18 Co 327/2025-132 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu co do zaplacení , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok II.), a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).2. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že se žalobce proti žalovanému žalobou doručenou okresnímu soudu dne , datum, a doplněnou podáním ze dne , datum, domáhal zaplacení , částka, (jistiny úvěru ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, ) s úrokem ve výši 60,31 % ročně z částky 145 366,39 od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, a úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, , přičemž částka , částka, byla vyplacena přímo žalovanému a částka , částka, (správně , částka, ) byla použita ke konsolidaci (dřívější) smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a ani se k nařízenému jednání (dne , datum, ) bez omluvy nedostavil, a proto okresní soud rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného.3. Okresní soud z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru č. , hodnota, (na č. l. 9 spisu) vzal soud za prokázané, že strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , ve které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal splatit žalobci celkem , částka, , ve splátkách ve výši , částka, měsíčně. Z dohody o konsolidaci ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (na č. l. 20 spisu) vzal okresní soud za prokázané, že strany uzavřely doplňující dohodu, ve které se žalobce zavázal použít částku , částka, k předčasnému splacení celého úvěru ze smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, a vyplatit žalovanému (jen) částku , částka, . Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru č. , hodnota, (na č. l. 72 spisu) vzal okresní soud za prokázané, že strany uzavřely rovněž (dříve) smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , ve které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal splatit žalobci celkem , částka, , ve splátkách ve výši , částka, měsíčně. Z dokladu o vyplacení úvěru – otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu (na č. l. 31 spisu) vzal okresní soud za prokázané, že žalobce poukázal částku , částka, na vlastní účet a částku , částka, na účet žalovaného platbami ze dne , datum, . Z výpisu z účtu (na č. l. 85 spisu) vzal okresní soud za prokázané, že žalobce poukázal částku , částka, na účet žalovaného platbou ze dne , datum, . Okresní soud z karty klienta (na č. l. 36 spisu) vzal za prokázané, že žalovaný splatil na smlouvu o úvěru č. , hodnota, (novější smlouvu) celkem , částka, . Z karty klienta (na č. l. 65 spisu) vzal za prokázané, že žalovaný splatil na smlouvu o úvěru č. , hodnota, (starší smlouvu) celkem , částka, . Z potvrzení o příchozích úhradách pak vzal dále za prokázané, že průměrný příjem žalovaného ze zaměstnání za měsíce červenec 2022 a srpen 2022 (tj. před uzavřením novější smlouvy) činil , částka, . Z potvrzení o příchozích úhradách (na č. l. 82 a 83 spisu) vzal za prokázané, že průměrný příjem žalovaného ze zaměstnání za měsíce červenec 2021 a srpen 2021 (tj. před uzavřením starší smlouvy) činil , částka, .4. Okresní soud na danou věc aplikoval ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, § 86 odst. 2 téhož zákona, § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do , datum, a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, a dále také § 3016 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. - o. z.), a uzavřel, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky jednak na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , a dále na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , kterou měl podle obsahu za změnu závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, přičemž obě smlouvy měl za neplatné, neboť žalobce před jejich uzavřením řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného, když k výdajům žalovaného chybí podkladový materiál; vysvětlil, že pokud není postaveno najisto, kolik činily výdaje žalovaného (např. výpisem z účtu za poslední 3 měsíce), tak nelze činit rozvahu, ani usuzovat na to, zda bude schopný úvěry splácet, a takový nedostatek nelze kompenzovat různými výpisy (na č. l. 29 a 30 spisu), které o konkrétních výdajích žalovaného nevypovídají ničeho, ani prohlášeními spotřebitele (na č. l. 12 a 64 spisu), neboť na informace podané spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (k tomu odkázal na bod 14. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Okresní soud proto postupoval podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, a uložil žalovanému, aby zaplatil žalobci částku , částka, (výroku I. rozsudku), která je rozdílem mezi poskytnutými jistinami spotřebitelského úvěru ve výši , částka, (tj. , částka, + , částka, ) a částečným plněním žalovaného v celkové výši , částka, (tj. , částka, + , částka, ), a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (včetně úroku z prodlení – k tomu odkázal na bod 14. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), a to v rozsahu uvedeném ve výroku II. rozsudku. Ve vztahu ke starší úvěrové smlouvě poznamenal, že neaplikoval § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do , datum, z důvodů uvedených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . O nákladech řízení pak rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal s tím, že žalobce byl převážně neúspěšný a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.5. Proti rozsudku, a to pouze proti výroku II. a závislému výroku III., podal včas odvolání žalobce. Přitom výrok II. napadl pouze co do zamítnutí části žaloby o , částka, jako zbytku bezdůvodného obohacení a co do zamítnutí příslušenství – konkrétně zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Namítal, že okresní soud nesprávně započetl plnění na předchozí smlouvu č. , číslo, , když na tuto smlouvu bylo uhrazeno , částka, a přitom žalovanému byla vyplacena dne , datum, jistina ve výši , částka, a okresní soud započetl , částka, na smlouvu č. , číslo, . Podle této smlouvy byla žalovanému vyplacena dne , datum, jistina , částka, , žalovaný zaplatil , částka, , a tedy měl by zaplatit , částka, . Protože okresní soud přiznal žalobci výrokem I. rozsudku , částka, , zbývá k zaplacení částka , částka, jako bezdůvodné obohacení. Poukázal na to, že smlouva , číslo, a žádné skutkové posouzení platnosti této smlouvy neproběhlo, žalovaný byl v řízení zcela pasivní a tuto námitku neuplatnil. Žalobce zopakoval, že předmětem řízení byla smlouva , číslo, , podle níž byla žalovanému vyplacena částka , částka, , z čehož šlo , částka, dne , datum, na úhradu předchozí smlouvy a , částka, přímo žalovanému a žalobci tak náleží na bezdůvodném obohacení , částka, . Měl také za to, že okresní soud by mu měl přiznat zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, neboť u bezdůvodného obohacení přísluší zákonný úrok z prodlení od doby výzvy k plnění a odkázal k tomu na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, . Dále měl za to, že okresní soud rozhodl nesprávně i o náhradě nákladů řízení, když nepočítal s další částkou , částka, , kterou mu nepřiznal a podle toho by měl také rozhodnout o nákladech řízení. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu ve výroku II. změnil tak, že žalobu zamítá pouze v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení.6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je zčásti důvodné.7. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění okresního soudu, proto na ně odkazuje, dospěl však zčásti k jinému právnímu závěru.8. Dle ust. § 79 odst. 1 o. s. ř. řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí