18 Co 94/2026-89 – Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalovanému zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a nahradit žalobci náklady řízení ve výši , částka, k rukám zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.2. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení náhrady mzdy za období od , datum, do , datum, . V žalobě uvedl, že s žalovaným uzavřel dne , datum, pracovní smlouvu s nástupem do práce dne , datum, . Podle pracovní smlouvy náležela žalobci mzda ve výši 17.000,-- Kč za kalendářní měsíc. Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnance zaměstnavatelem učiněné dne , datum, je neplatné. Dále bylo soudem určeno, že pracovní poměr žalobce trvá a že žalovaný je povinen žalobci v rámci pracovního poměru přidělovat práci podle pracovní smlouvy. Výše zmíněný rozsudek nabyl právní moci , datum, . Pracovní poměr žalobce u žalovaného tak trval po celou dobu, tj. od , datum, až do jeho platného ukončení, k němuž došlo na základě dohody o rozvázání pracovního poměru ke dni , datum, . Žalobci tak vznikl nárok na náhradu mzdy za období od dubna 2022 do , datum, . Žalobce požaduje náhradu mzdy jen za období od , datum, do , datum, , výše náhrady činí 12 x , částka, , tj. , částka, .3. Žalovaný nárok žalobce neuznal, považoval jej za neopodstatněný. Ve svém vyjádření uvedl, že opakovaně písemně vyzýval žalobce, aby nastoupil do zaměstnání, aby mu byla v souladu s rozsudkem zmíněným výše byla přidělována práce. Namísto nástupu podal žalobce výpověď. Dále žalovaný uvedl, že požadavek zaměstnance, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, není uplatněn již tím, že zaměstnanec podal u soudu pouze žalobu na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru. Oznámení zaměstnance, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, nahrazuje jen taková žaloba, v níž zaměstnanec uplatnil též nárok na náhradu mzdy. Žalobce odmítal nastoupit do zaměstnání, žalovaný tak nemohl naplnit rozsudek zmiňovaný žalobcem.4. Žalobce ve své replice upozornil na to, že žalovaného vyzval dopisem ze dne , datum, , aby ho nadále zaměstnával. Tento dopis byl žalovanému prokazatelně doručen dne , datum, . Po právní moci rozsudku ve věci neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru žalobce sdělil žalovanému, že nemá zájem na dalším zaměstnávání u žalovaného pro ztrátu důvěry a rovněž proto, že mu žalovaný odmítl vyplatit náhradu mzdy. Následně bylo jednáno o ukončení pracovního poměru, k tomu nakonec došlo podpisem dohody. Dohoda sice nese datum , datum, , ale fakticky byla podepsána až někdy v září 2023.5. Okresní soud vyšel z následujících zjištění z provedených důkazů. Mezi žalobcem jako zaměstnancem a žalovaným jako zaměstnavatelem byla uzavřena pracovní smlouva. Jako druh práce byla sjednána pracovní pozice kuchař – číšník, místo výkonu práce penzion , právnická osoba, , , adresa, , den nástupu do práce , datum, . Za vykonanou práci podle smlouvy měla náležet měsíční mzda 17.000,-- Kč (pracovní smlouva ze dne , datum, ). Žalovaný dal žalobci okamžité zrušení pracovního poměru datované dne , datum, . Žalobce vyzval žalovaného, aby mu nadále přiděloval práci a zaměstnával jej s tím, že odmítá, že by byly dány důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru (dopis ze dne , datum, ). Žalovaný reagoval na výše uvedený dopis žalobce svým dopisem ze dne , datum, , v němž uvádí, že dopis žalobce ze dne , datum, obdržel dne , datum, . Žalovaný setrval na tom, že okamžité zrušení pracovního poměru je důvodné. Pracovní poměr žalobce u žalovaného byl ukončen na základě dohody ze dne , datum, s tím, že skončí ke dni , datum, . Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce žalovaným učiněné dne , datum, je neplatné. Dále jím bylo určeno, že pracovní poměr žalobce k žalovanému založený pracovní smlouvou ze dne , datum, trvá, a žalovanému uložena povinnost přidělovat žalobci práci podle pracovní smlouvy ze dne , datum, . Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Podle mzdového listu za rok 2021 žalobce u žalovaného odpracoval v říjnu 2021 až v prosinci 2021 celkem , hodnota, hodin a 8 hodin ve svátek, hrubá mzda za uvedené období činila 59.181,-- Kč a za vedlejší činnost 10.000,-- Kč, s součtu se tedy jednalo o částku , částka, .6. Na tomto podkladě učinil okresní soud následující právní závěry. Žalobce se podanou žalobou domáhal náhrady mzdy za období od , datum, do , datum, (pozn. krajského soudu-zjevným písařským pochybením okresní soud uvedl období od , datum, do , datum, , ačkoli správný údaj se v odůvodnění rozsudku uvádí opakovaně). Nárok vycházel z toho, že okamžité zrušení pracovního poměru ze strany žalovaného jako zaměstnavatele bylo soudem shledáno neplatným. Na období, kdy mezi účastníky trval spor o platnost okamžitého zrušení pracovního poměru, tedy na období ode dne následujícího po dni, kdy měl pracovní poměr okamžitým zrušením skončit, do dne, kdy bylo soudem pravomocně rozhodnuto ve věci platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, je třeba aplikovat ustanovení § 69 až 72 zákoníku práce.7. Podle § 69 odst. 1 zákoníku práce platí, že dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrada podle věty první přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.8. V daném případě žalovaný zrušil pracovní poměr žalobce okamžitě podáním ze dne , datum, , tento den bylo příslušné podání žalobci doručeno (přesněji řečeno ten jej odmítl převzít, nicméně podle § 334 odst. 3 zákoníku práce se taková listina považuje za doručenou). Zde okresní soud vyšel ze závěrů rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , kterým bylo okamžité zrušení pracovního poměru žalobce u žalovaného shledáno neplatným. Právní moci tento rozsudek nabyl dne , datum, . Na období od , datum, do , datum, je tak třeba aplikovat ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce.9. Žalobce dopisem ze dne , datum, sdělil žalovanému, že skutečnosti uváděné v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne , datum, jsou nepravdivé, toto zrušení pokládá za neplatné a požaduje, aby ho žalovaný nadále zaměstnával dle uzavřené pracovní smlouvy. Pracovní poměr žalobce u žalovaného tak po celé uvedené období trval a žalovaný byl povinen poskytnout žalobci náhradu mzdy, a to ode dne oznámení žalobce, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy došlo k platnému skončení pracovního poměru. Žalovaný se o dopisu žalobce prokazatelně dověděl dne , datum, , k ukončení pracovního poměru došlo ke dni , datum, . Za dobu od , datum, do , datum, tak žalobci vzniklo právo na náhradu mzdy.10. Náhrada mzdy náleží žalobci ve výši průměrného výdělku. Podle § 352 zákoníku práce se průměrným výdělkem zaměstnance rozumí průměrný hrubý výdělek. Podle § 353 odst. 1 se průměrný výdělek zjistí z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí předcházející dni, v němž žalobci vzniklo právo na náhradu mzdy (§ 354 odst. 1), tedy v daném případě poslední kalendářní čtvrtletí roku 2021. Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek (§ 356 odst. 1).11. Výše průměrného výdělku v daném případě byla zjištěna následujícím výpočtem: celkem dosažená mzda za rozhodné období (, částka, ) dělená počtem odpracovaných hodin za toto období (512 hod), podíl , částka, představuje průměrný hodinový výdělek. V žalovaném období, tj. od , datum, do , datum, bylo dle plánovacího kalendáře na rok 2022 a 2023 celkem , hodnota, pracovních hodin. Náhrada mzdy tak činí 135,-- Kč x 2080, tedy částku převyšující částku žalovanou. Žaloba je tak zcela oprávněná, proto jí okresní soud v plném rozsahu vyhověl. Žalobci vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky (§ 1970 občanského zákoníku, výše dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.).12. K námitkám žalovaného v jeho vyjádření k žalobě okresní soud uzavřel, že nemají pro danou věc význam. Předně není pravda, že požadavek zaměstnance, aby ho zaměstnavatel nadále zaměstnával, nahrazuje pouze žaloba na náhradu mzdy. Ve skutečnosti je to tak, že zaměstnanec musí dát pouze jasně najevo, že tento požadavek vůči zaměstnavateli vznáší, přičemž je nerozhodné, jestli tak učiní formou dopisu či žaloby. V daném případě navíc žalobce zcela jednoznačně dopisem ze dne , datum, požadoval po žal