25 Co 361/2025-409 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud jako soud prvního stupně (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem zrušil spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k pozemkům p. č. , číslo, , , číslo, a , číslo, , jehož součástí je zemědělské stavení čp. , číslo, , to vše zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, na listu vlastnictví , číslo, (výrok I). Do výlučného vlastnictví žalobce přikázal pozemek p. č. , číslo, o výměře 416 m2, jehož součástí je zemědělská stavba pozemek p. č. , číslo, o výměře 3 905 m2, pozemek p. č. , číslo, o výměře 48 m2, vytvořené geometrickým plánem pro průběh hranice určené soudem pod č. , číslo, zpracovatelem , tituly před jménem, , jméno FO, a potvrzeného katastrálním úřadem dne 12. 9. 2023, který tvoří nedílnou součást rozsudku (výrok II). Do výlučného vlastnictví žalovaného přikázal pozemek p. č. , číslo, o výměře 3 938 m2, pozemek p. č. , číslo, o výměře 339 m2, jehož součástí je zemědělská stavba čp. , číslo, , pozemek p. č. , číslo, o výměře 91 m2, vytvořené Geometrickým plánem pro průběh hranice určené soudem pod č. , číslo, zpracovatelem , tituly před jménem, , jméno FO, a potvrzeného katastrálním úřadem dne 12. 9. 2023, který je nedílnou součástí rozsudku (výrok III). Žalovaného uznal povinným zaplatit žalobci vypořádací podíl v částce 610 500 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok IV). Každého z účastníků zavázal k úhradě státem zálohovaných nákladů řízení po 23 275,82 Kč do 15 dnů do právní moci rozsudku (výroky V a VI). V neposlední řadě nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok VII).2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobce a žalovaní jsou rovnodílnými spoluvlastníky pozemků p. č. , číslo, ostatní plocha), , číslo, (ostatní plocha) a , číslo, (zastavěná plocha nádvoří), jehož součástí je zemědělská stavba čp. , číslo, , to vše zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, na listu vlastnictví , číslo, (dále jen „předmětné nemovitosti“).3. Předmětné pozemky jsou reálně dělitelné a jejich rozdělením vznikají co do výměry totožné pozemky.4. Předmětné pozemky v minulosti sloužily k zemědělské produkci. Okresní národní výbor v , adresa, vydal dne 29. 12. 1949 pod sp. zn. , číslo, stavební povolení na stavbu teletníku s přípravnou a navazujícím seníkem. V roce 1973 byl místo seníku zbudován objekt přístavby a v současnosti se jedná o dva samostatné objekty oddělené protipožární zdí. Prvně zmíněná stavba teletníku je v havarijním, neopravitelném stavu se zřícenou střešní konstrukcí a je nutná její demolice, zatímco druhá stavba se nachází v lepším stavu v důsledku odlišného konstrukčního provedení, nižšího stáří a kvalitnější údržby.5. Žalobce využívá k vjezdu na předmětné pozemky provizorně zčásti vlastní pozemek p. č. , číslo, (ostatní plocha). Pozemek p. č. , číslo, historicky umožňoval přístup do části bývalého zemědělského areálu Státního statku , adresa, . Jeho původnímu využití brání skutečnost, že pozemek vlastnicky patří třetí osobě, slouží jako privátní obslužná komunikace ke stavbě čp. , číslo, a žalobce postrádá jakýkoli právní titul k jejímu užívání. Kromě toho přístup z jižní strany na předmětné nemovitosti není vhodný, protože celá lokalita je v územním plánu města , adresa, zařazena do ploch VP-průmyslová výroba hlavní, tj. do ploch sloužících pro umístnění průmyslových areálů (pozemky pro stavby k výrobě a skladování, související dopravní a technické infrastruktury, sběrná místa komunálního odpadu, izolační zeleň, vyhrazená zeleň). Přístupu z jižní strany na předmětné nemovitosti dále brání skutečnost, že by to znamenalo nepřípustné přejíždění vozidly s hmotností přesahující 6 t, jelikož se tu nachází trafostanice a ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy VN 35 kV.6. Přístupová cesta ze severní strany je naopak napojena na okolo vedoucí veřejnou komunikaci. Přístup ze severovýchodní strany neumožňuje tam stojící čerpací stanice pohonných hmot.7. Obvyklá cena nemovitostí vzniklých reálným rozdělením činí v případě žalobce 3 276 800 Kč a v případě žalovaného 3 887 300 Kč.8. Dlužno zdůraznit, že soud prvního stupně čerpal svá skutková zjištění o možnosti reálného rozdělení předmětných nemovitostí, způsobu a parametrech rozdělení a o obvyklé ceně nemovitostí ze tří posudků různých soudních znalců.9. Soud prvního stupně na základě takto zjištěného skutkového stavu věci shrnul, že nedosáhli-li účastníci dohody o zrušení a vypořádaní spoluvlastnictví, bylo nutno rozhodnout k návrhu jednoho z nich a autoritativním soudním rozhodnutím. Pokud šlo způsob vypořádání spoluvlastníků, preferoval rozdělení společných nemovitostí ze shora předestřených důvodů (§ 1144 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že při porovnání obvyklých cen rozdělených nemovitostí obdržel žalovaný o 610 500 Kč více (3 887 300 – 3 276 800), soud prvního stupně žalovanému uložil, aby vypořádací podíl v této výši zaplatil žalobci.10. Soud prvního stupně oba účastníky zavázal k úhradě státem zálohovaných nákladů po 23 275,82 Kč.11. Proti rozsudku se odvolal žalovaný, které primárně cílil na parametry reálného rozdělení předmětných nemovitostí. Za klíčový problém napadeného rozsudku považoval vytyčení přístupové cesty k odděleným nemovitostem přikázáním do výlučného vlastnictví žalobce ze severní strany. Namítal, že žalobce může využít dvě přístupové cesty pojící za , Anonymizováno, a přes pozemek p. č. , číslo, . Tyto cesty ostatně žalobce dlouhodobě fakticky využívá (i pro těžkou techniku) a dopravní značení zákazu vjezdu pro vozidla nad 3,5 t mu nebrání ve využití cesty, protože požívá výjimky pro dopravní obsluhu. Znovu podrobil kritice znalecký posudek soudem ustanoveného znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 10. 11. 2021 včetně dodatku z 20. 2. 2023. Namítal, že znalec nezohlednil existující přístupy, infrastrukturu ani skutečný stav tím, že opomenul napojení na inženýrské sítě, možnost napojení na veřejný vodovod, technický stav podzemního vedení elektrizační soustavy, chybně vyhodnotil bezpečností pásma (nebezpečí výbuchu z blízko se nacházející čerpací stanice pohonných hmot), ignoroval územní plán a stanovisko provozovatele podzemního vedení elektrizační soustavy. Soud prvního stupně podle něj pochybil i potud, pokud nevyslyšel jeho důkazní návrhy a neprovedl např. důkaz listinou – znaleckým posudkem , jméno FO, . Soud rovněž nepřihlédl k problematickému jednání žalobce, který na předmětných nemovitostech založil hnojiště způsobující znečištění a nerespektoval v minulosti (r. 2019) jeho předkupní právo. Nesouhlasil také se zjištěním obvyklé ceny předmětných nemovitostí s argumentem, že žalobce dlouhodobě nezajišťoval opravy a údržbu bývalého teletníku. Žádal, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.12. Žalobce se s napadeným rozsudkem ztotožnil a navrhl jeho potvrzení. Přednesl, že znalcem navržené a soudem aprobované řešení přístupu ze severní strany je jediné reálně možné. Žalovaným navrhovaný alternativní přístup je fyzicky neproveditelný, omezený technickými překážkami a nevhodný pro podnikání v zemědělské výrobě. Z jihovýchodní strany není možný přístup k veřejné komunikaci, existují tu technické překážky v podobě trafostanice a zákazu přejezdu ochranného pásma podzemního vedení elektrizační soustavy vozidly o hmotnosti nad 6 t; to vše bylo prokázáno znaleckým posudkem, místním šetřením soudu prvního stupně, vyjádřením společnosti , právnická osoba, . Podtrhl, že zemědělská stavba byla původně využívána k ustájení skotu a že do budoucna má sloužit k podnikatelským účelům. Z toho vyplývá nutnost plnohodnotného přístupu zejména pro nákladní dopravu; jiná než zvolená alternativa, která by tento požadavek splňovala neexistuje. Soudem ustanovený znalec , tituly před jménem, , jméno FO, své závěry vtělil do písemného posudku a ty pak dostatečně obhájil při výslechu před soudem prvního stupně. Vleknoucí se soudní řízení oddaluje vynaložení nutných investic. Zřízení přístupové cesty ze severu v šíři cca 7 m žalovaného nijak neomezuje, rozdělení je spravedlivé a funkční.13. Krajský soud jako soud odvolací (dále jen „odvolací soud“) poté, co se ujistil, že odvolání podala oprávněná osoba a včas a že odvolání je přípustné a obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti (§ 42 odst. 4, § 201, § 204 odst. 1, § 205 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek v celém rozsahu (§ 212 písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.14. Podle § 1140 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (1). Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (2).15. Podle § 1141 spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsob