění. Budoucí pojistné plnění tudíž závisí na tom, o jaké poplatky bude snížena hodnota pojištění, případně jaká část pojistného do ní nebude zahrnuta. Žalobkyně ovšem nebyla s výší poplatků seznámena, a to ani před podpisem pojistné smlouvy ani v průběhu pojištění. Proto jsou ustanovení pojistné smlouvy, která jsou na obsahu sazebníku poplatků závislá, neurčitá. Pro neurčitost jsou tudíž jednotlivá ustanovení i neplatná. Jde o zneužívající ujednání dle Směrnice. Dále nutno zdůraznit, že jde o smlouvu uzavřenou mezi spotřebitelem a poskytovatelem služeb. Předmětná ujednání, která nebyla individuálně sjednána, jsou v rozporu s požadavkem poctivosti a způsobují významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Na uvedená ujednání lze proto pohlížet i tak, že v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Žalobkyně neměla možnost posoudit ekonomické důsledky smlouvy, neboť její ujednání jsou nejasná, netransparentní a některé důležité vstupní parametry jsou žalobkyni jako spotřebitelce neznámé. Žalovaný odmítl bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat, té proto nezbylo než podat žalobu.4. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Potvrdil, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, avšak před jejím uzavřením byla žalobkyně seznámena, a to prostřednictvím zprostředkovatelky, s rozsahem pojištění, pojistnými podmínkami a informacemi pro zájemce o pojištění. To, že informace obdržela, potvrdila podpisem pojistné smlouvy. Pojistnou smlouvou žalobkyně sjednala pro pojištěného celkem čtyři pojištění. Ta zajišťovala pojištěnému , jméno FO, krytí rizik ve velmi výhodném rozsahu oproti pojistnému v částce , částka, měsíčně. Žalobkyně od uzavření smlouvy hradila po dobu více než 15 let měsíční pojistné. Žalovaným jí byly pravidelně zasílány informace o stavu pojistné smlouvy včetně informací o aktuálním stavu hodnoty pojištění a výslovně i o druhu a výši všech poplatků, které byly u smlouvy uplatněny za jednotlivý kalendářní rok. Žalobkyně se také přihlašovala do klientské zóny, kde byly uvedené informace k dispozici. Pojistnou smlouvu žalobkyně ukončila bez uvedení jakéhokoliv důvodu. Smlouva tak zanikla ke dni , datum, . V návaznosti na to žalovaný žalobkyni vyplatil odstupné. Podle žalovaného byla smlouva uzavřena platně. Obě smluvní strany se po dobu 15 let touto smlouvou bez výhrad řídily. Ustanovení, o nichž žalobkyně tvrdí, že jsou neplatná, nemohou být nepřiměřenými, zneužívajícími ujednáními ve smyslu označených ustanovení o.z. či Směrnice. Žalovaný dále zdůraznil, že v rámci autonomie vůle stran mají být respektovány uzavřené smlouvy a neplatnost právních jednání dovozována pouze ve výjimečných případech. Koncept pojištění žalovaného je nastaven na krytí rizik s možností využít i investiční složku. Sjednané měsíční pojistné v částce , částka, pak sloužilo primárně ke krytí sjednaných rizik. Proto část z něho byla na jejich úhradu spotřebována a zbytek vložen do žalovaným zvoleného programu investování. O tom byla žalobkyně informována a investice byla výnosná. Žalovaný konečně poznamenal, že veškerá argumentace žalobkyně ke zneužívajícím ujednáním je konstantě odmítána Nejvyšším soudem i Ústavním soudem ČR.5. Žalovaný současně vznesl námitku částečného promlčení žalobkyní uplatněného nároku. To proto, že žalobkyně musela nejpozději po přečetní výročního dopisu z , datum, zjistit, jaká je přesná výše jednotlivých složek rizikového pojištění a poplatků. Došlo proto k promlčení práva na vrácení plateb pojistného, které byly uhrazeny nejpozději 2 roky před zahájením řízení, tedy do , datum, . Nepromlčená zůstává pouze částka , částka, , proti níž žalovaný uplatnil k započtení částku vyplaceného odkupného ve výši , částka, .6. Žalobkyně k argumentaci žalovaného uvedla, že námitku promlčení považuje za nedůvodnou. Počátek běhu subjektivní promlčecí doby nelze vázat ani k okamžiku doručení tzv. „rekapitulací“, neboť z jejich obsahu žalobkyně nemohla seznat, že je pojistná smlouva neplatná. Žalobkyně vědomost o neplatnosti pojistné smlouvy získala teprve tehdy, když přistoupila k ukončení pojistné smlouvy a následně udělila plnou moc svému zástupci k vymáhání práv z pojistné smlouvy. Teprve tehdy získala subjektivní vědomost o neplatnosti pojistné smlouvy. Dříve tuto vědomost neměla. Nelze tak vycházet z toho, že by došlo k uplynutí objektivní či subjektivní promlčecí doby. Nadto je žalobkyně přesvědčena o tom, že námitka promlčení je rozporná s dobrými mravy. Žalovanému jsou známy skutkové okolnosti věci, je si vědom toho, že se bezdůvodně obohacuje a systémově si po řadu let přivlastňuje majetek běžných spotřebitelů. Těží tak z vlastní vědomé nepoctivosti a protiprávního jednání.7. Okresní soud po provedeném dokazování, kdy vycházel z dílem nesporného skutkového stavu, a sice, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena pojistná smlouva, na pojistném žalobkyní zaplaceno , částka, a žalovaným vyplaceno odkupné v částce , částka, , přičemž ke sporným skutečnostem prováděl dokazování listinami, které účastníci předložili či označili k prokázání svých skutkových tvrzení, věc posoudil (s ohledem na okamžik uzavření pojistné smlouvy) dle příslušných ustanovení zák. č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do , datum, (občanský zákoník, dále jen obč. zák,) zejména dle ust. § 103 a následujících a § 451 a následujících obč. zák., a dospěl k závěru, že žaloba není opodstatněná.8. Okresní soud se předně zabýval důvodností vznesené námitky promlčení žalovaným a uzavřel, že je oprávněná. Objektivní promlčecí doba dle ust. § 107 odst. 2 obč. zák. by uplynula tři roky od vzniku bezdůvodného obohacení, přičemž ve smyslu ust. § 103 obč. zák. počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Účastníci smlouvu uzavírali v době, kdy žalovanému nebylo známo, že by v budoucnu obdobné smlouvy mohly být případně shledávány neplatnými. Oba účastníci se po dobu více než 15 let chovali tak, jako by smlouva byla platná a teprve soudní rozhodnutí individuálně konstatující neplatnost takové smlouvy by pro účastníky bylo tím rozhodným okamžikem, kdy mají najisto postavené, že smlouva je neplatná. Okresní soud proto dospěl k závěru, že 10letou promlčecí dobu v případě úmyslného bezdůvodného obohacení v dané věci aplikovat nelze.9. Žaloba byla podána dne , datum, . Za rozhodný okamžik, kdy se žalobkyně mohla dozvědět, že došlo k bezdůvodnému obohacení, okresní soud považoval ten okamžik, kdy se do sféry vlivu žalobkyně dostaly tzv. „rekapitulace“, resp. rekapitulace za rok 2019 doručená žalobkyni v roce 2020. Z každé rekapitulace vždy jednoznačně vyplývala výše veškerých poplatků, odečtené rizikové pojistné, hodnota pojistného, výše jeho zhodnocení, výše odkupného atp. Žalobkyni tudíž pro vydání bezdůvodného obohacení tvořeného jednotlivými platbami pojistného po , částka, měsíčně za období do , datum, uplynula 2letá subjektivní promlčecí lhůta. Nepromlčená část nároku činí , částka, a je nižší než částka vyplaceného odkupného , částka, . Jedná se přitom o vzájemná plnění, která je nutno zúčtovat. K námitkám žalobkyně stran nemožnosti uplynutí promlčecí doby okresní soud uvedl, že rozhodný je okamžik, kdy se oprávněný skutečně dozvěděl o tom, že na jeho úkor došlo k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal. Jak plyne z ustálené judikatury, musí se jednat o skutečnou, nikoliv jen předpokládanou vědomost oprá