§ 103 občanský zákoník – Kdy začíná běžet promlčecí doba u dluhů…
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 103 občanského zákoníku (40/1964 Sb.) stanoví, kdy začíná běžet promlčecí doba u dluhů splácených ve splátkách, a to jak pro jednotlivé splátky, tak pro celý dluh v případě jeho zesplatnění. Pokud máte dohodnuté splátky, promlčecí doba pro každou jednotlivou splátku začíná běžet ode dne, kdy měla být tato konkrétní splátka zaplacena. (§ 103 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Odkazuje na: § 565
- Judikatura: na § 103 odkazuje 24 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud máte dohodnuté splátky, promlčecí doba pro každou jednotlivou splátku začíná běžet ode dne, kdy měla být tato konkrétní splátka zaplacena.
- Jestliže dlužník nezaplatí některou splátku a v důsledku toho se stane splatným celý dluh (tzv. zesplatnění dluhu), promlčecí doba pro celý dluh začne běžet ode dne splatnosti té splátky, která nebyla zaplacena a která vedla k zesplatnění.
- Promlčecí doba se tedy nepočítá od data sjednání dluhu, ale od okamžiku, kdy měla být splátka uhrazena.
Na co si dát pozor
- Věřitel by si měl hlídat splatnost jednotlivých splátek, aby včas uplatnil svá práva a předešel promlčení.
- Dlužník by si měl být vědom, že i když nezaplatí jen jednu splátku, může to vést k zesplatnění celého dluhu a spuštění promlčecí doby pro celou částku.
- Je důležité rozlišovat mezi promlčecí dobou pro jednotlivé splátky a promlčecí dobou pro celý dluh po jeho zesplatnění.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 103
Jak soudy aplikují § 103
Uzavřel, že není-li s ohledem na právní názor odvolacího soudu možné při vyrovnání dlužného nájemného zohlednit zásadu priority, je dlužné nájemné za období od 1. 3. 1998 do 30. 6. 2007 ve smyslu § 101 a § 103 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 ( dále jen „obč. zák.“) v částce 95.500,- Kč promlčeno.
Z toho také vyplývá, že promlčení pohledávky „vyplývající z dohody o narovnání“, na kterou notářský zápis odkazuje, se řídí ustanoveními § 101, resp. § 103 obč. zák. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalobce zdůvodnil tím, že posouzení existence závazku je spjato s jeho prohlášením o svolení k vykonatelnosti zápisu (§ 71b odst. 1 písm. f/ zákona č. 358/1992 Sb.). Žaloba – podle jeho názoru – směřuje k ochraně právního postavení před exekucí, kterou je reálně ohrožen.
… vzniklo i právo zástavního věřitele na uspokojení ze zástavy, řídí se nárok zástavního věřitele na uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy i v době po 1. září 1998 ustanovením § 151f obč. zák. a dalšími právními předpisy ve znění účinném do 31. srpna 1998. Přestože tříletá promlčecí doba podle ustanovení § 101 a § 103 věty první obč. zák. uplynula marně (aniž zástavní věřitelka uplatnila právo na uspokojení ze zástavy), zástavní právo se nepromlčelo, neboť do 20. srpna 2001 neuplynula promlčecí doba u zajištěné pohledávky; v takovém případě se …