19 Co 70/2026-421 – Krajský soud v Hradci Králové

1. Napadeným rozsudkem okresní soud rozhodl, že se zamítají žaloby, kterými se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení , částka, se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení z částky , částka, , od , datum, od zaplacení z částky , částka, a od , datum, do zaplacení z částky , částka, (výrok I) a žalobkyně je povinna ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalované náklady řízení ve výši , částka, (výrok II).2. Proti rozsudku podala odvolání žalobkyně. Namítala, že daňové řízení, tj. daňová kontrola ohledně daňových přiznání k DPH za , datum, , za niž se v tomto řízení domáhá odškodnění dle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (z. o. s.), trvala už od podání jejího daňového přiznání, a nikoliv až od zahájení daňové kontroly správce daně dne , datum, (jak ale nesprávně uzavřel okresní soud). Navrhla, aby krajský soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví, nebo jej zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla, aby krajský soud napadený rozsudek potvrdil, a ztotožnila se s okresním soudem v jeho skutkových i právních závěrech, na základě nichž žalobu zamítl. Poukázala na to, že totožná odvolací námitka žalobkyně ve skutkově i právně obdobném sporu mezi účastníky nebyla shledána důvodnou Nejvyšším soudem v jeho usnesení ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, .4. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o. s. ř.), obsahuje všechny podstatné náležitosti (§ 205 o. s. ř.) a je podáno osobou oprávněnou a včas (§ 201 a § 204 o. s. ř.), projednal odvolání bez jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 214 odst. 3 o. s. ř. a oba účastníci s tímto postupem souhlasili. Přezkoumal napadený rozsudek v mezích, ve kterých se žalobkyně jakožto odvolatel domáhala jeho přezkoumání (§ 212 o. s. ř.) a přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.). Odvolání neshledal opodstatněné.5. V projednávané věci krajský soud zcela sdílí správné skutkové i právní závěry okresního soudu, na základě nichž žalobu zamítl. Plně odkazuje na vynikající odůvodnění napadeného rozsudku a jen k jediné odvolací námitce žalobkyně dodává následující.6. Okresní soud se délkou posuzovaného řízení, tj. daňového řízení o daňové kontrole DPH za období , datum, velmi podrobně zabýval zejména v bodech 26 až 28 odůvodnění napadeného rozsudku, přičemž výslovně uvedl, že ji shledal v délce cca 6 let a 3 měsíců, tj. od , datum, do , datum, . Krajský soud s ním plně souhlasí zejména v tom, že z důvodů jím uvedených je začátek posuzovaného řízení nutno odvíjet nejdříve od zahájení daňové kontroly správcem daně , datum, a nikoliv už od podání daňového přiznání žalobkyní k DPH za jednotlivé měsíce , datum, .7. K totožnému právnímu závěru dospěl Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , ve skutkově i právně obdobné věci týchž účastníků o daňové kontrole zahájené , datum, ohledně daňového přiznání podaného , datum, za zdaňovací období kalendářního roku , datum, . Uvedl v něm, že nejistota žalobkyně o výsledku daňového řízení (daňové kontroly) nemohla být už od okamžiku daňového přiznání, ale až od zahájení daňového řízení správcem daně. Vycházel přitom ze správnosti svého předchozího rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , dle nějž pro účely přiznání náhrady nemajetkové újmy vzniklé nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce daňového řízení, za niž by ve smyslu § 13 odst. 1 z. o. s. odpovídal stát, nelze zásadně považovat dobu od podání daňového přiznání do okamžiku, kdy je daňový subjekt buď vyzván k tomu, aby odstranil pochybnosti o správnosti, průkaznosti a úplnosti daňového tvrzení, popřípadě písemností, jež k daňovému tvrzení předložil, anebo mu je za týmž účelem doručeno oznámení o zahájení daňové kontroly. Přestože je posledně citovaný rozsudek žalobkyní v odvolání kritizován jako nesprávný a neudržitelný, tak ústavní stížnost proti němu byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, a Nejvyšší soud z něj ve své rozhodovací praxi i nadále vychází.8. Z tohoto pohledu je tedy napadený rozsudek ve smyslu § 13 o. z. v plné shodě s předchozím rozhodování soudů v obdobných sporech účastníků a odpovídá i celkové harmonii soudních rozhodnutí v projednávané věci a důvěře účastníků k nim, tj. nelze v tomto řízení, bez nově nastalých skutečností, znovu a jinak řešit otázku délky daňového řízení, která již jednou byla určitým způsobem vyřešena, vychází ze stále stejného skutkového základu a je zpochybňována obsahově stále stejnými námitkami žalobkyně (srov. především nález Ústavního soudu ze dne 27. 8. 2004 sp. zn. I. ÚS 647/02, ale i např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. 26 Cdo 1236/2015 nebo ze dne 9. 4. 2014, sp. zn. 26 Cdo 669/2014, dle nichž by se v těchto případech soud mohl od těchto závěrů odchýlit jen výjimečně, v odlišných případech; jinak je totiž kladen důraz zejména na zásady právní jistoty a předvídatelnosti práva, patřící ke znakům právního státu, které vedou ke stabilitě a jednotnosti soudního rozhodování).9. V návaznosti na to se pak okresní soud naprosto správně zabýval výší žalobkyní žalovaného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. V té souvislosti dostatečně zohlednil veškerá hlediska předvídaná § 31a odst. 3 z. o. s. ohledně stanovení její výše, a to nejen jednotlivě, ale i komplexně v jejich souhrnu (viz body 29 až 32 odůvodnění napadeného rozsudku, s čímž krajský soud bezezbytku souhlasí). Žalobkyně přitom v odvolání ani konkrétním způsobem nenamítá a nezpochybňuje nedostatečné nezohlednění některého z těchto hledisek.10. Úvahy okresního soudu v tomto směru učiněné zde ve vztahu ke konkrétním poměrům souzené věci přiléhavě respektují zásady dané § 13 odst. 1 a § 31a odst. 1 a 3 z. o. s., čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb. a Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněného v jeho Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 58/2011 k výkladu z. o. s.11. Krajský soud může v naprosté shodě s okresním soudem jen vyzdvihnout a zdůraznit ten jeho zásadní právní závěr spočívající v tom, že význam předmětu posuzovaného řízení o daňové kontrole měl pro žalobkyni nepatrný, až nulový význam za situace, kdy se její újma primárně omezovala na naději v selhání daňových orgánů při odhalování jejího podvodného jednání spočívajícího ve zkrácení daně za roky , datum, a , datum, a vylákání nadměrných odpočtů DPH, za což byla i pravomocně odsouzena a potrestána (viz bod 19 odůvodnění napadeného rozsudku a srov. bod 53 odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ve skutkově předcházející věci účastníků, týkající se vlastního doměření DPH), případně se její újma omezovala na naději získání neoprávněné získání dotace , částka, (viz bod 32 odůvodnění napadeného rozsudku).12. Za takové situace krajský soud zcela souhlasí s okresním soudem v tom, že v konkrétních poměrech této projednávané věci se po zvážení všech hledisek daných § 31a odst. 3 z. o. s. jevila daňová kontrola u žalobkyně skutkově i právně velmi složitá a její význam pro žalobkyni standardní, bez jakékoliv významnější nejistoty ve vztahu k jejímu výsledku. Ve svém výsledku tak daňová kontrola, resp. posuzované daňové řízení bylo skončeno bez zbytečných průtahů a v přiměřené lhůtě, což u žalobkyně vylučuje důvodnost žalované náhrady nemajetkové újmy (viz nejen už výše zmíněné usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ale i jeho rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný v jeho Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. , spisová značka, nebo nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .13. Se zřetelem k výše uvedenému tudíž krajský soud podle § 219 o. s. ř. napadený rozsudek jako ve výroku věcně správný potvrdil.14. O nákladech odvolacího řízení krajský soud rozhodl v souladu s § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a v něm rovněž procesně plně úspěšné žalované přiznal vůči neúspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v plné výši, tj. v celkové částce , částka, za písemné vyjádření žalované k odvolání dle § 1 odst. 1 a 3, písm. a/ a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jsou náklady odvolacího řízení splatné ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.