§ 69 zákoník práce – Neplatné rozvázání pracovního poměru
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 6. 2025 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 69 zákoníku práce stanoví, jaké jsou důsledky, pokud zaměstnavatel neplatně rozváže pracovní poměr, a upravuje práva a povinnosti zaměstnance i zaměstnavatele v takové situaci. (§ 69 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 6. 2025)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Neplatné rozvázání pracovního poměru
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec, soud
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu, 6 měsíců, může soud na návrh zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy nebo platu za…“
- Judikatura: na § 69 odkazuje 171 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Neplatné rozvázání pracovního poměru“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.
(1) Dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu a dovolenou. Náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku a dovolená přísluší zaměstnanci ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.
(2) Přesahuje-li celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu, 6 měsíců, může soud na návrh zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy nebo platu za další dobu přiměřeně snížit; soud při svém rozhodování přihlédne zejména k tomu, zda byl zaměstnanec mezitím jinde zaměstnán nebo vykonával jinou výdělečnou činnost, jakou práci konal a jakého výdělku dosáhl nebo z jakého důvodu se do práce nezapojil.
(3) Rozvázal-li zaměstnavatel pracovní poměr neplatně, avšak zaměstnanec neoznámí, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, platí, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne písemně na jiném dnu skončení, že jeho pracovní poměr skončil dohodou,
a) byla-li dána neplatná výpověď, uplynutím výpovědní doby,
b) byl-li pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době, dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit; v těchto případech má zaměstnanec právo na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní doby.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud zaměstnavatel neplatně ukončí pracovní poměr (např. neplatnou výpovědí) a zaměstnanec písemně oznámí, že chce dál pracovat, pracovní poměr trvá a zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy (průměrného výdělku) a dovolenou od data oznámení až do doby, než mu zaměstnavatel umožní pracovat, nebo než dojde k platnému ukončení.
- Pokud náhrada mzdy přesáhne 6 měsíců, soud může na návrh zaměstnavatele tuto náhradu snížit, přičemž zohlední, zda zaměstnanec mezitím pracoval jinde a jaký měl výdělek.
- Pokud zaměstnanec po neplatném rozvázání pracovního poměru neoznámí, že trvá na dalším zaměstnávání, pracovní poměr se považuje za skončený dohodou (pokud se písemně nedohodnou jinak), a to buď uplynutím výpovědní doby, nebo dnem, kdy mělo neplatné zrušení skončit. V těchto případech má zaměstnanec právo na náhradu mzdy za dobu výpovědní doby.
Na co si dát pozor
- Zaměstnanec musí své trvání na dalším zaměstnávání oznámit zaměstnavateli písemně.
- Pokud zaměstnanec netrvá na dalším zaměstnávání, přichází o nárok na náhradu mzdy za celou dobu, po kterou by jinak pracovní poměr trval, a získává pouze náhradu za dobu výpovědní doby.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 69
Jak soudy aplikují § 69
… chybně označuje také jako „nález“ – pozn. Nejvyššího soudu) neodchýlil, jestliže pod bodem 10 odůvodnění napadeného rozsudku dovodil, že byť je v tomto rozsudku Nejvyššího soudu, jímž dovolatelka argumentovala již v předchozí fázi soudního řízení, řešeno období po uplynutí výpovědní doby a náhrada mzdy podle § 69 odst. 1 zákoníku práce, není důvod, proč by se jeho závěry nemohly vztáhnout na období výpovědní doby a náhradu mzdy podle § 208 zákoníku práce (tj. na situaci posuzovanou ve zde souzené věci).
… a prejudiciální otázku o dodržení způsobu doručení písemnosti o zrušení pracovního poměru ve zkušební době; - zda soud rozhodující o náhradě mzdy v případě, že učiní závěry o tom, že právní jednání, kterým byl ukončen pracovní poměr, je zdánlivé pro nedodržení formy, může moderovat náhradu mzdy ve smyslu ustanovení § 69 odst. 2 zákoníku práce jeho analogickou aplikací.
Nelze mu přičítat k tíži, že se domáhá svých práv, a to vedle neplatného skončení pracovního poměru také nároku na náhradu mzdy ve smyslu § 69 zákoníku práce.
Návody
Právní otázky
Související
§ 59 Účast odborových orgánů při rozvázání pracovn (Zákoník práce)§ 61 Nároky z neplatného rozvázání pracovního pomě (Zákoník práce)§ 63 (Zákoník práce)§ 63 (Zákoník práce)