25 Co 273/2025-118 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na vypořádací podíl částku , částka, (zhodnocení , Anonymizováno, ) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I). Zamítl žalobu v části, ve které byl učiněn předmětem vypořádání společného jmění manželů družstevní podíl v bytovém družstvu „, právnická osoba, “, se sídlem , adresa, , IČ , IČO, , s nímž je spojeno právo nájmu k družstevnímu bytu č. , číslo, nacházejícího se ve třetím nadzemním podlaží domu č. p. , číslo, , , adresa, , , adresa, a výnosy z podnájmu družstevního bytu v bytovém družstvu „, právnická osoba, “, se sídlem , adresa, , IČ , IČO, , s nímž je spojeno právo nájmu k družstevnímu bytu č. , číslo, nacházejícího se ve třetím nadzemním podlaží domu č. p. , číslo, , , adresa, , , adresa, , za posledních 36 měsíců trvání společného jmění (výrok II). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobkyně dne , datum, podala proti žalovanému žalobu o vypořádání společného jmění manželů. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud schválil částečný smír mezi účastníky ve znění, že movité věci, které byly předmětem žaloby, a to kávovar, nábytek IKEA v ložnici, zahradní nábytek IKEA a plynový gril, které jsou v držení žalobkyně, zůstávají výlučným majetkem žalobkyně bez povinnosti poskytnout za tyto věci náhradu na vypořádací podíl. Následně účastníci prohlásili, že netrvají na vypořádání výnosů z podnikatelských aktivit souvisejících s podílem ve společnosti , právnická osoba, , a v tomto směru nadále nevznášejí žádné vzájemné nároky. Nadále se žalobkyně domáhala vypořádání družstevního podílu specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku, výnosů z podnájmu družstevního bytu za dobu 36 měsíců před podáním žaloby na vypořádání společného jmění manželů a výnosů z kryptoměny , Anonymizováno, za dobu trvání manželství, které žalovaný využíval výlučné pro svoji vlastní potřebu. Podíl v bytovém družstvu měli oba účastníci řízení nabýt do společného jmění manželů na základě darovací smlouvy. Žalovaný naopak tvrdil, že podíl v bytovém družstvu není součástí společného jmění manželů, neboť ho nabyl do svého výlučného vlastnictví na základě darovací smlouvy od svého otce , jméno FO, . Z toho důvodu nemohou být předmětem vypořádání ani výnosy z podnájmu družstevního bytu.3. Okresní soud vzal za prokázané, že manželství účastníků bylo rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , rozvedeno. Mezi účastníky bylo nesporné, že v době trvání manželství došlo ke zhodnocení , Anonymizováno, o , částka, . Žalovaný je tedy povinen polovinu z výnosů z , Anonymizováno, , tzn. částku , částka, , vyplatit žalobkyni jako vypořádací podíl. Otec žalovaného , jméno FO, jako převodce převedl smlouvou o převodu družstevního podílu ze dne , datum, družstevní podíl na nabyvatele/žalovaného. Dle smlouvy o převodu družstevního podílu ze dne , datum, , jméno FO, označený ve smlouvě jako „převodce“ převedl družstevní podíl na žalovaného označeného v části smlouvy „nabyvatel(é)“. Ve smlouvě je vyznačena i „manželka převodce“ , jméno FO, a „manželka nabyvatele“, žalobkyně. Smlouva je všemi čtyřmi osobami podepsána. Pod podpisem , jméno FO, je uvedeno „podpis převádějícího člena“, pod podpisem žalovaného „podpis nabyvatele“, pod podpisem , jméno FO, „podpis manžela/ky převodce“ a pod podpisem žalobkyně „podpis manžela/ky nabyvatele“. Ve smlouvě je tedy označena i manželka převodce , jméno FO, a žalobkyně jako manželka nabyvatele. Z výpovědi , jméno FO, bylo zjištěno, že chtěl, aby byt zůstal pouze žalovanému, když ho převáděl. Družstvo však trvalo na tom, že do smlouvy má být zapsána i manželka žalovaného. Dle výpovědi svědka , jméno FO, manželům vzniklo společné členství v družstvu. Převést družstevní podíl lze jen na předpřipraveném formuláři SBD , adresa, . Je praxí SBD , adresa, , aby byl na smlouvě o převodu i manžel převodce a nabyvatele. Stavební družstvo , adresa, na základě dodatku smlouvy o nájmu družstevního bytu ze dne , datum, přenechalo družstevní byt do užívání nájemci (žalovanému) na dobu neurčitou, společným nájemcem byla i žalobkyně a vzniklo společné členství manželů. Okresní soud dospěl k závěru, že družstevní podíl v bytovém družstvu „, právnická osoba, “, se sídlem , adresa, , s nímž je spojeno právo nájmu k družstevnímu bytu číslo , číslo, , nacházejícího se ve třetím nadzemním podlaží domu č. p. , číslo, , , adresa, , , adresa, , je ve výlučném vlastnictví žalovaného, a proto nemůže být předmětem vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Smlouvy o převedení družstevního podílu v SBD , adresa, bylo možno uzavřít jen na jejich speciálním formuláři, jak vyplynulo z výpovědi svědka , jméno FO, . Okresní soud vyložil smlouvu podle § 555 a násl. o. z. tak, že podle obsahu (i s přihlédnutím k úmyslu , jméno FO, zjištěném z jeho výpovědi) a jejího písemného znění je nepochybné, že nabyvatelem je pouze žalovaný. Žalobkyně je ve smlouvě označena „pouze“ jako „manželka nabyvatele“ nikoli jako nabyvatel samotný. I když by úmysl , jméno FO, nebyl druhé straně znám, smlouva neposkytuje žádný jiný náhled ani pro stranu, které je projev vůle určen (SBD , adresa, ). Pokud by měl být podíl převeden do společného jmění manželů, byla by žalobkyně označena ve smlouvě jako „2. nabyvatel“, případně by byla uvedena v kolonce smlouvy označené přímo jako „nabyvatel(é)“ a nikoli v části smlouvy označené jako „manžel – manželka nabyvatele“. Dle názoru okresního soudu má označení a podpis manžela nabyvatele ve smlouvě informativní charakter, když manželovi mohou vzniknout četná práva a povinnosti související právě se vznikem společného členství manželů v družstvu. Ostatně ve smlouvě je označena i manželka převodce (, jméno FO, ), která neměla žádné vlastnické právo k družstevnímu podílu, původně ho vlastnil jen , jméno FO, . Protože družstevní podíl nebyl součástí společného jmění manželů, nemohly být předmětem vypořádání ani výnosy z podnájmu družstevního bytu. Žalobu co do vypořádání družstevního podílu a výnosů z jeho podnájmu tedy zamítl.4. Proti rozsudku okresního soudu podala žalobkyně odvolání. Namítala, že nesouhlasí se závěrem okresního soudu, že družstevní podíl v bytovém družstvu „, právnická osoba, “ spojený s právem nájmu bytu číslo , číslo, v domě č. p. , číslo, v , adresa, v , adresa, a výnosy z podnájmu tohoto družstevního bytu za posledních 36 měsíců trvání společného jmění manželů nepatří do společného jmění manželů. Vytýkala okresnímu soudu, že pominul její tvrzení a argumentaci týkající se společné povahy nabytí družstevního podílu a společného užívání výnosů z podnájmu bytu. Ona tvrdila od počátku, že předmětný družstevní podíl byl za trvání manželství nabyt do společného jmění obou manželů, byť formou daru, přičemž ona s převodem souhlasila a podepsala ho s tím, že podíl bude patřit oběma manželům společně, že se jednalo o jejich svatební dar. Okresní soud se spokojil s výpovědí dárce (otce žalovaného) o jeho subjektivním úmyslu převést podíl jen na jeho syna (žalovaného), nezjišťoval ale jak byl převod prezentován žalobkyni. Darovací smlouva byla uzavřena dne , datum, , tedy pouze dva měsíce po uzavření manželství účastníků (uzavřeli manželství , datum, ), přičemž ona uváděla, že se jednalo o svatební dar oběma manželům. Bylo tedy třeba podrobněji zjistit motivaci a kontext tohoto daru. Zdůraznila, že družstevní podíl byl pořízen v době trvání manželství evidentně k zajištění bytové potřeby manželů a ona byla do nabytí družstevního podílu aktivně zapojena. Pokud by byl skutečně úmysl obou stran (dárce i obdarovaného) vyloučit ji, není zřejmé, proč byla požádána o podpis smlouvy a byla v ní jmenovitě uvedena. Okresní soud to vysvětlil údajnou interní praxí družstva, avšak žádný právní předpis družstva či závazný právní předpis, který by to vyžadoval, nebyl předložen. Naopak logika § 709 odst. 1 písm. b) o. z. (dar do výlučného vlastnictví jednoho z manželů) ve spojení s § 709 odst. 3 o. z. (podíl manžela v družstvu je součástí SJM, stal-li se členem za trvání manželství, ledaže šlo o dar bez jiného úmyslu) naznačuje, že dárce musí projevit výslovný úmysl, aby darovaný podíl zůstal mimo společné jmění manželů. Ve smlouvě však žádné ujednání o vyloučení ze společného jmění manželů není. Závěr okresního soudu, že družstevní podíl je výlučným majetkem žalovaného, tak považuje žalobkyně za věcně nesprávný. Okresní soud též rezignoval na jakékoli zjišťování hodnoty uvedeného družstevního podílu a pro případ, že by se odvolací soud ztotožnil s jejím názorem, že družstevní podíl do společného jmění manželů náleží, chybí ve spisu jakýkoli podklad pro určení hodnoty tohoto majetku. I v případě sporné povahy majetku by dle jejího názoru měl okresní soud zjistit jeho hodnotu a tím, že tak neučinil, zatížil řízení neúplností, která nyní brání odvolacímu soudu rozhodnout přímo ve vě