26 Co 124/2026-576 – Krajský soud v Hradci Králové

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud určil, že žalovaná 1) a 2) jsou každá vlastníkem ideální 1/3 pozemku parc. č. st. , číslo, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č. p. , číslo, (rodinný dům), a ideální 1/3 pozemku parc. č. , číslo, (zahrada) v obci , adresa, , v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaných na LV číslo , číslo, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (výroky I a II). Rozhodl, že žalobkyně a žalovaná 1) nemají vůči sobě navzájem právo na náhradu nákladů řízení (výrok III) a žalované 2) uložil zaplatit žalobkyni náklady řízení 222 368,31 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV).2. Okresní soud rozhodoval o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala určení, že každá z žalovaných je v rozsahu 1/3 vlastnicí shora uvedených nemovitostí (dále též jen „předmětné nemovitosti“) s odůvodněním, že darovací smlouva uzavřená mezi její matkou (žalovaná 1)) a sestrou (žalovaná 2)) z , datum, je neplatná, neboť její matka jednala v duševní poruše, která ji činila neschopnou právně jednat. Opatrovník žalované 1) s žalobou souhlasil, žalovaná 2) s žalobou nesouhlasila.3. Okresní soud shledal žalobu důvodnou. Uzavřel, že žaloba je dle § 80 o. s. ř. přípustná a může se jí zabývat, neboť na straně žalobkyně shledal naléhavý právní zájem na podané žalobě, kdy cestou určovací žaloby se dosáhne souladu mezi zapsaným stavem v katastru nemovitostí a stavem skutečným.4. Po provedeném dokazování (okresní soud zejm. vyšel ze znaleckého posudku Znaleckého ústavu z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, Fakultní nemocnice , adresa, ze dne , datum, vč. výslechu člena znalecké komise k posouzení způsobilosti dárkyně) okresní soud dospěl k závěru, že žalovaná 1) v době uzavření darovací smlouvy trpěla poruchou intelektu, a sice vaskulární demencí lehkého až středně těžkého stupně, která ovlivňovala její schopnosti rozpoznávací a ovládací. Důsledkem těchto zjištění je absolutní neplatnost darovací smlouvy z , datum, pro rozpor s veřejným pořádkem. Proto okresní soud žalobě vyhověl (aniž by se pro nadbytečnost blíže zabýval námitkou neurčitosti darovací smlouvy, pokud jde o její předmět).5. Proti výrokům I, II a IV rozsudku okresního soudu podala žalovaná 2) odvolání. Sporovala závěr okresního soudu o existenci naléhavého právního zájmu na určení, tento není dán tam, kde právní postavení žalobkyně není ohroženo, nijak se nezměnilo a podanou žalobou se ani nezmění. Určovací žaloba má nadto preventivní charakter. Dále namítla, že důkazní řízení před okresním soudem bylo neúplné, žalobkyně nevypovídala jako účastnice řízení, má přitom nejen povinnost tvrzení, ale i důkazní. Žalobkyni nejde o žalovanou 1), je vůči ní v antagonistickém vztahu, žalovaná 1) ji nezajímá, jde jí jen o majetek. Uvedla, že žalobkyně podala k Obvodnímu soudu pro , adresa, sp. zn. , spisová značka, žalobu o zrušení spoluvlastnictví k bytové jednotce, ve které s žalovanou 1) bydlí a zablokovala prodej předmětných nemovitosti, ke kterým s žalovanou 1) nemá přístup. Okresní soud pominul důvody, které žalovanou 1) k darování předmětných nemovitostí vedly, žalovaná 1) chtěla žít v klidu a nechtěla podstupovat další spory s žalobkyní, nebýt toho, že žalobkyně podala žalobu na vypořádání bytové jednotky, k darovacímu úkonu by nedošlo, žalovaná 1) si byla vědoma, jaký úkon činí, jednala logicky, ve své zájmu, její jednání bylo racionální. Připomněla, že žalovaná 1) krátce po prodělané mozkové příhodě podepsala zástavní smlouvu a tento úkon žalobkyně považuje za platný, zástava syna žalobkyně stále zatěžuje byt v , adresa, . S ohledem na složitost obsahu textu smluv je absurdní představa, že žalovaná 1) chápe smysl zástavní smlouvy, ale nikoli darování. Popřela, že by žalovaná 1) byla snadno ovlivnitelná, vyslovila pochybnosti o věrohodnosti znaleckého posudku. Zdůraznila, že se podvolila tlaku žalované 1) a darovací smlouvu uzavřela, neboť měla za to, že je to v zájmu dárkyně a šlo jí o to žalovanou 1) ochránit, neboť soudní jednání ji traumatizují. Vzhledem k afázii žalovaná 1) není schopna se smysluplně vyjádřit, ať již před soudem nebo před soudním znalcem, protože k nim má až nezdravý respekt, trpí nervozitou, a to ještě zhoršuje její vyjadřovací schopnost. Proto její vyjádření před těmito institucemi smysl nedává. V soukromí je ovšem jiná, což vysvětluje rozdílné závěry jejího lékaře psychiatra , tituly před jménem, , jméno FO, , který žalovanou 1) zná a uvedl, že znalci zaměnili afázii s demencí. Poukázala na to, že výklad práva bez morálky může vést k bezbřehé nespravedlnosti. Jestliže se okresní soud vůbec nezabýval tím, jak celá situace vznikla, tedy podáním žaloby ze strany žalobkyně ve věci bytové jednotky v , adresa, , tak je pak obtížné dojít ke spravedlivému rozhodnutí. Spravedlivé rozhodnutí nemůže být v rozporu s morálkou a nemorální jednání nemůže být nadřazeno právu. Žalobkyně odmítla, aby bylo zrušeno zástavní právo k bytu a trvala na vyplacení svého vypořádacího podílu. Dodala, že pro posouzení věci je důležitá i její dobrá víra při uzavírání darovací smlouvy, ošetřující lékař žalované 1) ji ujišťoval, že v zásadních věcech žalovaná 1) ví, co činí, i znalci připustili, že žalovaná 1) může mít světlé chvíle, v domácím prostředí takové jednání u žalované 1) převládá, soudní žaloby vedly ke zhoršení jejího zdravotního stavu. Komunikace s žalovanou 1) jí nečiní problém, vede s ní rodinnou domácnost již od roku 2010. Žalovaná 2) nesouhlasila ani s nákladovým výrokem IV napadeného rozsudku, zdůraznila, že okresní soud měl vycházet z hodnoty nemovitostí v době vyhlášení rozsudku (a nikoli z posudku 2020), současná hodnota předmětných nemovitostí známa není, ale předpokládá, že je výrazně nižší, neboť jí není známo, že by se žalobkyně o nemovitosti starala a žalované k nim nemají přístup, znalecký posudek nadto žalobkyně předložila, až když předpokládala, že ve sporu uspěje. Rovněž okresní soud neposuzoval účelnost jednotlivých úkonů žaloby (např. opravy žaloby). Popřela tvrzení žalobkyně, že by jí odepřela k žalované 1) přístup, či o jejím pohodlném a parazitním způsobu života, o žalovanou 1) se celý den stará. V důsledku chování žalobkyně došlo k naprostému rozkladu rodinných vztahů, nebýt chování žalobkyně, darovací smlouva by uzavírána nebyla. Při odvolacím jednání zdůraznila, že soud by měl zohlednit spouštěcí mechanismus celé záležitosti, tj. tu skutečnost, že to byla žalobkyně, která se začala domáhat zrušení podílového spoluvlastnictví. Majetkové poměry žalovaných nedovolují vyplatit žalobkyni její podíl, a proto se nakonec žalovaná 1) rozhodla darovat svůj podíl žalované 2). Při sepisování darovací smlouvy byl ověřován zdravotní stav žalované 1) u , tituly před jménem, , jméno FO, . Shodou okolností 5 dnů před sepisem darovací smlouvy žalobkyně zahájila řízení u Obvodního soudu pro , adresa, a kdyby to žalované věděly, s darováním by počkaly. Všechny tyto skutečnosti by dle § 150 o. s. ř. měly vést k jinému rozhodnutí o nákladech řízení, které je pro žalovanou 2) likvidační. Upozorňuje rovněž na to, že žalovaná 1) mohla mít světlé okamžiky, i nyní se o výsledek sporu zajímá. Je-li vyměřen soudní poplatek 5 000 Kč, protože není známa hodnota nemovitosti, měl by soud aplikovat při určení odměny zástupce tarifní minimum. Výsledek v rozhodnutí o nákladech řízení je likvidační i pro žalovanou 1), její bytové poměry jsou ohroženy. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení, příp. jej změnil a žalobu zamítl.6. Žalobkyně se k odvolání žalované 2) vyjádřila. Odvolání shledala nedůvodným a rozsudek okresního soudu věcně správným. Měla za to, že jednoznačně uvedla, v čem spatřuje naléhavý právní zájem na určení, je nepochybně i zájmem žalobkyně, aby jako spoluvlastník předmětných nemovitostí měla postaveno najisto, kdo je dalším oprávněným spoluvlastníkem. To, že nebyla vyslechnuta jako účastník řízení, je právně bez významu, skutkový základ pro rozhodnutí ve věci soud zjistil z ostatních v řízení provedených důkazů. Tvrzení žalované 2), že se s matkou (žalovanou 1)) nestýká, je nepodstatné, žalovaná 2) jí zamezila k matce přístup, žalovaná 2) žalovanou 1) nepravdivě a cíleně účelově informuje o průběhu soudních řízení, žalobkyně se o matku starala do doby, než jí k ní žalovaná 2) zamezila přístup. Realizované majetkové převody jsou projevem pohodlného a parazitického způsobu života žalované 2). Pokud žalovaná 2) namítala necitlivý přístup žalobkyně tím, že podala žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce v , adresa, , v níž žalované bydlí, zamlčela, že žalobkyně se o vypořádání všech společných nemovitostí snažila dohodnout, což žalovaná 2) odmítla a žalobkyně neměla jinou cestu, než soudní. Tvrzení žalované 2) o uzavření darovací smlouvy jsou účelová, žalovaná 2) se snaží jen ospravedlnit svůj amorální přístup k matce, kterou svý