17 Co 73/2026-136 – Krajský soud v Hradci Králové

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala příspěvku na výživu , částka, měsíčně za období od , datum, do , datum, .2. Vyložila, že je matkou společného syna účastníků Václava, narozeného , datum, , a protože o něj pečuje (rozsudkem Okresního soudu v , adresa, z , datum, , č. j. , spisová značka, jí byl schválením dohody rodičů svěřen do výlučné péče a žalovaný se zavázal platit mu k jejím rukám výživné , částka, měsíčně), není schopna v běžném rozsahu zajišťovat úhradu všech svých základních potřeb. Po zaplacení výdajů na bydlení jí z jejích příjmů zbývá jen něco přes , částka, měsíčně a právě prochází oddlužením. Účastníci spolu nikdy nežili a žalovaný jí na náklady spojené s porodem, pořízením výbavy pro dítě ani na její výživu nikdy nepřispěl.3. Žalovaný se v prvostupňovém řízení k věci nijak nevyjádřil a k jednání okresního soudu se nedostavil.4. Rozsudkem č. j. , spisová značka, okresní soud uložil žalovanému přispívat žalobkyni v období od , datum, do , datum, na výživu vždy ke každému 15. dni v měsíci částkou , částka, měsíčně (výrok I), dlužné výživné za dobu od , datum, do , datum, vyčíslil na , částka, a povolil žalovanému splácet je žalobkyni „v pravidelných měsíčních splátkách“ od právní moci rozsudku vždy do , datum, . dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek (výrok II), zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném výživného také za období , číslo, (výrok III), a uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení , částka, (výrok IV) a do , číslo, dnů od právní moci rozsudku zaplatit státu soudní poplatek , částka, (výrok V).5. V odůvodnění především shrnul svá skutková zjištění, citoval § 920 odst. 1, § 913 a § 922 odst. 2 občanského zákoníku a podal obecný výklad institutu výživného neprovdané matky. Popsal, že podle jeho zjištění měla žalobkyně v daném období průměrný čistý měsíční příjem , částka, (skládající se z rodičovského příspěvku, příspěvku na bydlení a přídavku na syna , jméno, ; vysvětlil, proč do této částky nezapočítal porodné a , jméno, výživné) a výdaje , částka, (platila , částka, za bydlení a , částka, v rámci probíhajícího oddlužení). Konstatoval, že podle tvrzení žalobkyně a rozsudku o úpravě poměrů syna účastníků Václava obnáší průměrný čistý měsíční příjem žalovaného v rozhodném období , částka, . K tomu poznamenal, že nedostavení se žalovaného k jednání lze zřejmě vykládat i jako jeho srozumění s tím, že bude žalobě vyhověno, a že by dokonce byly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání. Za popsané skutkové situace pokládal žalobkyní požadovanou částku , částka, měsíčně za všem známým okolnostem přiměřenou. Uznal totiž, že žalobkyně nebyla schopna si své potřeby (charakterizované souslovím výživa v širším smyslu) po dobu bezprostředně navazující na narození společného dítěte účastníků v odpovídajícím rozsahu obstarat z vlastních zdrojů; i vzhledem k tomu, že také ona je povinna zajišťovat i část výdajů na , jméno, (protože výživné od žalovaného nepokrývá chlapcovu výživu zcela), nemá dostatečně zajištěno vlastní ošacení, jídlo a drogerii. Okresní soud také připomněl, že podmínkou přiznání uplatněného nároku není, aby byla žalobkyně na požadovaný příspěvek odkázána. Dále podal výpočet nedoplatku na výživném, odůvodnil částečné zamítnutí žaloby (tím, že příspěvek neprovdané matce přísluší teprve od data narození dítěte) a odůvodnil výrok o nákladech. Jejich náhradu žalobkyni přiznal vzhledem k výsledku řízení a z téhož důvodu – s přihlédnutím k poplatkovému osvobození žalobkyně – uložil žalovanému povinnost zaplatit soudní poplatek za řízení.6. Usnesením č. j. , spisová značka, pak okresní soud opravil (s odkazem na § 164 občanského soudního řádu) výrok II rozsudku , spisová značka, doplněním, že výše povolených měsíčních splátek nedoplatku činí , částka, .7. Žalovaný podal proti rozsudku, a to výslovně do všech jeho výroků, i proti usnesení okresního soudu odvolání a zároveň přednostně navrhl, aby byl rozsudek – jako tzv. rozsudek pro zmeškání – zrušen podle § 153b odst. 4 o. s. ř. V první řadě líčil, že jednání zmeškal z důvodu, který je podle něj omluvitelný. Advokát, kterého ještě před jednáním zmocnil k zastupování v této věci, byl už dřív na stejný termín předvolán k jinému soudnímu roku, jej ujistil, že kvůli tomu na jeho žádost okresní soud jednání v této věci určitě odročí a žalovaný se tedy k soudu dostavit nemusí. Posléze však advokát kvůli stěhování kanceláře o odročení požádat zapomněl a žalovaného o tom nezpravil. Dále žalovaný namítl, že byl žalobní požadavek žalobkyně od počátku nejasný a tato vada nebyla odstraněna. Žalobkyně při vymezování období, za které příspěvek požaduje, v žalobě uvedla zjevně nesmyslný údaj, totiž že výživné chce do „31. 63. 2026“. Okresní soud ji k nápravě této procesní vady podle všeho nikdy nevyzval a žalobkyně tak sama neučinila. I proto bylo podle žalovaného vydání rozsudku pro zmeškání vyloučeno. Okresní soud rozhodně nebyl oprávněn odstraňovat uvedený nedostatek žaloby pouze vlastní úvahou, byť třeba logickou. Tím, že tak učinil, překročil svou pravomoc, porušil procesní práva žalovaného a zatížil tím řízení závažnou procesní vadou. A navíc žalobkyně vydání rozsudku pro zmeškání zřejmě ani nenavrhla. Žalovaný nesouhlasil ani se skutkovými závěry okresního soudu. Pokládal je za neúplné. Popisoval, že jeho příjmy v rozhodném období ve skutečnosti obnášely jen asi , částka, měsíčně a že měl i nemalé výdaje, zejména na syna Víta, jehož má ve výlučné péči. Upozornil také, že v , datum, očekávají s jeho současnou partnerkou narození dalšího dítěte a že s nimi ve společné domácnosti žijí další tři partnerčiny děti. Mínil, že je okresním soudem stanovené výživné , částka, měsíčně vzhledem k uvedeným okolnostem drakonické. Soud prvního stupně podle něj byl povinen řádně objasnit, jestli je žalobkyně schopna sama se živit, resp. zda příspěvek opravdu potřebuje a jestli navrhovaná suma odpovídá životní úrovni obou účastníků. Dovozoval, že žalobkyně určitě schopna živit se je a že i nyní dochází na své pracoviště. Odpovídat by tak podle něj mohl příspěvek nanejvýš , částka, měsíčně. Podotkl také, že s ním okresní soud původně korespondoval na adresách, kde se nezdržuje, a že přitom žalobkyně jeho skutečné bydliště znala. Za vyloučené pokládal napravovat chybu, spočívající v neuvedení výše splátek nedoplatku, opravným usnesením ve smyslu § 164 o. s. ř. Měl za to, že tak je možno učinit jen doplňujícím rozsudkem, který by ovšem musel být veřejně vyhlášen. Vytkl okresnímu soudu i to, že jeho usnesení obsahuje chybné (a nijak neodůvodněné) poučení, že proti němu není odvolání přípustné. Pro případ, že okresní soud napadený rozsudek nezruší podle § 153b odst. 4 o. s. ř. , navrhl zrušení tohoto rozhodnutí i opravného usnesení a vrácení věci k dalšímu prvostupňovému řízení odvolacím soudem.8. Žalobkyně pokládala obě rozhodnutí okresního soudu za správná. Primárně měla za to, že je návrh žalovaného na zrušení napadeného rozsudku jako rozsudku pro zmeškání podle § 153b odst. 4 o. s. ř. zmatečný, a tudíž neprojednatelný. Podtrhla, že rozhodnutí soudu prvního stupně o věci samé povahu rozsudku pro zmeškání nemá. A podal-li žalovaný také odvolání, nesplňuje tento úkon podle žalobkyně požadavky vyplývající z § 205 o. s. ř. Přitakala okresnímu soudu, že proti jeho – podle ní správnému – opravnému usnesení není odvolání přípustné, a mínila, že pokud by přípustné bylo, žalovaný by je podal opožděně.9. Žalovaný v odpovědi žalobkyni přisvědčil, že rozhodnutí okresního soudu o věci samé rozsudkem pro zmeškání vskutku není. Nově sdělil, že se jemu a jeho partnerce , datum, narodila dcera , jméno, . Tím se podle něj jeho finanční možnosti ještě více zhoršily, protože vyživovací povinnosti k dětem určitě mají přednost před vyživovací povinností k žalobkyni. Jinak zopakoval, že okresní soud rozhodl, aniž v potřebném rozsahu zjistil příjmy a výdaje obou účastníků. Trval na tom, že jeho finanční situace je horší než situace žalobkyně. Argumentoval, že ze svého čistého měsíčního příjmu , částka, platí výživné na syna , jméno, , částka, Kč a na pokrytí vlastních životních nákladů (bydlení, strava apod.) mu tedy zbývá jen , částka, , kdežto celkový měsíční příjem žalobkyně činí , částka, (, částka, rodičovský příspěvek, , částka, příspěvek na bydlení, , částka, přídavek na , jméno, a , částka, jeho výživné), a to ještě žalobkyně obdržela porodné , částka, . Výživné neprovdané matky nemá zajistit shodnou životní úroveň rodičů a přiměřená výživa žalobkyně je plně zajištěna. Netrpí finančním nedostatkem, který by musel dorovnávat. Naopak, po narození posledního dítěte je jeho životní úroveň z hlediska příjmů dokonce nižší než životní úroveň žalobkyně. A žalobkyně navíc prochází oddlužením, takže částka, která by jí byla v tomto řízení přisouzena, by se tak jako tak stala součástí majetkové podstaty a sama žalobkyně by z ní fakticky neobdržela nic. Nejlepším řešením by tak podle žalovaného bylo, kdyby žalobkyně vzala žalobu