25 Co 349/2025-267 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem rozhodl takto: zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali uložení povinnosti žalované vyklidit pozemek p. č. , číslo, v obci , adresa, a k. ú. , adresa, a odstranit z něj celistvou betonovou plochu, nacházející se při hranici s pozemky p. č. , číslo, a p. č. , číslo, v obci , adresa, a k. ú. , adresa, , jakož i část elektrické přípojky, umístěné na pozemku p. č. , číslo, v obci , adresa, a k. ú. , adresa, v části od hranice s pozemkem p. č. , číslo, v obci , adresa, a k. ú. , adresa, po sloup elektrického vedení, tvořícího součást rozvodné soustavy elektrické energie, umístěný na pozemku p. č. , číslo, v obci , adresa, a k. ú. , adresa, , a takto vyklizenou nemovitou věc předat žalobcům (výrok pod bodem I. rozsudku okresního soudu); zřídil věcné břemeno – služebnost stezky a cesty ve prospěch vlastníka pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , číslo, (rodinný dům) v části obce , adresa, , a pozemků p. č. , číslo, a , číslo, vše v k. ú. , adresa, , přes část pozemku p. č. , číslo, v k. ú. , adresa, , a to v rozsahu vyznačeném v geometrickém plánu č. , číslo, , vyhotoveném , tituly před jménem, , jméno FO, , Geodetické práce , adresa, , a ověřeném , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, pod č. , číslo, , který je nedílnou součástí rozsudku. Jde-li o služebnost cesty, zakládá se právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly s hmotností do 3,5 tuny (bod II.); žalované uložil povinnost zaplatit žalobcům úplatu za zřízení služebnosti uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku ve výši , částka, , a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (bod III.); zamítl vzájemný návrh žalované v části, ve které se žalovaná domáhala zřízení služebnosti stezky a cesty obdobně jako je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku také ve prospěch pozemku p. č. , číslo, v k. ú. , adresa, (bod IV.); žalobcům uložil solidární povinnost nahradit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované náklady řízení o žalobě na vyklizení pozemku p. č. , číslo, , a to ve výši , částka, (bod V.); žalobcům uložil solidární povinnost nahradit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované náklady řízení o vzájemném návrhu na zřízení služebnosti, a to ve výši , částka, (bod VI.); žalované uložil povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku nahradit žalobcům, kteří jsou vůči ní oprávněni společně a nerozdílně, náklady řízení o zřízení věcného břemene – služebnosti stezky a cesty k pozemku ve společném jmění manželů p. č. , číslo, v k. ú. , adresa, , a to ve výši , částka, (bod VII.) a žalobcům uložil solidární povinnost nahradit do tří dnů od právní moci rozsudku České republice na účet Okresního soudu v , adresa, náklady řízení státu, a to řízení o zřízení věcného břemene – služebnosti v částce , částka, (bod VIII.).2. V odůvodnění svého rozsudku prvostupňový soud nejprve reprodukoval procesní podání účastníků, podal přehled provedených důkazů a skutkových zjištění z nich učiněných, citoval dále znění na věc rozhodných zákonných ustanovení. Uzavřel, že a, b/ žalobci (dále také „žalobci“) jsou vlastníky domu č. p. , číslo, s pozemky v k. ú. , adresa, . S výjimkou pozemku p. č. , hodnota, , který žalobci nabyli kupní smlouvu již v r. , datum, , získali koupí ostatní nemovitosti až v r. , datum, . Zároveň již v r. , datum, bylo žalobcům zřízeno právo osobního užívání pozemku p. č. , číslo, (louka) o výměře 747 m2 k výstavbě rodinného domu. Tento pozemek je v aktuálním komplexu nemovitostí žalobců situován v jižní polovině, tj. v opačném místě než se na severu (severozápadě) nachází inkriminovaná část předmětného pozemku žalobců. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že inkriminovaná část předmětného pozemku žalobců je výlučně užívána žalovanou (dříve jejími rodiči), případně pro účely příjezdu např. návštěv či obsluhy automobilem domu žalované č. p. , číslo, , přičemž toto užívání není ošetřeno relevantním právním titulem. Okresní soud rozvedl, že nevyhověl žalobě na vyklizení pozemku ze dvou samostatných důvodů, z nichž by obstál každý samostatně. Žaloba je totiž ve smyslu § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) zneužitím vlastnického práva žalobců; dále je důvodem zamítnutí vyklizovací žaloby vyhovění vzájemnému návrhu žalované na zřízení služebnosti.3. Ve vztahu ke zneužití vlastnického práva v podobě podání vyklizovací žaloby (jakožto prvnímu důvodu) okresní soud učinil následující skutkové a právní závěry. Žalovaná se vlastníkem komplexu nemovitostí na listu vlastnictví (dále jen „LV“) č. , hodnota, , mezi něž patří i dům č. p. , číslo, jako součást st. p. č. , hodnota, , stala až v r. , datum, na podkladě rozhodnutí z pozůstalostního řízení. V té době již betonová plocha zpevněného příjezdu na pozemku žalobců existovala, avšak i před zbudováním betonu (v r. , datum, ) již na inkriminované části předmětného pozemku žalobců byla zpevněná plocha – navážka šotoliny. Okresní soud nepovažoval za prokázané tvrzení žalobců, že neplatná nájemní smlouva z r. , datum, byla mezi rodiči žalované a žalobci uzavřena výslovně pro účely ošetření užívání inkriminované části předmětného pozemku žalobců. Žalovaná tvrdila opak – totiž, že se tato smlouva týkala jen přesahů stavby kůlny atd. na zcela jiném místě pozemku p. č. , číslo, a pozemku p. č. , hodnota, ve vlastnictví žalobců. Tuto verzi okresní soud měl za pravděpodobnější z důvodu obsahu „smlouvy o nájmu“ ze dne , datum, , kde se výslovně uvádí, že předmětem nájmu je okrajová část pozemku č. , hodnota, (na něm žádná vybetonovaná plocha otcem žalované zbudována nebyla, jde o pozemek sousedící s pozemky žalované na jižní, nikoliv severovýchodní – kde je inkriminovaná část předmětného pozemku žalobců – hranici) a č. , číslo, (předmětný pozemek žalobců). Pokud smlouva uváděla tuto kombinaci pozemků, navíc jednotné číslo „okrajová část“, pak je podstatně pravděpodobnější, že šlo o problematické místo hranice pozemku, ohledně něhož bylo následně vedeno řízení u tamního soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, a v jehož výsledku bylo deklarováno vlastnické právo žalobců k pozemkové části, nacházející se v jednolitém útvaru u hranic p. č. , hodnota, a tehdejší p. č. , hodnota, , tj. vůbec ne na inkriminované části předmětného pozemku žalobců. Krom toho ze zápisu z jednání ze dne , datum, se podává, že o režimu nájmu se uvažovalo na zastavěné části pozemků žalobců – zjevně zastavěné kůlnou atd., nikoli ve vztahu k vjezdu na předmětném pozemku žalobců a na pozemku p. č. , číslo, (rovněž ve vlastnictví žalobců). Uvedená zjištění mimo jiné podporují závěr o tom, že žalobci nikdy před výzvou ze dne , datum, nebrojili výslovně proti užívání inkriminované části předmětného pozemku, toto tolerovali, a to dokonce i po r. , datum, , kdy – podle shodného tvrzení procesních stran – rodiče žalované přestali za užívání pozemků žalobců (byť dle názoru okresního soudu šlo o jinou část) platit nájemné. Každopádně nebylo prokázáno, že by žalobci před výzvou ze dne , datum, vůči rodičům žalované nebo přímo vůči žalované dávali najevo nesouhlas s užíváním předmětného pozemku žalobců k příjezdu k domu č. p. , číslo, , natož aby vyžadovali zanechání užívání, vyklizení pozemku (ať již od šotoliny či betonu z let , datum, ).4. Prvostupňový soud dále uvedl, že požadavek na vyklizení byl vznesen v souvislosti s požadavkem na vyklizení pozemku, o němž bylo rozhodnuto rozsudkem pod č. j. , spisová značka, (pozn. odvolacího soudu: jde o rozsudek ze dne , datum, ve spojení s potvrzujícím rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , o určení vlastnictví, vedený mezi týmiž účastníky řízení /při jejich shodném procesním postavení/, jenž nabyl právní moci dne , datum, ). Jako alternativa ke splnění povinnosti žalované betonovou plochu odstranit byl vznesen návrh na to, aby žalovaná tuto část předmětného pozemku žalobců odkoupila od žalobců za , částka, . Uvedený požadavek měl okresní soud za zcela nepřiměřený (částka , částka, za předmětnou část pozemku žalobců je zcela neadekvátní, což vyplývá i ze znaleckého posudku). Okresním soudem zevrubně popsané celkové počínání žalobců v uplatňování ochrany vlastnického práva k nepatrné části celkové výměry jejich pozemků (v rozsahu 0,658 % k celku, přičemž jde o nepravidelný útvar vzdáleně připomínající obdélník, o výměře 10,7 m2) dle něj představuje zneužití vlastnického práva dle ust. § 8 o. z. Pokud žalobci od r. , datum, , kdy kupní smlouvou nabyli předmětný pozemek (a dle slov a/ žalobce nevěděli, že k pozemku přísluší i inkriminovaná část zavezená již tehdy šotolinou pro zpevnění příjezdu k domu rodičů žalované), tj. k době podání žaloby téměř 30 let fakticky předmětnou část neužívali, naopak ji sami zcela oddělili vzrostlým živým plotem v rozsahu ještě větším než je hranice, pak si lze stěží představit racionálnost současné vize a/ žalobce, že oněch 10,7 m2 vybet